Cesko.wiki Luigi Nono
Author
Albert Flores
Život
Narodil se 29. ledna 1924 v Benátkách do bohaté umělecké rodiny. +more Jméno dostal po dědečkovi Luigi Nono (1850-1918), který byl známým malířem benátské školy druhé poloviny 19. století. Od roku 1941 studoval na benátské konzervatoři Accademia musicale Benedetto Marcello u Giana Francesca Malipiera. Po maturitě v roce 1942 studoval práva na univerzitě v Padově. Studium dokončil v roce 1946 a začal studovat skladbu u Bruna Maderny. V rámci Benátského bienále v roce 1948 navštěvoval kurz dirigování vedený Hermannem Scherchenem, kterého pak doprovázel na koncertním turné do Curychu a Rapalla. Scherchen mu otevřel cestu k hudebním tradicím německy mluvících zemích, a to zejména k hudbě a hudebnímu myšlení Druhé vídeňské školy.
V roce 1955 se oženil s Nurií Schoenbergovou, dcerou skladatele Arnold Schönberga, se kterou se seznámil rok předtím v Hamburku na premiéře Schönbergovy opery Moses und Aron. Měli dvě dcery, Silvii (* 1959) a Serenu Bastianu (* 1964).
V roce 1950 se poprvé účastnil Darmstadtských letních kurzů pro Novou hudbu (Ferienkurse für Neue Music), kde měly premiéru jeho Kanonischen Variationen über eine Reihe von Schönbergs op. 41. +more Provedení řídil Hermann Scherchen. Tyto kurzy pak pravidelně navštěvoval až do roku 1960 a bylo na nich provedeno celkem sedm Nonových skladeb. Spolu s Karlheinzem Stockhausenem a Pierrem Boulezem je tak považován za jednoho z hlavních představitelů nového směru seriální hudby, tzv. Darmstadtské školy.
V roce 1952 Nono vstoupil do Komunistické strany Itálie, ve které pak působil na místní i celostátní úrovni po celý život. Prostřednictvím svých skladeb se pokoušel šířit i své politické myšlenky a ideály. +more Ve svých skladbách používal texty ultralevicových filosofů a revolucionářů, jako např. Che Guevary, Fidela Castra i Julia Fučíka. Ve skladbě Intolleranza (1960-1961) útočil na projevy nesnášenlivosti a násilí vůči uprchlíkům, ve skladbě Sul Ponte di Hirošima (1962) se zamýšlel nad důsledky nukleární války a v díle La Fabbrica Illuminata (1964) nad odcizením kapitalistického světa. Reagoval i na další historické události 20. století: na holocaust (Ricorda cosa ti hanno fatto in Auschwitz, 1965), španělskou občanskou válka (Epitaffio Federico García Lorca) nebo protifašistický odboj (Il canto sospeso). Činil tak ovšem prostředky Nové hudby a nikoliv prostředky tzv. socialistického realismu. Nonovým jménem byl nazván program pro školy zabývající se výchovou studentů k toleranci, lidským právům a evropské integraci - Nonoprojekt.
Od roku 1960 se začal zabývat možnostmi využití elektronických prostředků v hudbě. Pracoval na zvukových kompozicích v experimentálním studiu ve Freiburgu (Experimentalstudio der Heinrich-Strobel-Stiftung des SWF).
V sedmdesátých letech spolupracoval s benátským filosofem Massimo Cacciarim. Pod jeho vlivem se ponořil do studia prací německých filosofů. +more Cacciari mu také poskytl textový materiál pro Nonovo poslední velké dílo, operu Prometeo-tragedia dell' ascolto.
Zemřel po vleklém onemocnění jater v benátské nemocnici dne 8. května 1990. +more Je pohřben na hřbitově San Michele vedle takových velikánů, jako byli Igor Stravinskij, Sergej Ďagilev či Ezra Pound.
Dílo
Hrob Luigi Nona na hřbitově San Michele v Benátkách
Jevištní díla
Intolleranza 1960. - Azione scenica (1961) - texty: Angelo Maria Ripellino, Julius Fučík, Jean-Paul Sartre, Paul Éluard, Vladimir Vladimirovič Majakovskij Bertolt Brecht (a další) * Al gran sole carico d’amore. +more Azione scenica (1975) - texty: Tania Bunke, Fidel Castro a Che Guevara. * Prometeo - Tragedia dell’ascolto. (1984). Texty: Aischylos, Walter Benjamin, Friedrich Hölderlin a další.
Orchestrální skladby
Variazioni canoniche sulla serie dell’ op. 41 di Arnold Schoenberg (1950) * Composizione per orchestra (1951) - K poctě českého komunistického novináře Julia Fučíka, který byl zavražděn nacisty v roce 1943. +more * Y su sangre ya viene cantando pro flétnu a malý orchestr (1952, č. 2 je k poctě F. G. Lorcy) * Due espressioni per orchestra. (1953) * Varianti. Hudba pro housle, smyčce a dechové nástroje (1957) * Composizione per orchestra N. 2: Diario polacco 1958. (1959) * Canti di vita e d’amore: Sul ponte di Hiroshima pro soprán, tenor a orchestr (1962) * Per Bastiana - Tai-Yang Cheng pro mg. pásek a orchester (1967) * Como una ola de fuerza y luz pro soprán, klavír, orchestr a mg. pásek (1971/72) * A Carlo Scarpa, architetto, ai suoi infiniti possibili. (1984) * Non hay caminos, hay que caminar… Andrej Tarkowsky pro 7 orchestrálních skupin (1987).
Sbory
Epitaffio per Federico García Lorca (1951-1953) * La victoire de Guernica, pro sbor a orchestr (1954). Text Paul Eluard. +more * Liebeslied, pro sbor a nástroje (1954) * Il canto sospeso, pro sóla, smíšený sbor a orchestr (1956) * La terra e la compagna. Canti di Cesare Pavese, pro soprán, tenor a nástroje (1957) * Cori di Didone z La terra promessa Giuseppe Ungarettiho pro sbor a bicí nástroje (1958) * Sarà dolce tacere. Zpěvy pro 8 sólistů podle La terra e la morte Cesare Pavese (1960) * “Ha venido”. Canciones para Silvia pro soprán a šestihlasý sopránový sbor podle Antonia Machada (1960) * Canciones a Guiomar pro soprán, šestihlasý ženský sbor a nástroje podle Antonia Machada (1962/63) * Da un diario italiano, pro dva sbory (1964, fragment).
Hudba pro magnetofonový pásek
Omaggio a Vedova (1960) * La fabbrica illuminata (1964) * Ricorda cosa ti hanno fatto in Auschwitz (1965) * A floresta è jovem e cheja de vida (1966) * Contrappunto dialettico alla mente (1968) * Musica-Manifesto n. 1: Un volto, del mare (1968/69) * Y entonces comprendió (1969/70) * Pro Paula Dessaua (1974) * …sofferte onde serene… (1976) pro klavír a mg. +more pásek.
Elektronická hudba
Quando stanno morendo. Diario polacco no. +more 2 (1982) * Das atmende Klarsein per piccolo coro, flauto basso, live electronics e nastra magnetico (1980-1983) * Guai ai gelidi mostri (1983) * Omaggio a György Kurtág (kontraalt, flétna, klarinet basová tuba a živá elektronika, 1983) * Risonanze erranti. Liederzyklus a Massimo Cacciari (1986) * Post-Prae-Ludium Donau pro tubu a živou elektroniku (1987) * La lontananza nostalgica utopica futura. Madrigale per più ‘caminantes’ con Gidon Kremer (pro housle, osmistopý magnetofon a živou elektroniku, 1988).
Komorní hudba
Polifonica-Monodia-Ritmica (pro flétnu, klarinet, basklarinet altsaxofon, lesní roh, klavír a bicí, 1951) * Canti per 13 (1955) * Incontri per 24 strumenti (1955) * Fragmente - Stille, An Diotima (smyčcový kvartet, 1979) * “Hay que caminar” sognando (pro dvoje housle, 1989)
Externí odkazy
[url=http://www. theguardian. +morecom/music/tomserviceblog/2012/nov/26/luigi-nono-contemporary-music-guide]Průvodce hudbou Luigi Nona. The Guardian)[/url] * [url=http://www. luiginono. it/en/]Nadace Archivu Luigi Nona[/url] * [url=http://www. luiginono. it/en/luigi-nono/biography]Životopis[/url] * [url=http://brahms. ircam. fr/composers/composer/2417/]Životopis[/url] * * [url=http://www. nonoprojekt. de]Nonoprojekt[/url] * [url=http://www. musiquecontemporaine. fr/en/search. disp=all&query=Nono&exp_inl=on&exp_aud=on&so=ta]Hudební ukázky[/url].
Kategorie:Italští hudební skladatelé Kategorie:Italští operní skladatelé Kategorie:Skladatelé elektronické hudby Kategorie:Skladatelé atonální hudby Kategorie:Modernističtí skladatelé Kategorie:Skladatelé 20. +more století Kategorie:Skladatelé elektroakustické hudby Kategorie:Narození 29. ledna Kategorie:Narození 1924 Kategorie:Narození v Benátkách Kategorie:Úmrtí 8. května Kategorie:Úmrtí 1990 Kategorie:Úmrtí v Benátkách Kategorie:Pohřbení v Benátkách Kategorie:Muži.