Ludwig Thoma

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Hrob Ludwiga Thomy v bavorském Egernu (místní části Rottach-Egern) Ludwig Thoma (21. leden 1867 Oberammergau - 26. srpen 1921 Rottach, Tegernsee) byl bavorský básník, spisovatel, novinář a dramatik, který byl populární v první čtvrtině 20. století pro své satirické práce, psané často v bavorském nářečí (Bairisch).

Život

Narodil se v rodině nadlesního Maxe Thomy a jeho ženy Kathariny. Otec zemřel v roce 1874, když bylo Ludwigovi 7 let, a matka zůstala sama se sedmi dětmi (Ludwig měl ještě dva bratry a čtyři sestry). +more Po absolvování humanistického gymnázia v Landstuhl v roce 1886 začal studovat lesnictví v Aschaffenburgu (Forstliche Hochschule Aschaffenburg). Protože neuspěl u zkoušky z matematiky, přešel po dvou semestrech na práva, která studoval v Mnichově a v Erlangenu.

Po studiích pracoval nejprve jako právní praktikant u soudu v Traunsteinu. Zde se seznámil s běžnou soudní praxí tehdejšího Bavorska. +more V roce 1894 krátce působil v Mnichově, kde také začal psát do novin zprávy o procesech, které vedli advokáti Löwenfeld a Bernstein. Také se zde seznámil s bohatým politickým a kulturním životem.

Po smrti matky v roce 1894 si založil advokátní kancelář v městečku Dachau nedaleko Mnichova. Odtud pochází jeho detailní znalost venkovských typů. +more V roce 1897 přesídlil do Mnichova. Ve stejném roce vydal i svou první knihu povídek Agricola.

V Mnichově se seznámil mimo jiné s Albertem Langenem, vydavatelem časopisu Simplicissimus, do kterého začal přispívat satirickými články pod pseudonymem Peter Schlemil. Po čase předal svou advokátní kancelář nástupcům a věnoval se pouze spisovatelské a redakční práci. +more V roce 1899 se stal redaktorem Simplicissima. Za své články a verše, ve kterých zesměšňoval církev, státní aparát i mešťácké prostředí, byl několikrát pokutován a v roce 1906 dokonce uvězněn za urážku mravnostního spolku v mnichovské věznici Stadelheim.

Podnikl cesty do Berlína a do Paříže. Dále do Itálie a severní Afriky.

V roce 1906 založili Hermann Hesse, Albert Langen a Ludwig Thoma časopis Březen (März).

V roce 1907 se oženil s tehdy pětadvacetiletou tanečnicí Mariettou di Rigardo, toto manželství ale nebylo šťastné a v roce 1911 skončilo rozvodem.

V roce 1908 se Thoma nastěhoval do svého nového domu v Rottachu u Tegernsee.

Během první světové války pracoval v pomocných válečných sborech jako ošetřovatel raněných. V závěru života psal propagandistické nacionalistické politické články.

Spisy

Básně

Grobheiten (Hrubosti, 1901) * Neue Grobheiten (Nové hrubosti, 1902) * Moritaten (Moritáty, 1908) * Kirchweith (Pouť, 1912) * Münchener Karneval (Mnichovský karneval, 1912)

Povídky

Agricola (1897) * Assessor Karlchen (Přísedící Karlíček, 1901) * Hochzeit (Svatba, 1902) * Lausbubengeschichten (Uličníkovy zápisky, 1905) * Tante Frieda (Teta Fany, 1907) * Kleinstadtgeschichten (Maloměstské historky, 1907) * Briefwechsel eines bayrischen Landtagsabgeordneten (Dopisy poslance bavorského zemského sněmu, 1909) * Münchner im Himmel (Mnichovák v nebi, 1911) * Jozef Filsers Briefwexel (Korespondence Jozefa Filsera, 1912) * Nachbarsleute (Sousedé, 1913) * Das Kälbchen (Telátko, 1916) * Heilige Nacht (Svatá noc, 1917)

Divadelní hry

Die Witwen (Vdovy, 1899) - veselohra, první - neúspěšný - dramatický pokus * Medaille (Medaile, 1901) * Die Lokalbahn (Lokálka, 1901) * Moral (Morálka, 1909) * Erster Klasse (První třída, 1910) * Lottchens Geburtstag (Lotynčiny narozeniny, 1911) * Magdalena (1912) * Die Sippe (Příbuzenstvo, 1913) * Das Säuglingsheim (Domov kojenců, 1913)

Romány

Andreas Vöst (1906) * Der Wittiber (1911) * Münchnerinnen (Mnichovanky, 1919)

Memoáry

Erinnerungen (Vzpomínky, 1919) * Leute, die ich kannte (Lidé, které jsem znal, 1923) * Stadelheimer Tagebuch (Deník ze Stadelheimu , 1923)

Česky vyšlo

Lokálka : veselohra o 3 jednáních (Die Lokalbahn), překlad: Bořivoj Prusík, Praha : Šolc a Šimáček, 1910 * Uličníkovy zápisky (Lausbubengeschichten), Hradec Králové : Bohdan Melichar, 1916 * Teta Fany : veselohra o 1 jednání, překlad a úprava pro loutkové divadlo: Viktor Schwing, Praha : Dr. Jindřich Veselý, 1926 * Všivák Ludva a teta Frída (výběr z Lausbubengeschichten a Tante Frieda), překlad Rodomil Černý, Praha : Sfinx, Bohumil Janda, 1941 * Dopisy poslance bavorského zemského sněmu, překlad: Jaroslav Homola, Praha : Odeon, 1966, edice: Světová četba, svazek 371 * Morálka (Moral), překlad: Helena Kotoučová, Praha : Dilia, 1978