Ludvík I. Veliký

Ludvík I. Uherský nebo také Ludvík I. Veliký z Anjou (5. březen 1326, Visegrád - 10. září 1382, Trnava) byl v letech 1342-1382 uherský a od roku 1370 také polský král.

Uherský král

Na uherský trůn usedl Ludvík v roce 1342 a nástupnictví v Polsku mu zajistil jeho otec Karel I. +more o tři roky dříve smlouvou s polským králem Kazimírem III. Byl druhým uherským králem z rodu neapolských Anjouovců. Počátek jeho vlády byl ve znamení válek s Benátkami o Dalmácii a Dubrovník, které Ludvík získal v roce 1358. Po smrti svého bratra Ondřeje v roce 1345 se pokusil získat neapolskou korunu a v letech 1348-1350 vedl válku s tamní královnou Johanou I. Ve svém dopise z 15. ledna 1346 papeži Klementovi VI. Ludvík požadoval, aby ji papež sesadil z trůnu ve prospěch Karla Martela, jejího a Ondřejova malého syna. Nakonec Neapolsko sice dobyl, ale když vypukla morová epidemie, byl donucen ustoupit. Ludvík I. Veliký si dočasně podrobil také Valašsko, Bosnu, Srbsko a Bulharsko. Bojoval proti mongolské Zlaté hordě.

V roce 1366 Ludvíka v Pešti navštívil byzantský císař Jan V. +more Palaiologos a slíbil opětovné připojení východní církve k Římu, když křesťanská Evropa podpoří Byzanc proti Turkům. V následujícím roce Ludvík uzavřel v Pirně sedmileté spojenectví s císařem Karlem IV. , které zahrnovalo vzájemnou podporu v Itálii. Svou starší dceru Marii přislíbil v roce 1372 Karlovu mladšímu synovi Zikmundovi.

Personální unie s Polskem

Po smrti svého strýce Kazimíra III. se Ludvík stal v roce 1370 polským králem, čímž vznikla uhersko-polská personální unie. +more Na počest své korunovace podnikl křížovou výpravu proti Litevcům a dobyl Červenou Rus, kterou k nelibosti polské šlechty připojil k Uhersku. V roce 1374 zahájil Ludvík vojenskou výpravu proti Turkům a podařilo se mu zvítězit nad sultánem Muradem I. Přesto nedokázal znovu získat balkánská knížectví, která se v následujících letech od Uherska definitivně odtrhla.

V roce 1380 se Ludvík Uherský sešel ve Zvolenu s českým králem Václavem IV. +more Předmětem jednání bylo odstranění papežského schizmatu a společná politika vůči francouzskému dvoru.

Uhersko evropskou velmocí

Za Ludvíkovy vlády dosáhlo Uhersko postavení evropské velmoci a prožívalo rozkvět. Král se proti magnátům opíral o nižší šlechtu (reformami z roku 1351 posílil moc šlechty) a města, kterým poskytoval početná privilegia. +more Současně podporoval hospodářský a kulturní rozvoj země. V roce 1367 založil první uherskou univerzitu v Pécsi.

Rodina

V roce 1342 se šestnáctiletý Ludvík oženil se sedmiletou Markétou Lucemburskou, nejstarší dcerou českého krále a císaře Karla IV. +more Ta však již ve čtrnácti letech zemřela, aniž by mu dala dědice. Ludvík se pak v roce 1353 oženil podruhé, a to s Alžbětou Bosenskou. Ani od ní se však mužského potomka nedočkal, Alžběta mu porodila jen tři nebo čtyři dcery, z nichž první dvě zemřely ještě před dosažením dospělosti: * Marie. (1365-1366) * Kateřina (1370-1378) * Marie Uherská (1371 - 17. května 1395), ⚭ 1385 Zikmund Lucemburský (14. února 1368 - 9. prosince 1437), braniborský markrabě, uherský král, od roku 1410 římský král, slezský vévoda a lužický markrabě, moravský markrabě, český král, lombardský král a od roku 1433 římský císař * Hedvika z Anjou (1373/74 - 17. července 1399), ⚭ 1385 Vladislav II. Jagello (1352/62 - 1. června 1434), litevský velkokníže a polský král od roku 1386 až do své smrti.

Smrt a její důsledky

Ludvík I. Veliký zemřel 10. +more září roku 1382 ve své kurii v Trnavě, pochován byl ve Stoličném Bělehradě (Székesfehérváru). Zemřel bez mužského dědice, ještě před svou smrtí se snažil zajistit následnictví svým dvěma dcerám, jež dosáhly dospělosti, Marii a Hedvice. Uhry měla dle jeho plánů zdědit mladší Hedvika (následnická práva k Uhrám měl také vévoda Karel III. z Drače zvaný Malý, který se jich však zřekl ještě za Ludvíkova života výměnou za Ludvíkův nárok na neapolskou korunu) a plánován byl její sňatek s habsburským princem Vilémem, starší Marie pak byla určena za dědičku polské koruny a zasnoubena s mladším synem českého krále a císaře římského Karla IV. Zikmundem Lucemburským. Nakonec se však po jeho smrti dědičkou uherského trůnu stala starší Marie a dědičkou polského trůnu mladší Hedvika (Jadwiga).

Vývod z předků

Reference

Externí odkazy

[url=http://poczet. com/ludwik. +morehtm]Ludvík I. z Anjou[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160304175055/http://nacr. cz/karel/viewer. asp. click=next&id=10]Ludvík, uherský král, potvrzuje mírovou smlouvu Karla IV. s rakouskými vévody (1364)[/url] - internetová výstava Národního archivu ČR (listina č. 933).

Kategorie:Anjouovci Kategorie:Uherští princové Kategorie:Uherští králové Kategorie:Chorvatští králové Kategorie:Polští králové Kategorie:Katoličtí panovníci Kategorie:Římští katolíci Kategorie:Narození v roce 1326 Kategorie:Narození 5. +more března Kategorie:Narození ve Visegrádu Kategorie:Úmrtí v roce 1382 Kategorie:Úmrtí 10. září Kategorie:Úmrtí v Trnavě Kategorie:Pohřbení v katedrále v Székesfehérváru Kategorie:Muži.