Luisa Pruská (1808–1870)

Biografie

Původ, mládí

Princezna Luisa se narodila jako osmé dítě/čtvrtá (nejmladší) dcera pruského krále Fridricha Viléma III. a jeho první manželky Luisy Meklenbursko-Střelické. +more Jméno dostala na počest své matky a jedné ze svých předchůdkyň, Luisy Henrietty Oranžské. Křtiny se konaly v königsberské katedrále a účastnily se jich zástupci různých společenských vrstev na znamení jednoty národa. Mezi jejími bratřími a sestrami byli Fridrich Vilém (budoucí král Fridrich Vilém IV. ), Vilém (budoucí německý císař Vilém I. ) a Šarlota (pozdější ruská carevna, manželka ruského cara Mikuláše I. .

Luisa přišla na svět v Königsbergu (Královec, nyní Kaliningrad), kde se v té době nacházelo sídlo jejích rodičů. Ti se sem, do Východního Pruska, pod ochranu ruského cara +more_Pavlovič'>Alexandra I. uchýlili po porážce pruských vojsk v bitvě u Jeny Napoleonovou armádou. Po uzavření Tylžského míru ztratilo Prusko polovinu svého území, stalo se závislým na Francii a Fridrich Vilém III. s rodinou měl zakázáno vrátit se do Berlína. Princeznina matka Luisa často stonala a stěžovala si na špatné místní klima. V zimě 1808-1809 pruský královský pár strávil osm týdnů v Sankt Petěrburgu. V říjnu roku 1809 se narodil Luisin nejmladší bratr Albrecht.

23. prosince roku 1809 se s dovolením Napoleona rodina vrátila do Berlína a byla národem radostně přivítána. +more Již v červnu následujícího roku však královna Luisa zemřela. Její nejmladší dcerce Luise bylo v okamžiku její smrti pouhých dva a půl roku.

Manželství, potomci

Roku 1823 učinil Luise nabídku k sňatku její bratranec Frederik, nizozemský princ, se kterým vyrůstala společně na berlínském dvoře. Byl druhým synem nizozemského krále +more_Nizozemský'>Viléma I. a jeho manželky Vilemíny Pruské. Nabídka byla přijata a došlo k zásnubám, uzavření sňatku však bylo o dva roky odloženo pro nízký věk nevěsty. Princ Frederik Nizozemský Pro Nizozemské království tento svazek znamenal posílení mezinárodní pozice monarchie v rámci Evropy. Oficiální zpráva z 1. listopadu 1824 konstatovala, že sňatek «je příslibem štěstí pro druhého syna krále i pro zájmy národa, neboť přátelské vztahy mezi královskými rodinami a dvory Pruska a Nizozemí budou stále pevnější». Svatba Frederika a Luisy se uskutečnila 21. května roku 1825 v Berlíně. Nevěstě bylo 17 a ženichovi 28 let. Oslavy v hlavním městě Pruska trvaly šest dní a poté pokračovaly v Bruselu a v Leuven. Do Haagu přibyli novomanželé na podzim. Zpočátku se usadili v paláci na centrálním náměstí Haagu a později přesídlili do rekonstruovaného paláce na ulici Korte Voorhout.

Z manželství vzešli čtyři potomci, dva synové však zemřeli ještě jako děti: * Vilemína Frederika Alexandrina Anna Luisa (5. srpna 1828 - 30. +more března 1871), ⚭ 1851 Karel XV. (3. května 1826 - 18. září 1872), král švédský a norský od roku 1859 až do své smrti * Vilém (6. července 1833 - 1. listopadu 1834) * Frederik (22. srpna 1836 - 23. ledna 1846) * Vilemína Frederika Anna Alžběta Marie (5. června 1841 - 22. června 1910), ⚭ 1871 Vilém Adolf Maximilián Karel, 5. kníže zu Wied (22. srpna 1845 - 22. října 1907).

V rodině se hovořilo německy, rovněž služebnictvo komunikovalo s princeznou v její mateřštině.

V roce 1838 získali několik majetků ve Vassenaru. Zámek De Paauw, který se původně využíval jako letní sídlo, se nakonec stal jejich stálou rezidencí. +more Její zahrady projektovali v souladu s Luisinými přáními vyhlášení zahradní architekti Eduard Petzold a Jan David Zocher. Roku 1846 Frederik získal rovněž zámek u města Bad Muskau s parkem Muzakowski - krajinářským parkem v anglickém stylu. Tento zámek využíval jako dům pro hosty.

Sídlo De Paauw Do politiky se princezna nevměšovala. +more Vedla obšírnou korespondenci se svými sourozenci, často u nich pobývala na dlouhodobých návštěvách, především u sester Šarloty (ruská carevna Alexandra Fjodorovna) v Rusku, u bratra v Prusku a po svatbě dcery Luisy i ve Švédsku. Navštěvovala také manželovy slezské statky.

V roce 1869 podle příkladu své švagrové, pruské královny Augusty založila útulek pro chlapce v Haagu a posléze i internátní školu pro dívky v Arnhemu.

Poslední léta života se Luisa potýkala s vleklou chorobou, s níž se léčila ve švýcarských a německých lázních. Zemřela 6. +more prosince roku 1870 ve věku 62 let ve svém domě De Paauw. Pohřbena byla 21. prosince v královské hrobce v Nieuwe Kerk v Delft. Manžel ji přežil o jedenáct let a zemřel jako nejstarší člen nizozemské královské rodiny.

16. dubna roku 1827 byla na počest princezny Luisy nazvána ulice Luisenstrasse v centru Berlína. [http://berlin.kauperts.de/Strassen/Luisenstrasse-10117-Berlin#Geschichte]

Vývod z předků

Reference

Literatura

F. de Bas «Prins Frederik der Nederlanden en zijn tijd, 4 delen», Schiedam, 1887-1913. +more * C. Postma «Prins Frederik der Nederlanden. Een vorstelijk burger in de 19de eeuw: 1797-1881», Den Haag, 1961. * Peter Wander «Haagse huizen van Oranje. Vier eeuwen paleizen en huizen van de Oranjes in en om de residentie», Den Haag, 1981. * L. A. Struik «Oranje in ballingschap 1795-1813. Een odyssee», Amsterdam, 2006. * Daniel Schönpflug «Louise von Preussen. Königin der Herzen», München, 2010.

Externí odkazy

[url=http://www. geneall. +morenet/D/per_page. php. id=10089]Profil на Geneall. net[/url] * [url=http://thepeerage. com/p10168. htm#i101673]Profil на Thepeerage. com[/url] * [url=http://www. genealogy. euweb. cz/hohz/hohenz6. html]Genealogie Lusiy Pruské[/url].

Kategorie:Hohenzollernové Kategorie:Pruské princezny Kategorie:Nizozemské princezny Kategorie:Narození 1808 Kategorie:Úmrtí 1870 Kategorie:Ženy Kategorie:Pohřbení v Královské hrobce v Nieuwe Kerk v Delftu Kategorie:Oranžsko-nasavská dynastie Kategorie:Narození 1. +more února Kategorie:Úmrtí 6. prosince.