Ludvík Budín

Ludvík Budín (20. srpna 1892 Popelín - 1. února 1956 Brno) byl český voják, posléze československý legionář v Itálii, posléze pak důstojník Československého letectva, během 2. světové války pak příslušník čs. zahraniční armády v SSSR.

Životopis

Narodil se v Popelíně nedaleko Dačic na česko-moravském pomezí. V letech 1908-1913 studoval na střední Státní technické škole v Brně, kde maturoval 17. +more února 1913 složením závěrečných zkoušek.

Po ukončení školní docházky byl povolán k vojenské službě a 1. října 1913 nastoupil do rakousko-uherské armády jako roční dobrovolník k 4. +more dělostřeleckému pluku v Pule, odkud byl 10. října odeslán k 6. dělostřelecké peruti v Lavarone. Z tohoto praporu byl poslán do školy dělostřeleckých záložních důstojníků v Tridentu. Po ukončení studia se stal důstojníkem 2. baterie 6. dělostřelecké perutě.

Po vypuknutí 1. světové války ve složení perutě 1. +more srpna 1914 byl poslán na ruskou frontu, kde postupně sloužil jako kulometčík, střelec, telefonista a dělostřelecký pozorovatel. 15. listopadu 1914 byl zraněn. Po zotavení byl v období od ledna do dubna 1915 instruktorem dělostřelecké školy ve Vídni. V polovině dubna 1915 byl poslán na italskou frontu, kde byl zpočátku leteckým pozorovatelem dělostřelectva. 15. května 1916 se stal styčným důstojníkem dělostřelectva u III. a XIV. armádního sboru. 1. listopadu 1917 se stal velitelem 6 houfnicových baterií a velitelem dělostřelectva v San Sebastianu, poté pak velitelem armádního muničního skladu 11. armády v Carbonare. 3. listopadu 1918 byl zajat italskou armádou.

Koncem prosince 1918 se v zajateckém táboře Forte Procedo připojil k dobrovolníkům československých legií a 1. ledna 1919 se stal velitelem roty 14. +more praporu legií v Itálii. S legiemi se vrátil do Československa.

V období od 29. června do 10. +more srpna 1919 byla rota pod jeho velením umístěna v Těšíně. Po začlenění vojsk legií do Československé armády se 10. srpna 1919 stal velitelem baterie motorizovaných houfnic 302. těžkého dělostřeleckého pluku v Olomouci.

Vstoupil do tehdy se formujícího Československého letectva a od října 1920 byl žákem letecké školy na letišti v Chebu. Pilotní kurz ukončil 1. +more července 1922 a stal se vojenským pilotem, 1. února 1924 se stal navigátorem a poté velitelem 4. letky 1. leteckého pluku v Praze. 1. srpna 1924 byl přeložen do Vojenského leteckého učiliště v Praze, kde se stal velitelem školní letky. Po absolvování kurzu nočního létání se 31. srpna 1927 stal vedoucím oddílu nočního létání na škole. 30. listopadu 1929 byl převelen k 4. leteckému pluku, ale stále byl vedoucím nočních letů v letecké škole. 30. září 1930 se v letecké škole stal vedoucím sekce výzkumu a měření. V květnu 1932 odjel do Jugoslávie, kde se zúčastnil cvičení protiletadlového dělostřelectva. Po návratu ze cvičení se v srpnu 1932 stal vedoucím oddělení letecké techniky a výzkumu 2. oddělení Ministerstva národní obrany. V té době absolvoval kurz protiletecké obrany pro důstojníky generálního štábu. Dne 10. září 1936 se stal velitelem 1. letky 6. leteckého pluku v Praze, které velel až do rozpuštění Československa (tzv. druhá republika) a vzniku Protektorátu Čechy a Morava. 1. ledna 1940 byl převelen do zálohy.

Za německé okupace působil v odboji a koncem srpna 1944, když mu hrozilo zatčení, uprchl na Slovensko. Po vypuknutí povstání na Slovensku se do něj zapojil a 8. +more září 1944 se stal velitelem výcvikového střediska Buk 1 taktické bojové skupiny na Slovensku, která měla na starosti výcvik dobrovolníků a branců znovuobnovované československé armády. Během Slovenského povstání velel jako samostatné jednotce vytvořené v Buk 1 v boji proti Němcům. Po porážce povstání odletěl se skupinou letců bojujících v povstání do SSSR.

V SSSR se 12. října 1944 stal velitelem nově vytvořené 1. +more československo-polské letecké divize. Jako letecký velitel se zúčastnil Moravsko-ostravské operace, kde poskytoval leteckou podporu jednotkám Rudé armády a 1. československé samostatné obrněné brigádě.

Kariérní postup

Rakousko-uherská armáda

podporučík (1. října 1914) * poručík (1. září 1915)

Československá armáda

nadporučík (1. června 1920) * kapitán (11. +more ledna. 1920) * štábní kapitán * major (12. srpna. 1929) * podplukovník (1. 7. 1934) * plukovník (25. října 1946) * brigádní generál (25. října 1946 s platností od 1. května 1944) * generálmajor (divizní generál) (18. října 1948).

Ocenění

Řád Bílého lva „Za vítězství“ s hvězdou II * Řád Slovenského národního povstání I sv * Vítězná medaile * Československý válečný kříž 1939 (dvakrát) * Československá medaile Za odvahu tváří v tvář nepříteli * Medaile "Za osvobození Prahy" * Medaile „Za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce v letech 1941-1945“ * Řád partyzánské hvězdy I. st. +more (Jugoslávie) * Československá vojenská pamětní medaile s kováním SSSR * Československá vojenská záslužná medaile I. stupně.

Odkazy

Reference

Literatura

Letectví: ilustrovaný časopis pro techniku, dopravu a sport. Praha: Čs. +more aeroklub, 1947, 23(1), s. 4. [url=https://digitalnistudovna. army. cz/uuid/uuid:ad4c51ab-9ec0-11e9-8d2b-005056b73ae5]Dostupné online[/url] * Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praga: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005, s. 38-39.

Externí odkazy

[url=http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/BUD%C3%8DN_Ludv%C3%ADk_20.8.1892-1.2.1956]Bibliografický slovník AV ČR[/url]

Kategorie:Českoslovenští legionáři v Itálii Kategorie:Českoslovenští vojáci Kategorie:Osobnosti druhé světové války Kategorie:Držitelé Československé medaile Vítězství Kategorie:Nositelé Řádu jugoslávské koruny Kategorie:Narození v roce 1892 Kategorie:Narození 20. +more srpna Kategorie:Narození v Popelíně Kategorie:Úmrtí v roce 1956 Kategorie:Úmrtí 1. února Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Muži.