Luisa Hesensko-Kasselská

Luisa Hesensko-Kasselská (dánsky Louise Vilhelmine Frederikke Maria Caroline Augusta Julie, hesensko-kasselská princezna (7. září 1817 v Kasselu - 29. září 1898 v paláci Bernstorff Gentofte u Kodaně) byla jako manželka dánského krále Kristiána IX. dánská královna v letech 1863-1898.

Biografie

Původ, mládí

Narodila se jako dcera hesenského lankraběte Viléma Hesensko-Kasselského a dánské princezny Luisy Šarloty, mladší sestry dánského krále Kristiána VIII. +more Vyrůstala nicméně v Dánsku, kde její otec sloužil v dánské armádě, zde také získala vynikající vzdělání. Luisou, vévodkyní z Fife, britskou Princess Royal (vlevo) (1893). .

Manželství, potomci

24. +more dubna 1842 se provdala za čtvrtého syna vévody Fridricha Viléma Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburského a hesenské princezny Luisy Karoliny, prince Kristiána, který se díky tomuto sňatku stal dánským následníkem trůnu. Obřad se konal v paláci Amalienborg v Kodani. Mladý pár bydlel přes 20 let v tzv. Žlutém paláci (Det gule Palæ) v sousedství královského paláce Amalienborg. Královna Luisa věnovala svůj čas rodině a dobročinnosti, což přispívalo její vysoké popularitě.

Z manželství se narodilo šest potomků: * Frederik (3. června 1843 - 14. +more května 1912), budoucí dánský král Frederik VIII. , ⚭ 1869 Luisa Švédská (31. října 1851 -20. března 1926) * Alexandra (1. prosince 1844 - 20. listopadu 1925) ⚭ 1863 princ Eduard (9. listopadu 1841 - 6. května 1910), budoucí král Spojeného království Velké Británie a Irska a britských dominií a císař Indie * Vilém (24. prosince 1845 - 18. března 1913), budoucí řecký král Jiří I. Řecký, ⚭ 1867 velkokněžna Olga Konstantinovna Romanovová (3. září 1851 -18. června 1926) * Marie Sofie Dagmar (26. listopadu 1847 - 13. října 1928) po sňatku přijala jméno Marie Fjodorovna, ⚭ 1866 velkokníže Alexandr (10. března 1845 - 1. listopadu 1894), budoucí ruský car Alexandr III. * Thyra (29. září 1853 - 26. února 1933), ⚭ 1878 Ernest Augustus Hannoverský (21. září 1845 - 14. listopadu 1923), korunní princ hannoverský, dědic Brunšviku, vévoda z Cumberlandu a Teviotdale * Valdemar (27. října 1858 - 14. ledna 1939), ⚭ 1885 Marie Orleánská (13. ledna 1865 - 4. prosince 1909), francouzská princezna.

Všechny Luisiny a Kristiánovy děti se staly manželi či manželkami významných evropských monarchů, jejichž děti obsadily další trůny, díky tomu bývá Luisin manžel Kristián nazýván tchánem Evropy a Luisa (podobně jako britská královna Viktorie) babičkou Evropy; většina současných monarchů má mezi svými předky Luisu a Kristiána.

Skandál na dánském dvoře

Těžké období v Luisině životě znamenal rok 1871. Zatímco všechny Luisiny děti uzavřely vhodné sňatky s odpovídajícími partnery, v případě nejmladší dcery Thyry však byl tento scénář ohrožen. +more Prvním Thyřiným nápadníkem byl nizozemský král Vilém III. , byl však o 36 let starší, a proto byl odmítnut. Sotva sedmnáctiletá princezna se navíc zamilovala do poručíka kavalerie měšťanského původu, Viléma Friedemanna Marchera (1841-1872) a jejich vztah nezůstal bez následků, neboť princezna zakrátko otěhotněla. Dánský tisk informoval, že princezna onemocněla žloutenkou a Thyra porodila 8. listopadu roku 1871 na zámku v německém Glücksburgu děvčátko. Krátce po narození dítě adoptovali Rasmus a Anna Marie Jørgensenovi z Odense a dali mu jméno Marie Kateřina (Kate) (1871-1964); provdala se v roce 1902 za Frode Pløyen-Holsteina a zemřela v roce 1964. Otec dítěte, poručík Marcher, spáchal po konfrontaci s králem Kristiánem IX. 4. ledna roku 1872 sebevraždu.

Následnictví dánského trůnu

Následník krále Kristiána VIII. +more, pozdější král Frederik VII. , neměl žádné potomky, uzákonil tedy podle zásad agnatické primogenitury, že následníkem se stal Kristián z vedlejší větve Oldenburků z dynastie Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg, jenž se po smrti krále Frederika VII. skutečně stal králem Dánska jako Kristián IX. Pro výběr právě prince Kristiána mluvilo především to, že on i jeho žena Luisa Hesensko-Kasselská byli oba v přímé následnické linii dánského trůnu: Kristián byl pravnukem Frederika V. (vnukem jeho dcery Luisy Dánské), stejně tak Luisa Hesensko-Kasselská byla pravnučkou Frederika V. (vnučkou mladšího syna Frederika V. z druhého manželství, Frederika Dánského). Luisa Hesensko-Kasselská byla sice ve svých nárocích na dánský trůn až druhá po své matce Luise Šarlotě (dcera Frederika Dánského), ta však se jich 18. července roku 1851 v Kodani za přítomnosti svého (bezdětného) bratra Frederika Ferdinanda a ministrů zahraničí a spravedlnosti slavnostně ve prospěch své dcery vzdala; Luisa pak se jich obratem vzdala ve prospěch svého manžela, šlesvicko-holštýnského prince Kristiána. Ten pak po smrti Frederika VII. 15. listopadu 1863 skutečně nastoupil na dánský trůn jako král Kristián IX. a Luisa se tak stala dánskou královnou jako jeho manželka .

Královna Luisa zemřela 29. září roku 1898. Její ostatky byly pochovány v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.

Vývod z předků

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=://thepeerage. com/p10088. +morehtm#i100873 * [url=http://genealogy. euweb. cz/brabant/brabant10. html#LWF]url=https://web. archive. org/web/20171028030859/http://www. guide2womenleaders. com/act_of_acceptance_and_assurance. htm]Jak král Kristián IX. ke království přišel. [/url] *[/url]Luisa Hesensko-Kasselská na stránkách genealogy. euweb[/url].

Luisa Hesensko-Kasselská Luisa Hesensko-Kasselská Kategorie:Dánské královny Kategorie:Šlesvicko-holštýnské vévodkyně Kategorie:Sasko-lauenburské vévodkyně Kategorie:Narození v Kasselu Kategorie:Úmrtí v regionu Hovedstaden Kategorie:Pohřbení v katedrále v Roskilde Kategorie:Narození 7. +more září Kategorie:Narození 1817 Kategorie:Úmrtí 29. září Kategorie:Úmrtí 1898 Kategorie:Ženy Kategorie:Hesensko-kasselské lantkraběnky Kategorie:Velkokomtuři Řádu Dannebrog Kategorie:Nositelé Řádu drahocenné koruny I. třídy.