Lucien Bonaparte

Lucien Bonaparte, narozen jako Luciano Buonaparte, princ z Canina (21. března 1775, Ajaccio, Korsika - 29. června 1840, Viterbo, dnes Itálie), byl mladší bratr Napoleona Bonaparte.

Život

Po svém dětství ve Francii, kde se jej otec neúspěšně snažil umístit v prestižních školách - vojenské v Brienne-le-Château a kněžském semináři v Aix-en-Provence (kde nebyl přijat pro svou tělesnou slabost, nekázeň a svéhlavost), se vrátil do Ajaccia a zde studoval soukromě pod dozorem svého otce a svého strýce na kněze.

Nadchl se pro revoluci a patřil mezi nejradikálnější republikány. Roku 1792 odjel do kontinentální Francie do Toulonu a zde se stal zakladatelem jakobínského klubu a jedním z jeho plamenných řečníků. +more Pak se stal předsedou revolučního výboru v městečku Saint-Maximin, kde se seznámil se svou první ženou, dcerou místního hostinského. Když Výbor pro veřejné blaho začal útočit proti církvi, odložil Lucien své křestní jméno a místo něj přijal jméno Brutus. Přes své mládí patřil k blízkým spolupracovníkům bratrů Robespierrových a proto byl po pádu hrůzovlády zatčen 27. července 1794 v Aix-en-Provence a před gilotinou jej zachránila jen intervence jeho matky a Napoleonova bratra.

Za Korsiku byl zvolen ve dvaadvaceti letech poslancem Rady pěti set a později i jejím předsedou. Po domluvě s Napoleonem prosadil přeložení zasedání 9. +more listopadu 1799 do Saint-Cloud a zasedání předsedal. Stal se jedním z nejvýznamnějších pomocníků svého bratra při státním převratu 18. brumaire a jeho zvolení Prvním konzulem 10. listopadu 1799. V prvním manželství byl od roku 1794 ženat s Christinou Boyerovou, se kterou měl dvě děti, a roku 1801 zemřela (puerperální sepse). Lucien byl za Konzulátu nejprve krátce ministrem vnitra a roku 1800 byl jmenován vyslancem ve Španělsku. Společně s Manuelem de Godoy (1767-1851) - prvním ministrem Španělska a nejvlivnější osobnosti království vyprovokovali přepadení Portugalska v tzv. pomerančové válce (Guerra de la Naranjas), ale místo obsazení státu si oba protagonisté vynutili vysoké odškodnění pro svou potřebu a podepsali mírnou mírovou smlouvu v Badajozu. Napoleon, po informaci o postupu Luciena nazval svého bratra darebákem a zlodějem.

Na Lucienův popud byla roku 1803 obnovena činnost Académie française a on sám byl jejím členem v letech 1803-1816. Proti vůli svého bratra se roku 1803 tajně oženil podruhé s Alexandrinou de Blechamps, vdovou po bankovním spekulantovi Joubethonovi, který před věřiteli utekl na Haiti a tam zemřel na žlutou zimnici. +more Alexandrina byla vzdělaná, o tři roky mladší než Lucien a oba k sobě zahořeli láskou na první pohled, která jim vydržela do smrti. Z tohoto manželství pocházelo 10 dětí. Po těchto příhodách zůstal vztah Napoleona k Lucienovi trvale napjatý a Lucien se stáhl do soukromí - od roku 1804 žil na svém rozsáhlém statku v Caninu. Když roku 1810 chtěl vycestovat do USA, padl do anglického zajetí a byl v něm držen až do roku 1814. V Anglii mu bylo dáno k užívání luxusní venkovské sídlo Thorngrove ve Worcestershire. Po propuštění z Anglie byl papežem Piem VII. povýšen a přiznán mu titul princ z Canina a z papežské vůle se stal suverénním vládcem svých rozsáhlých pozemků v Caninu. Přes předchozí ostré rozpory obou bratrů Lucien Napoleona při návratu z Elby podpořil a prosazoval jeho zájmy na Apeninském poloostrově. Po druhém - definitivním - pádu Napoleona byl Lucien v Turíně na rozkaz sardinského krále zatčen, ale po intervenci papeže propuštěn. V důsledku nástupu Bourbonů na francouzský trůn byl Lucien Bonaparte roku 1816 vyhoštěn z Francie a zbaven členství v Akademii. Zbytek života prožil v Itálii.

Lucien Bonaparte byl literárně činný, uveřejnil díla prozaická i poetická. Nejznámějším dílem byl svého času román ”La Tribu indienne” (Indiánský kmen) a epos Charlemagne o životě Karla Velikého. +more Jeho nejstarší syn Charles Lucien, narozený 2 měsíce po svatbě rodičů roku 1803, byl světoznámým ornitologem a jeho prapravnučka Marie Bonapartová byla průkopnice psychoanalýzy a nejslavnější žačka Sigmunda Freuda. Jeho další syn Louis Lucien Bonaparte byl jedním ze zakladatelů novodobé lingvistiky a hlavním iniciátorem baskického národního obrození.

Reference

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20040823215332/http://www.academie-francaise.fr/immortels/base/academiciens/fiche.asp?param=301]Lucien Bonaparte na stránkách Francouzské akademie[/url]

Kategorie:Narození 1775 Kategorie:Úmrtí 1840 Kategorie:Francouzští politici Kategorie:Členové Francouzské akademie Kategorie:Bonapartové Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti Velké francouzské revoluce Kategorie:Narození v Ajacciu Kategorie:Úmrtí ve Viterbu Kategorie:Velkodůstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Narození 21. +more května Kategorie:Úmrtí 29. června.