Ludvík Antonín, vévoda z Angoulême
Author
Albert FloresLudvík Antonín, vévoda z Angoulême, byl členem francouzské královské rodiny a synem francouzského krále Karla X. Narodil se v roce 1775 a v mládí byl příznivcem francouzského krále Ludvíka XVI. Během francouzské revoluce se Ludvík Antonín stal cílem různých politických intrik a pokusů o jeho zavraždění. Po pádu Napoleona se stal regentem Francie a později byl ve Velké Británii jmenován vévodou z Angoulême. Ludvík Antonín zemřel v roce 1844.
Ludvík Antonín, vévoda z Angoulême (6. srpen 1775 - 3. červen 1844, celým jménem Louis-Antoine d'Artois, fils de France, duc d'Angoulême) byl francouzský princ z dynastie Bourbonů a poslední francouzský dauphin. 2. srpna 1830 se stal na 20 minut podle následnického práva legitimním francouzským a navarrským králem jako Ludvík XIX. Poté byl v letech 1836 až 1844 pretendentem francouzského (a navarrského) trůnu.
Původ
Narodil se 6. +more srpna 1775 jako nejstarší syn Karla, hraběte z Artois (budoucí král Karel X. ) a jeho ženě princezně Marii Tereze Savojské. Poté, co se jeho otec stal v roce 1824 králem jako Karel X. , stal se Ludvík Antonín následníkem trůnu a získal titul Dauphin (1824-1836). Jako následník trůnu podporoval otcovu politiku a řízení státu.
Ludvík Antonín zůstal po celý život bezdětný.
Vláda
Po sesazení a abdikaci krále Karla X. +more se krátce na 20 minut v roce 1830 stal (alespoň podle následnického práva) králem právě jeho syn Ludvík Antonín jako Ludvík XIX. Poté musel i on ustoupit nátlaku a přibližně po 20 minutách pouze "titulární vlády" abdikovat jako jeho otec ve prospěch svého 10letého synovce Jindřicha, hraběte de Chambord. Liberální, buržoazií kontrolovaná Poslanecká sněmovna odmítla potvrdit dokonce i nástupnictví mladého hraběte, který se (stal) měl stát králem Jindřichem V. a místo toho ve volbě bojkotované zástupci konzervativců prohlásila francouzský trůn za prázdný. K moci se tak dostává vůbec poslední francouzský král Ludvík Filip, vévoda Orleánský, z vedlejší linie rodu Bourbonů, Bourbon-Orléans. Poté společně se svým otcem Karlem, manželkou Marií Terezií Bourbonskou a synovcem Jindřichem odcestoval do Rakouského císařství. V letech 1832-1836 pobýval i na Pražském hradě. Později zemřel na zámku Graffenberg v Gorizii.
Díky své přibližně dvacetiminutové "vládě" je prozatím panovník, který vládl nejkratší dobu, kterou údajně strávil tím, že poslouchal svou ženu a její prosby, že nemá podepsat abdikaci.
Po nástupu Ludvíka Filipa na francouzský trůn se stal legitimistickým uchazečem bývalý král Karel X. +more, po jeho smrti se jím stal v roce 1836 jeho syn Ludvík Antonín (Ludvík XIX. ). Když v roce 1844 zemřel bezdětný, stal se legitimistickým pretendentem francouzského trůnu jeho synovec Jindřich, hrabě z Chambord.
Předkové
Reference
Související články
Bourboni * Červencová revoluce * Následnictví francouzského trůnu * Vévoda z Angoulême * Dějiny Francie
Externí odkazy
Kategorie:Bourboni Kategorie:Vévodové z Angoulême Kategorie:Francouzští dauphini Kategorie:Francouzští generálové Kategorie:Francouzští princové Kategorie:Francouzští králové Kategorie:Navarrští králové Kategorie:Restaurace Bourbonů Kategorie:Pretendenti francouzského trůnu Kategorie:Katoličtí panovníci Kategorie:Svržení panovníci Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu čestné legie Kategorie:Rytíři španělského Řádu zlatého rouna Kategorie:Narození 6. +more srpna Kategorie:Narození 1775 Kategorie:Narození ve Versailles Kategorie:Úmrtí 3. června Kategorie:Úmrtí 1844 Kategorie:Pohřbení v klášteře Kostanjevica Kategorie:Muži.