Lopata (hrad)

Lopata je zřícenina hradu asi dva kilometry severně od obce Milínov v okrese Plzeň-jih. Hrad stál na buližníkovém suku nad údolím Kornatického potoka v nadmořské výšce 420 metrů. Jeho areál chráněný jako kulturní památka ČR je součástí stejnojmenné přírodní rezervace. Postaven ve druhé polovině čtrnáctého století na místě osídleném již v eneolitu. Na počátku roku 1433 ho po několikaměsíčním obléhání dobylo a pobořilo husitské vojsko.

Historie

Lokalita byla osídlena již v eneolitu lidem chamské kultury. Na základě nalezené keramiky a skleněných korálů se na místě předpokládá také existence pozdně halštatského hradiště, jehož opevnění bylo zničeno výstavbou středověkého hradu.

Stavebníkem hradu byl v letech 1367-1377 patrně Heřman z Litic, který je na Lopatě poprvé připomínán roku 1377. V prosinci 1397 hrad ovládaný lapky oblehl královský hejtman Prokop a dobytý hrad následně přešel do královského majetku. +more Roku 1401 král Václav IV. věnoval hrad domažlickému purkrabímu Maršíkovi z Hrádku, po jehož smrti panství převzal starší syn Jan z Lopaty a Hrádku, který během husitských válek patřil mezi podporovatele krále Zikmunda. Před rokem 1427 přenechal Jan z Lopaty panství svému bratru Habartovi z Lopaty, který využil nestabilní vlády, a stal se lapkou. Jeho výboje směřovaly zejména na panství hradu Vlčtejn.

Dne 27. října 1432 Lopatu oblehlo vojsko šlechticů, ke kterým patřili Svojše ze Zahrádky, Přibík z Klenové, Jan Zmrzlík ze Svojšína, Jan Řitka z Bezdědic a +more_z_Hradce'>Menhart z Hradce, spolu s oddíly měst Klatov, Sušice, Horažďovic a Domažlic. V únoru 1433 vyhladovělá posádka po čtyřměsíčním obléhání hrad zapálila a pokusila se o útěk, ale jejích čtyřicet mužů bylo zajato. Samotný Habart z Lopaty unikl na hrad Hus, kde pokračoval v loupeživé činnosti. Vyhořelý hrad pak už nebyl nikdy obnoven. V písemných pramenech je uváděn v letech 1457 a 1539 jako pustý.

Archeologie

Archeologické výzkumy na hradě prováděl již František Xaver Franz, který na hradní skále nalezl keramiku chamské kultury s podílem střepů, které patří kultuře kulovitých amfor. Rozsáhlý průzkum obléhacího tábora z let 1432-1433 provedl Milan Novobilský. +more Mezi nálezy z hradu a obléhacího tábora převažují militária a keramika. Známým archeologickým nálezem z hradu je obličejový pohár.

Stavební podoba

Vojtěcha Krála publikovaný roku 1905 +morejpg|náhled'>Skála v předhradí s pozůstatky strážní věže Torzo bergfritu.

Lopata patřila mezi dvoudílné hrady bergfritového typu s bergfritem umístěným netypicky v nejlépe chráněné části hradu. Zástavba a opevnění předhradí bylo z větší části dřevěné. +more Pouze na východní straně se na výrazném skalním útvaru dochovaly základy čtverhranné věže. Další čtverhranný objekt dochovaný v podobě prohlubně stával v jižním nároží.

Hradní jádro mělo přibližně lichoběžníkový půdorys. Vstupovalo se do něj pěšky po mostě přes příkop. +more Na most se vcházelo po schodišti z prvního patra mostní věže zaniklé v devatenáctém století při hledání pokladů. Most ústil do brány v parkánové zdi uzavírané kolébkovým padacím mostem. Od ní vedlo krátké schodiště k další bráně široké 1,5 metru a vysoké čtyři metry. Přestože byla zbořena po dobytí hradu, nalezené fragmenty umožnily její rekonstrukci v devatenáctém století. V průběhu dvacátého století však brána až na drobný fragment znovu zanikla.

Z pohledu příchozího po pravé straně brány stávala čtverhranná obytná věž. V severním nároží jádra se nachází torzo bergritu o průměru deset metrů a síle zdi, která dosahovala téměř tří metrů. +more Mezi oběma věžemi bývala jakási budova nejasného účelu. Naproti stál u jihozápadní strany palác vybavený kachlovými kamny. Součástí jádra byla také čtyři metry hluboká cisterna na vodu.

Obléhací tábor

V okolí zříceniny se dochovaly pozůstatky obléhacích staveb z let 1432-1433. Samotný obléhací tábor se nacházel severně od hradu na nejvyšším místě náhorní planiny pod vrcholem Lopata (452 m n. +more m. ). Východně od strážní věže v předhradí útočníci umístili palebné postavení bombardy s ráží asi padesát centimetrů chráněné příkopem a valem. Na místě bylo nalezeno velké množství šipek z kuší a projektilů z ručních palných zbraní a tarasnice vystřelených obránci. Kromě velkého děla útočníci používali také tři až čtyři tarasnice, dva praky a jeden menší vrhací stroj.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Seznam hradů v Plzeňském kraji * Seznam hradišť v Plzeňském kraji

Externí odkazy

[url=http://www.castles.cz/hrad-lopata/]Lopata na Castles.cz[/url] * [url=http://www.hrady.cz/index.php?OID=208]Lopata na Hrady.cz[/url]

Kategorie:Kulturní památky v okrese Plzeň-jih Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Plzeň-jih Kategorie:Hrady ve Švihovské vrchovině Kategorie:Hradiště v okrese Plzeň-jih Kategorie:Hradiště ve Švihovské vrchovině Kategorie:Sídliště chamské kultury Kategorie:Přírodní park Kornatický potok Kategorie:Milínov Kategorie:Hrady bergfritového typu Kategorie:Hrady založené ve 14. +more století Kategorie:Archeologické lokality v Plzeňském kraji.