Dauphin

Erb dauphina Dauphin (výsl. [dófén]), někdy také Dauphin de France, byl šlechtický titul příslušející prvorozeným synům francouzského krále a následníkům francouzského trůnu. Titul se používal v letech 1350 až 1791 a 1824 až 1830.

Titul dauphin je obdobou názvu „korunní princ“. Druhorození synové a v případě jejich úmrtí další mladší synové francouzských králů získávali titul vévoda orléanský (franc. +more Duc d'Orléans).

Historie

Titul dauphin původně příslušel rodu hrabat z Viennois, a to již od 12. +more století. Název je odvozen od erbu rodu, na němž byl vyobrazen delfín. Titul Dauphin z Viennois používali členové rodu až do roku 1349, kdy Humbert II. prodal tento titul francouzskému králi Filipu VI. Podmínkou prodeje se stal králův slib, že titul bude od této chvíle příslušet vždy korunnímu princi a následníkovi francouzského trůnu. Prvním nositelem titulu se tak stal Filipův vnuk Karel V. Moudrý. Manželky následníků trůnu pak používaly titul dauphine.

Naposledy se titul dauphin oficiálně používal za vlády Karla X. +more v letech 1824 až 1830, kdy jej nesl jeho syn Ludvík Antonín, vévoda z Angoulême, pozdější „20minutový král“ Ludvík XIX. .

V současnosti se tento titul používá neoficiálně pro Ludvíka, vévodu Burgundského (*2010), syna hlavy rodu Bourbonů Ludvíka Alfonse, vévody z Anjou.

Velký a Malý dauphin

Jako Velký a Malý dauphin (francouzsky: le Grand Dauphin et le Petit Dauphin) jsou označováni Ludvík Bourbonský z Viennois (20. dauphin) (syn +more'>Ludvíka XIV. ) a jeho syn Ludvík Bourbonský z Viennois, vévoda burgundský (21. dauphin). Oba žili kratší dobu než tehdy vládnoucí král Ludvík XIV. , a proto se ani jeden z nich nestal nikdy panovníkem. V době, kdy žili oba dva, bylo nutné je odlišit, a tak byli nazývání Velký a Malý dauphin. Jean-Baptiste Lully pro příležitost křtin Velkého dauphina (známého před narozením pouze jako Ludvík, dauphin francouzský) složil moteto Plaude Laetare Gallia (česky: Raduj se a zpívej, Francie).

Seznam Dauphinů