Lokomotiva 240

Historie

Po roce 1967 v souvislosti s pokračující elektrizací napájecí soustavou 25 kV 50 Hz vyvstala potřeba dalších nových lokomotiv navazujících na předchozí řadu 230. Byla proto zadána stavba další série lokomotiv, tentokrát s rychlostí zvýšenou na 120 km/h a dalšími změnami. +more Nová řada, označená jako S 499. 0, byla vyrobena v následujících dvou letech v počtu 120 kusů a stroje byly přiděleny do dep v Bratislavě, Brně a Plzni. Stroje brzy našly uplatnění na celé síti se střídavou napájecí soustavou na území Československa a podstatně rozšířily lokomotivní park ČSD. Roku 1970 byly dvě zánovní lokomotivy S 499. 0069 a 0070 upraveny pro rychlost 140 km/h, přeznačeny na řadu S 499. 1 a podle jejich provedení začala ihned Škoda dodávat sérii o 25 kusech. Brzy po jejich uvedení do provozu se však ukázalo že této rychlosti lokomotivy nemají kde dosahovat a po roce 1978 byly přestavěny zpět na nižší hodnotu. Označeny byly jako S 499. 0121-0145 a v této podobě slouží na Slovensku do dnešních dnů.

Konstrukce

Lokomotiva v korporátním nátěru (styl Blonski)

Lokomotivy jsou skříňové, čtyřnápravové, se čtyřmi stejnosměrnými trakčními elektromotory. Stejně jako u předchozí řady 230 byl pro lokomotivní skříň použit sklolaminát a dostaly tak i stejný design. +more Elektrický proud lokomotiva odebírá pomocí dvou pantografů na střeše lokomotivy, ten prochází přes trakční transformátor, který slouží k regulaci výkonu, a dále je usměrňován křemíkovými usměrňovači na stejnosměrný proud. Největším rozdílem proti výchozímu typu je vybavení lokomotivy elektrodynamickou brzdou, jenž disponuje výkonem 2000 kW a pracuje v plném spektru rychlostí. Zbytek pohonného soustrojí je u obou řad shodný. Několik lokomotiv bylo zkušebně osazeno polopantografy, sériově ale tyto úpravy prováděny nebyly.

Provoz

Čelo slovenské lokomotivy řady 240 +morewebm|thumb|right'>Lokomotiva řady 240 (ZSSK) v čele rychlíku odjíždějícího ze železniční stanice Bratislava hlavná stanica Lokomotivy nacházely od počátku provozu uplatnění v osobní i nákladní dopravě, včetně postrkové služby a dalších výkonů. Po vyrobení řady 242 se však jejich nasazení soustředilo spíše do nákladní dopravy, pouze na Slovensku, kam řada 242 nezajížděla, se udržely i v dopravě osobní. Po rozdělení Československa byly stroje této řady rozděleny mezi nástupnické společnosti České dráhy a Železnice Slovenskej republiky.

Česká republika

V České republice byly stroje zpočátku dislokovány v tradičních lokalitách na jihu a západu republiky - šlo především o depa v Plzni, Českých Budějovicích a Brně. V devadesátých letech byly některé stroje přechodně deponovány i v depu Jihlava, po roce 1997 ale byly přesunuty jinam. +more Stejně tak opustily i plzeňské depo a v Čechách byly soustředěny pouze v Českých Budějovicích. Své výkony především v dopravě nákladních vlaků si ale držely nadále, příležitostně byly využívány i v dopravě osobní.

Na přelomu nového tisíciletí byl otevřen elektrizovaný hraniční přechod Horní Dvořiště/Summerau (na trati z Českých Budějovic do Lince) a pro zajištění přetahů přes státní hranici bylo rozhodnuto o úpravě tří lokomotiv této řady na dvousystémové provedení. Vybrány byly stroje čísel 049, 055 a 062 a přestavba proběhla mezi lety 2003-2004 v depu v Českých Budějovicích. +more Upravené stroje byly označeny řadou 340 a kromě dvořišťského přechodu byly od roku 2010 k vidění i na druhém jihočeském přechodu České Velenice/Gmünd. V přeshraniční dopravě tu slouží i nadále.

Nasazování v osobní dopravě skončilo v roce 2007, kdy vznikla nová společnost ČD Cargo. Všechny lokomotivy této řady připadly právě jí, osobní dopravce si z čistě střídavých lokomotiv ponechal pouze řadu 242 a oba prototypy řady 263. +more Nový majitel u většiny strojů zprovoznil dvoučlenné řízení a lokomotivy tak jezdily často ve dvojicích. Provedeny byly i hlavní opravy a některé stroje byly opatřeny modrým firemním nátěrem. Zařazeny jsou do SOKV České Budějovice a Ostrava (depo Břeclav) a provozovány jsou nejen na území Česka, ale také Slovenska a od ledna 2010 také v Maďarsku. Budějovické stroje mají na starost dopravu vlaků především v západních a jižních Čechách, s uhelnými vlaky zajíždějí až do Nového Sedla u Lokte. Moravské depo vystavuje své stroje na hlavní tah Kutná Hora - Havlíčkův Brod - Břeclav - Bratislava, s případným prodloužením až do Budapešti či Komárna. Po mnoho let je tradičním výkonem také manipulační vlak do Vyškova.

Slovensko

V režii jednoho provozovatele (ŽSR) lokomotivy setrvaly do roku 2002, kdy vznikla firma Železničná spoločnosť zabývající se provozováním drážní dopravy. Poslední změna nastala k 1. +more lednu 2005, kdy část lokomotiv převzal nákladní dopravce Železničná spoločnosť Cargo Slovakia (ZSSKC). Na rozdíl od České republiky však zůstaly lokomotivy také v osobní dopravě a i nadále jimi disponují oba dopravci (Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK) i ZSSKC) a jsou k vidění na všech typech vlaků. Svými provozovateli jsou přiděleny do dep v Bratislavě a Nových Zámcích. Využívány jsou především v dopravě osobních vlaků a rychlíků na jižním Slovensku (tratě do Zvolena, Trenčína a Kútů) a zajíždějí i do maďarských pohraničních stanic Rajka a Komárom. Také zde jsou lokomotivy postupně lakovány do korporátního schématu, konkrétně červenobílého stylu Blonski. V režii ZSSKC slouží v nákladní dopravě ve stejné oblasti, zřídka zajíždějí i do Břeclavi či Budapešti.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www.atlaslokomotiv.net/loko-240.html#popis]Řada 240 v atlasu lokomotiv[/url] * [url=http://www.youtube.com/watch?v=Y-7EcoAwd5w/loko-240.html#Jízda]na stanovišti strojvedoucího[/url]

240 240 240 240