Louňovice pod Blaníkem

Městys Louňovice pod Blaníkem se nachází v okrese Benešov, asi 15 km východně od města Votice a 8 km jižně od města Vlašim. Obec se skládá z pěti místních částí - Louňovice pod Blaníkem, Býkovice, Mrkvová Lhota, Rejkovice a Světlá. V celé obci je evidováno celkem 327 domů, z toho v samotných Louňovicích je jich 279. Žije zde obyvatel.

Historie

Ve starých spisech lze nalézt jméno obce pod názvem Lúňovice či Lunovice. Podle tohoto jména odvozuje Antonín Vlasák ve svém popisu vlašimského okresu ze skutečnosti, že obec byla založena mezi oběma vrchy Blaníky. +more Tedy v samotném lůně.

Nejstarší dějiny tohoto městysu na jihu benešovského okresu jsou úzce spojeny s osudy jeho ženského premonstrátského louňovického kláštera, který byl založen roku 1149 mnichem Jindřichem v tehdy pusté krajině jako protějšek želivského kláštera. O jeho počátcích ve +more_století'>12. století jsou dochovány písemné zprávy v Jarlochově kronice. Klášter, který sehrál důležitou úlohu v hospodářském a kulturním zvelebení Podblanicka, se záhy rozmohl. Ovládl během svého téměř 300letého trvání řadu osad v okolí. Při samotném klášteře vznikla záhy osada - dnešní Louňovice.

Louňovický klášter zanikl roku 1420 na samém počátku husitských válek, kdy byl Žižkou vypálen. K dobytí kláštera došlo patrně 23. +more srpna 1420 a Louňovice připadly Táboru. Ten je držel až do roku 1547, kdy o ně táborští přišli konfiskací majetku Ferdinandem I. jako následek jejich nezdařeného odboje. V druhé polovině 16. století a v 17. století patřily Louňovice pod Blaníkem Skuhrovským. Později zde panovali páni z Říčan. Bezdětný Karel Adam Lev z Říčan je ve své poslední vůli ke konci 17. století odkázal pražskému arcibiskupství, které vlastnilo louňovický statek a lesy až do roku 1924. Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.

Přírodní poměry

Louňovicím vévodí dva zalesněné skalnaté vrchy - Malý Blaník a Velký Blaník. Z nich zvláště Velký Blaník o výšce 638 metrů je charakteristickým bodem rozsáhlé zvlněné krajiny, která tvoří přechod mezi Středočeskou pahorkatinou a Českomoravskou vrchovinou. +more Velký Blaník byl osídlen již před začátkem našeho letopočtu. Žili na něm lidé tzv. halštatskolaténské kultury. V době osídlení naší země Kelty zde bylo oppidum, později tvrz. Na Velkém Blaníku jsou patrné pozůstatky opevnění v podobě mohutných kamenných valů.

Blaník je opředen mnoha pověstmi, které mají původ zřejmě již v keltských dobách. Podle legendy, která má původ ve druhé polovině +more_století'>15. století, odpočívá uvnitř hory Blaník vojsko. Jeho velitelem je sám patron země České svatý Václav. Až bude naše vlast v největší tísni, zazelená se suchý dub na Blaníku a pramen pod ním vydá tolik vody, že studánku přeplní a voda poteče až po stráni dolů. Pak se otevře hora, rytíři uvnitř se probudí z hlubokého spánku, vyrazí proti nepřátelům, porazí je a v Čechách nastane opět klid a mír.

O proslavení Blaníku se zasloužilo mnoho významných umělců. Alois Jirásek ztvárnil blanickou legendu ve svých Starých pověstech českých. +more Hora svou symboličností poskytla námět též řadě hudebníků (Bedřich Smetana, Zdeněk Fibich) a malířům-krajinářům ve druhé polovině 19. století (Julius Mařák či Mikoláš Aleš).

Vrchol Malého Blaníku měří 564 metrů. Nachází se na něm zříceninu poutní kaple svaté Máří Magdaleny. +more Stavba byla dokončena v roce 1753, zrušena pak v roce 1783 nařízením císaře Josefa II. Od té doby zub času vykonal dílo zkázy. Uprostřed zříceniny dnes roste obrovský smrk.

Oblast Podblanicka je chráněnou krajinnou oblastí.

Pamětihodnosti

kostel Nanebevzetí Panny Marie - barokní kostel stojící na místě původního románského kostela, který byl čelem rozsáhlého klášterního traktu * zámek s pravidelným půdorysem a čtyřmi válcovými věžemi v nárožích s průčelím k návsi. Původně v jádře renesanční zámek nechal arcibiskup barokně upravit. +more Stěny zámku nesou známky původních sgrafit a na nádvoří jsou na dvou stranách dochované renesanční arkády. Necitlivými přestavbami ztratil svou architektonickou hodnotu. Zámek byl v 80. letech 20. století opraven. Je v něm zpřístupněna expozice věnovaná archeologickým výzkumům ženského premonstrátského kláštera.

Zaniklé stavby

Vodní mlýn - č.p. 78

Rodáci

+more_Zelenka. jpg|náhled|vlevo'>Pamětní deska J. D. Zelenky na místě jeho rodného domu Jan Dismas Zelenka - světově proslulý barokní hudební skladatel, který se zde narodil 16. října 1679. Jeden z nejvýznamnějších skladatelů období vrcholného baroka a jeden z prvních českých skladatelů, který byl též inspirován lidovou hudbou. Na jeho počest se v Louňovicích pravidelně koná hudební festival Podblanický hudební podzim.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.ceskasibir.cz/lounovice.php]Louňovice pod Blaníkem v Muzeu České Sibiře[/url]

Kategorie:Městyse v Čechách Kategorie:Obce v okrese Benešov Kategorie:Mikroregion Blaník Kategorie:Městyse v okrese Benešov Kategorie:Geopark Kraj blanických rytířů Kategorie:Sídla ve Vlašimské pahorkatině Kategorie:Sídla v CHKO Blaník