Luisa de Coligny

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Luisa de Coligny byla francouzská aristokratka a princezna oranžská. Narodila se v roce 1620 v Chatillon-Coligny ve Francii. Jejím otcem byl Gaspard de Coligny, vévoda z Châtillon a její matkou byla Šarlota de Laval. Po smrti svého otce a bratra se stala dědičkou velkého majetku, který patřil rodu Coligny. V roce 1651 se provdala za Viléma II. Oranžského, který byl nizozemským princem oranžským a hrabětem ze Nassau. Tím se stala princeznou oranžskou a hraběnkou ze Nassau. Luisa de Coligny hrála důležitou roli v nizozemském boji za nezávislost a byla aktivní podporovatelkou Osmi svobodných provincií. Po smrti svého manžela se stala regentkou za svého nezletilého syna Viléma III. Oranžského. Luisa de Coligny zemřela v roce 1679 v paláci Huis ter Horst nedaleko Holandska. Její památka je uchována například ve sbírkách muzea v Haagu.

Luisa de Coligny (23. září 1555, Châtillon-sur-Loing - 13. listopadu 1620, Fontainebleau) byla dcera Gasparda de Coligny a čtvrtá manželka Viléma I. Oranžského.

Biografie

Dětství a mládí

Luisa se narodila jako nejstarší dítě protestantského admirála Francie Gasparda de Coligny a jeho manželky Charlotty de Laval (1530-1568). Byla vychována v duchu humanismu a jako dcera francouzského hugenota i přísného protestantismu. +more Po předčasné smrti matky byla v péči navarrské královny Jany III. Navarrské; zde se spřátelila s královniným synem, pozdějším francouzským králem Jindřichem IV. .

Hraběnka de Téligny

V 17 letech, v roce 1571, se na doporučení svého otce provdala za Charlese de Teligny (1535-1572), oblíbence francouzského krále Karla IX. +more Manžel, stejně jako její otec, byl zavražděn v průběhu Bartolomějské noci 24. srpna roku 1572, když nechtěl konvertovat ke katolicismu. Luisa musela se svou tchyní Jacqueline d’Entremonts uprchnout nejdříve do Savojska a posléze do Švýcarska, kde žily v Basileji a Bernu.

Po ediktu z Beaulieu se mohla v roce 1576 vrátit do Francie a žila na statcích svého mrtvého manžela v Lierville. U dvora se objevila pouze jedenkrát, aby požádala o navrácení titulu a majetku svého otce.

Oranžsko-nassavská kněžna

21. +more dubna roku 1583 se v Antverpách provdala znovu za knížete Viléma I. Oranžského; byla jeho čtvrtou ženou. Z jejich manželství se v roce 1584 narodil jediný syn, Frederik Hendrik Oranžský, čtvrtý legitimní syn Vilémův a budoucí oranžský kníže.

Po zavraždění jejího manžela Baltasarem Gérardem, k němuž došlo v tomtéž roce a jemuž musela přihlížet, se Luisa ujala péče o děti z jeho třetího manželství s Šarlotou Bourbonskou a starala se o jejich výchovu v protestantském duchu. Aby upevnila kontakty s francouzskými hugenoty, odjela v roce 1594 se svými nevlastními dcerami Alžbětou a Šarlotou Brabantinou do Paříže. +more Zvláště pak se starala o Šarlotinu dceru, Šarlotu de la Trémoille.

Luisa díky svým vynikajícím vztahům s protestantskými rodinami a pevnému přátelství s Jindřichem IV. hrála významnou roli v politickém životě Francie i Nizozemí. +more Byla hugenotka stejně jako její otec a ze všech sil podporovala protestantismus až do své smrti v roce 1620.

Luisa žila téměř až do své smrti v Delftu. V roce 1619 odešla na dvůr Marie Medicejské, kde posléze v roce 1620 zemřela. +more Pochována byla v Nieuwe Kerk v Delftu, v místě posledního odpočinku nizozemských vládců.