Ludvík XV.

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Ludvík XV. (15. února 1710 Versailles - 10. května 1774 tamtéž), přezdívaný Ludvík Milovaný (le Bien-Aimé), byl francouzský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1715-1774. Byl pravnukem „krále Slunce“ Ludvíka XIV. a po předčasné smrti svého otce v roce 1712 se jako dvouletý stal oficiálním následníkem trůnu, který zdědil v pěti letech po smrti svého slavného praděda v roce 1715. Na trůn usedl po období regentství svého strýce, Filipa II. Orleánského. Jeho vláda trvala bezmála šedesát let.

...
...
...
...
...
...
...
+more images (4)

Život

První léta vlády

Ludvík, obdařený značnou inteligencí, ale i notnou dávkou arogance a lhostejnosti k potřebám státu, se ujal řízení státních záležitostí roku 1723, nedlouho před smrtí regenta Filipa II. +more Orleánského. Byl původem z mladší linie Bourbonů a po smrti Ludvíka XIV. spravoval stát v době tzv. regentství. V patnácti letech ho oženili s o šest let starší dcerou svrženého polského krále Stanislava Leszczyńského, Marií (1703-1768), jejíž rodina se po útěku z Polska uchýlila do exilu v Paříži. Ludvík XV. se později snažil Stanislavovi znovu zajistit polskou korunu, ale neúspěšně (1733).

Jak Filip Orleánský, tak později i král pokračovali v absolutistickém stylu vlády, vytvořeném ještě Ludvíkem XIV. Hlavní roli ve státě i nadále sehrávala vysoká šlechta, která se doslova koupala v dostatku a luxusu, účastnila se početných bálů, koncertů, divadelních a baletních vystoupení či lovů, intrikovala navzájem proti sobě atd. +more Finanční situace Francie nebyla dobrá. Již v roce 1720 došlo k hospodářské krizi, vyvolané aktivitami skotského finančníka Johna Lawa, a stabilizace poměrů nastala až po roce 1750. V letech 1739-40 král Ludvík působil jako zprostředkovatel míru mezi Habsburky a Osmanskou říší, s níž udržoval dobré vztahy.

Úspěchy a nezdary

Na krále měl dlouho velký vliv jeho rádce kardinál Fleury (1653-1743); byl to poměrně schopný politik a dokud řídil státní záležitosti, dosahovala Francie určitých úspěchů na zahraničněpolitickém i vnitropolitickém poli. Fleuryho snahou bylo především vyhnout se rozsáhlejším válečným konfliktům, což se mu víceméně dařilo. +more Po kardinálově smrti však Ludvíka XV. ovládly jeho milenky madame de Pompadour (s níž začal poměr na Bal des ifs) a později madame du Barry. Obě dámy zasahovaly do záležitostí vnitřní i zahraniční politiky, přestože postrádaly jakýkoli rozhled v politických a ekonomických záležitostech. To mělo zejména v posledních dvou desetiletích Ludvíkovy vlády nepříjemné důsledky pro celou zemi.

V letech 1740-1748 se Ludvík zapletl do válek o dědictví rakouské, z nichž ale neměl prakticky žádný prospěch. V lednu roku 1757 krále pobodal kapesním nožíkem jistý Robert F. +more Damiens, povoláním sluha, silně věřící a pravděpodobně psychicky narušený. Motiv činu se nepodařilo objasnit, útočník tvrdil, že chtěl krále pouze varovat a odvrátit od zhýralého života. Útočník byl uvězněn v Bastile a, přestože byl zjevně psychicky vyšinutý, odsouzen k smrti. O dva měsíce později, 28. března, byl popraven rozčtvrcením pomocí čtyř koní na Place de Grève. Taková středověká krutost byla v polovině 18. století naprostým anachronismem a dočkala se kritiky jak od francouzských intelektuálů (zejména Voltaira), tak hlavně v zahraničí. Během sedmileté války (1756-1763) s Anglií Francie ztratila Kanadu, část Louisiany a většinu držav v Indii. Tato porážka znamenala výrazné oslabení velmocenského postavení země, zostření napětí uvnitř společnosti a sílící kritiku absolutismu (osvícenci, encyklopedisté). Ludvík sám však jakékoli reformy odmítal a své kritiky přímo či nepřímo vyháněl do exilu. V ekonomické oblasti došlo po polovině století k jistému oživení, spojeném s rozvojem manufaktur.

V architektuře, umění a módě převládal za Ludvíka XV. aristokratický styl rokoka: dekorativní interiéry, jemné figurky z porcelánu, krinolíny a vysoké účesy dam, paruky, trojrohé klobouky, ozdobné kordy šlechticů a jiné. +more Francie zůstala hlavním kulturním centrem Evropy - místo, které si vydobyla již za Ludvíka XIV. .

Potomci

Luisa Alžběta (14. srpna 1727 - 6. +more prosince 1759), ⚭ 1738 Filip Parmský (15. března 1720 - 18. července 1765), vévoda z Parmy, Piacenzy a Guastally * Anna Jindřiška (14. srpna 1727 - 10. února 1752), zemřela na neštovice * Marie Luisa (28. července 1728 - 19. února 1733) * Ludvík Ferdinand (4. září 1729 - 20. prosince 1765), dauphin z Viennois (otec tří francouzských králů), *: ⚭ 1744 Marie Tereza Bourbonská (11. června 1726 - 22. července 1746) *: ⚭ 1747 Marie Josefa Saská (4. listopadu 1731 - 13. března 1767) * Filip Ludvík (30. srpna 1730 - 7. dubna 1733), vévoda z Anjou * Marie Adéla (23. března 1732 - 27. února 1800), vévodkyně z Louvois, svobodná a bezdětná * Viktorie Luisa (11. května 1733 - 7. června 1799), svobodná a bezdětná * Sofie Alžběta (27. července 1734 - 2. března 1782), vévodkyně z Louvois * Tereza (16. května 1736 - 28. září 1744) * Luisa Marie (15. července 1737 - 23. prosince 1787), karmelitánská řeholnice.

Z deseti dětí (dva synové a osm dcer), které se narodily z manželství Marie Leszczyńské a Ludvíka XV. , mladší syn a dvě mladší dcerky zemřeli jako děti. +more Kromě nejstarší dcery Luisy Alžběty všechny další dcery zůstaly neprovdány.

Kromě manželských potomků měl Ludvík XV. i řadu potomků nemanželských.

V rámci usmíření s dlouholetým nepřítelem Francie - Habsburky - byla dohodnuta svatba jeho vnuka Ludvíka s Marií Antonií, dcerou Marie Terezie. +more Tento Ludvík se stal v důsledku několika úmrtí (již v útlém věku zemřeli dva jeho starší bratři a Ludvík XV. přežil i jeho otce Ludvíka Ferdinanda, nemocného souchotinami) v bourbonském rodu nástupcem starého krále, jenž zemřel roku 1774 na černé neštovice.

Galerie

Soubor:Louis XV child by Gobert. jpg|Ludvík XV. +more jako dítě Soubor:Koning Lodewijk XV- Child. jpg|Ludvík okolo roku 1715 Soubor:Musée Ingres-Bourdelle - Portrait de Louis XV enfant - Hyacinthe Rigaud - Joconde06070000235. jpg|Ludvík okolo roku 1720 Soubor:Louis XV; Buste. jpg|Ludvík roku 1748 Soubor:Louis xv roi de france 171048893 (1). jpg|Ludvík okolo roku 1750 Soubor:LouisXV-1. jpg|Ludvík okolo roku 1770.

Tituly a oslovení

15. února 1710 - 8. +more března 1712: Jeho Královská Výsost vévoda z Anjou * 8. března 1712 - 1. září 1715: Jeho Královská Výsost dauphin Francie * 1. září 1715 - 10. května 1774: Jeho Veličenstvo král.

Vývod z předků

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top