Lublaňská provincie

Technology

12 hours ago

Author

Lublaňská provincie byla jednou z provincií na území Slovinska během existence Rakousko-Uherska. Provincie vznikla v roce 1867 a byla součástí Kraňska, které se rozkládalo na jih od Alp. Hlavním městem provincie byla Lublaň. Lublaňská provincie zahrnovala rozsáhlé území s různorodou geografií, od vrchovin po nížiny. V provincii byly také bohaté přírodní zdroje, jako je dřevo, železná ruda a zemědělské plodiny. Provincie měla významnou kulturní a politickou roli v rámci Rakousko-Uherska. V Lublani se nacházela univerzita a v provincii se konaly významné kulturní a společenské události. Po první světové válce se Rakousko-Uhersko rozpadlo a Lublaňská provincie se stala součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (později Jugoslávie). Dnes je území bývalé Lublaňské provincie součástí Slovinska.

Lublaňská provincie ( : ) byla - v zásadě autonomní - správní, finanční a kulturní jednotka pod italskou okupační správou zřízená královským dekretem 3. května 1941 na území Notranjska a Dolenjska. Jakmile v září 1943 Itálie kapitulovala, byly italské provincie Udine, Gorizia, Trieste, Pola, Fiume a Quarnaro sloučeny s okupovanými částmi Slovinska do tzv. (Operační zóna jadranské pobřeží), což znamenalo přímý německý vliv. Provincie definitivně zanikla v květnu 1945. Správním centrem byla Lublaň.

Vývoj

Již 17. května 1941 svolal Benito Mussolini jednání poradního orgánu tvořeného zástupci slovinského politického a hospodářského života. +more Orgán však nikdy neměl zásadní význam. Italové v rámci svého záboru nebránili fungování slovinského kulturního života, univerzity či akademie věd. Slovinci také nebyli odváděni do italské armády. V období od dubna do června 1941 do Lublaňské provincie přišlo velké množství Slovinců z říšskoněmeckého záboru, kde byly podmínky pro Slovince podstatně těžší.

Správa byla dvojjazyčná a italština byla vyučována povinně na všech školách. Na rozdíl od ostatních italských provincií nestál v čele Lublaňské provincie prefekt, ale z Říma jmenovaný vysoký komisař , což mělo symbolizovat odlišné - autonomní postavení provincie uvnitř Itálie. +more Prvním vysokým komisařem byl Emilio Grazioli. Jenž byl v roce 1943 krátce vystřídán Giuseppe Lombrassou, poté se novým vysokým komisařem stal generál Riccardo Moizo.

V květnu 1941 bylo v rámci Lublaňské provincie vytvořeno 5 okresů: Lublaň , Logatec , Kočevje , Črnomelj a Novo mesto. V čele okresu stáli okresní komisaři , kteří byli většinou rodilí Slovinci. +more V ostatních italských provinciích odpovídala této pozici funkce podprefekta .

Slovinské obyvatelstvo však ve velké míře s okupanty nespolupracovalo, což se odrazilo také v masové podpoře Osvobozenecké fronty. Již 11. +more dubna 1941 ustavil komisař Grazioli zvláštní soud pro potírání podvratných aktivit , který v říjnu 1941 vynesl první rozsudky smrti.

Po kapitulaci Itálie v září 1943 byla provincie obsazena říšskoněmeckou brannou mocí. Němci převzali italský správní systém. +more Lublaňská provincie sice nadále formálně patřila pod Itálii, ale její podřazení pod Operační zónu jadranské pobřeží znamenalo přímou německou kontrolu, kterou reprezentoval Friedrich Rainer. Ten civilní správu v zásadě svěřil lublaňskému starostovi Leonu Rupnikovi. Německý řád v provincii reprezentovali Erwin Rösener a Hermann Doujak.

Lublaňská provincie zanikla po vítězství Titových partyzánů 9. května 1945.

Odkazy

Reference

Související články

Slovensko domobranstvo * Nezávislý stát Chorvatsko * Guvernorát Dalmácie

Externí odkazy

Costituzione della provincia di Lubiana. [url=http://aestovest.osservatoriobalcani.org/documenti/Trattati_del_1941.pdf]Dostupné online.[/url] (italsky) *

Kategorie:Dějiny Slovinska Kategorie:Okupovaná území druhé světové války