Lutych

Lutych (francouzsky Liège, nizozemsky Luik, německy Lüttich) je hlavní město provincie Lutych na východě Belgie. Žije zde obyvatel. Aglomerace Lutychu má přibližně 750 000 obyvatel (k roku 2008), a je tedy největší aglomerací ve Valonsku a třetí největší aglomerací v Belgii (větší aglomeraci mají Brusel a Antverpy).

Demografie

Lutych je nejdůležitějším kulturním centrem Valonska a jeho obyvatelé jsou převážně frankofonní. Město je sídlem jediné státní frankofonní univerzity v Belgii, založené roku 1817. +more V Lutychu žije významná italská menšina a celkový počet cizinců žijících ve městě činí 30 576 (údaj z 1. července 2006).

Město Lutych zahrnuje bývalé obce Angleur, Bressoux, Chênée, Glain, Grivegnée, Jupille, Lutych, Rocourt a Wandre, čtvrť Sclessin bývalé obce Ougrée a několik ulic obcí Ans, Saint-Nicolas a Vottem. Tyto bývalé obce byly připojeny k městu Lutych roku 1977 v rámci politiky slučování obcí. +more Území města má rozlohu 69 km², počet obyvatel 197 355 a hustotu zalidnění 2 800 obyvatel na km² (1. 1. 2018).

Městská aglomerace Lutychu se rozkládá na ploše 367 km², k roku 2019 v ní žije odhadem 500 939 obyvatel. Tuto městskou aglomeraci tvoří obce Seraing, Saint-Nicolas, Ans, Herstal, Beyne-Heusay, Fléron, Chaudfontaine, Esneux a Flémalle. +more Širší aglomerace Lutychu, která oproti městské aglomeraci zahrnuje navíc přilehlé venkovské oblasti, má přibližně 750 000 obyvatel (k roku 2008).

Vývoj počtu obyvatel

Rok	1803	1806	1820	1846	1865	1880	1900
Obyvatel	45 496	46 983	49 962	75 961	105 903	123 131	157 760

Rok	1910	1920	1961	1976	1977	1997	2000	2005
Obyvatel	167 521	163 298	153 240	135 347	227 974	189 510	187 538	186 196

Počet obyvatel města Lutych postupně klesá (např. roku 1977, kdy došlo ke sloučení obcí, mělo město 227 974 obyv. +more, zatímco roku 2005 pouhých 186 196). Naproti tomu počet obyvatel aglomerace se dlouhodobě pohybuje kolem 600 000. Z toho je zřejmý posun obyvatelstva směrem od centra aglomerace k jejímu okraji.

Historie

Podle archeologických výzkumů bylo území Lutychu osídleno již před více než 2000 lety. V období antického Říma zde existovala osada, římská vila ze 2. +more-3. století n. l. byla zdokumentována v centru na místě pozdější katedrály.

Dějiny křesťanského sídla Franské říše, latinsky zvaného Vicus Leodicus, a opěrné misijní stanice začínají v šestém až sedmém století. Následně byl roku 705 v Lutychu zavražděn maastrichský biskup svatý Lambert. +more Jeho nástupce sv. Hubert se souhlasem papeže přemístil sídlo biskupství z Maastrichtu do Lutychu a stal se prvním biskupem biskupství Lutych. Později se stal Lutych hlavním městem knížectví biskupství Lutych, které existovalo v letech 980-1795. Řehoř X. byl zdejším arcijáhnem před svým zvolením papežem.

Významné římsko-katolické církevní a vzdělávací centrum vyzařovalo svým vlivem do celé Evropy. Například roku 1655 odtud bylo vysláno sedm řeholnic řádu sv. +more Voršily do Prahy. Na zdejší univerzitě studovali mnozí čeští studenti.

Roku 1795 bylo knížectví biskupství anektováno Francií a v letech 1815-1830 bylo součástí Spojeného království nizozemského. Od roku 1830, kdy proběhla belgická revoluce, je Lutych součástí Belgického království.

Geografie

Město Lutych je správním centrem stejnojmenné provincie a arrondissementu. Nachází se na východě Belgie v blízkosti hranic s Nizozemskem a Německem, 25 km jižně od Maastrichtu (Nizozemsko) a 40 km západně od Cách (Německo). +more Je součástí Euroregionu Máza-Rýn, ve kterém žije 3,7 milionů obyvatel.

Lutych se nachází v místě, kde se stýkají tři geografické oblasti, a sice Hesbaye na severu (160-200 m nad mořem, jedna z hlavních zemědělských oblastí Belgie), Pays de Herve na východě (200-320 m n. m. +more, zvlněná oblast, využívaná k pěstování ovoce) a Condroz na jihu (200-280 m n. m. , podhůří Arden).

Značnou část území města tvoří nánosová planina řek Máza, Ourthe a Vesdre (Vesdre je přítokem řeky Ourthe, která se vlévá do Mázy). Máza protéká Lutychem přibližně ve směru od jihozápadu k severovýchodu. +more Na území města má Máza délku přibližně 12 km a je plně usplavněna. Na úrovni starého města je nánosová planina Mázy úzká s průměrnou šířkou 1,3 km. Součástí vodních cest v Lutychu jsou rovněž tři vodní kanály, z nichž nejvýznamnější je Albertův kanál, který spojuje Lutych a Antverpy.

Díky dobrému vodnímu spojení s Francií, Vlámskem a Nizozemskem má Lutych třetí největší říční přístav v Evropě (Port autonome de Liège) po Duisburgu a Paříži (Ports de Paris).

Sport

Ve městě sídlí fotbalové kluby Standard Lutych a RFC Lutych. Město je též pravidelným cílovým městem cyklistického závodu Lutych-Bastogne-Lutych.

Partnerská města

Fotogalerie

Soubor:Fontaine Guillemins, Liège. jpg|Fontány před vlakovým nádražím Guillemins Soubor:Palais provincial, Liège. +morejpg|Budova soudu Soubor:Port des yachts, Liège. jpg|Jachtový přístav Soubor:Aquarium-Muséum, Liège. jpg|Akvárium Soubor:Plafond au Cathédrale Saint-Paul, Liège. jpg|Strop katedrály svatého Pavla Soubor:Médiacité, Liège. jpg|Nákupní centrum Médiacité Soubor:Bateau, Liège. jpg|Loď a za ní moderní architektura města.

Panorama

Odkazy

Reference

Externí odkazy

(ve francouzštině, valonštině, nizozemštině, angličtině a němčině) * [url=https://web. archive. +moreorg/web/20060713102416/http://www. liegecongres. be/]Liège congrès[/url] (ve francouzštině, nizozemštině, [url=https://web. archive. org/web/20060715220744/http://www. liegecongres. be/EN/INDEX/index. php]angličtině[/url], němčině a španělštině) * [url=http://www. fabrice-muller. be/]Lutych: historie a památky[/url] * [url=http://www. e-liege. net/]www. e-liege. net[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20061014233848/http://www. liegecity. be/]Liège City[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070115091413/http://www. liegeois. eu/]Liégeois[/url] (ve francouzštině, angličtině a nizozemštině).

Kategorie:Města ve Valonsku Kategorie:Obce v provincii Lutych Kategorie:Města vyznamenaná Řádem čestné legie