Luž

Luž ( lužickosrbsky Łysa) je výrazná znělcová hraniční hora. S nadmořskou výškou 793 metrů je nejvyšším vrcholem Lužických hor. Česká část hory leží v severní části okresu Česká Lípa, německá pak v jižní části zemského okresu Zhořelec. Z obou stran je hora dobře přístupná po turistických stezkách. Vrcholové partie hory jsou na českém i německém území chráněné jako přírodní rezervace.

Poloha

Leží v katastrálním území obce Horní Světlá (katastr Horní Světlá pod Luží 675024) přímo na česko-německé státní hranici v severní části okresu Česká Lípa a celé České republiky, mezi vesnicí Horní Světlá na české a Waltersdorf v zemském okrese Zhořelec na saské straně. Je nejvyšší horou Lužických hor, Lužice a v Německu nejvyšší horou východně od Labe. +more V geomorfologickém členění patří do Lužického hřbetu (IVA-2A), okrsku Jedlovský hřbet (IVA-2A-a).

Jméno

Nejstarší doložený název hory pochází z roku 1538, kdy se jí říkalo Spitzberg (Špičák). Obyvatelé německého Waltersdorfu ji však nazývali Mittagsberg (Polední hora). +more Při výhledu z jejich vesnice bývalo totiž slunce přímo nad horou. Německý název Lausche je znám od roku 1631, český název Luž byl použit až v roce 1909 Josefem Kafkou v jeho ilustrovaném průvodci po Čechách.

Přírodní rezervace

Ve vrcholové části je hora porostlá pralesními porosty, níže se vyskytují buk, klen, javor, smrk. Smrkové lesy při jižním úpatí byly poničeny exhalacemi a po roce 1970 z větší části vykáceny. +more Botanický průzkum v roce 1998 dokladoval řadu cenných druhů rostlin i mnoha živočichů. To bylo důvodem k snaze ekologů tuto část hory ochránit.

Přírodní rezervace Luž byla vyhlášena Správou CHKO Lužické hory v září 2011 s platností od 1. října 2011.

Z historie

O faktu, že přes vrchol vedla historická hranice mezi Čechami a Lužicí svědčí dochované hraniční kameny ze šestnáctého a sedmnáctého století. V roce 1823 na vrcholu nechal Karel Friedrich Mathäus z Waltersdorfu postavit dřevěný hostinec, který postupně rozšiřoval a v roce 1833 rozšířil i o malou rozhlednu. +more Nová prostornější budova (tzv. Lausche Baude) byla postavena až v roce 1882 zásluhou saských spolků. Stala se kuriozitou, protože ji hraniční čára rozdělovala na část německou (pod číslem 334 náležela k Waltersdorfu) a rakouskou (číslo 143, Horní Světlá - dříve Horní Lichtenwald). Přímo uprostřed na střeše byla vybudována 10 metrů vysoká rozhledna. Byly zde i dvě poštovní schránky a turisté si museli dát pozor, zda lístek vhazují do německé, či rakouské.

Chata na Luži byla oblíbeným výletním místem i za doby první republiky a poslední majitel ji provozoval až do konce druhé světové války. 8. +more ledna 1946 byla chata vyhořela (pravděpodobně úmyslně zapálena). Později vzniklo několik plánů na výstavbu nové chaty, ale žádný z nich nebyl nikdy realizován.

Nahoře byla nelegální stanice světelného telegrafu, přes kterou se posílala čísla kdysi oblíbené sázkové hry Lotynka z Žitavy dál na Prahu. Majitel chaty byl za své nelegální počínání uvězněn.

Na vrcholku jsou dnes pouze zbytky původní vyhořelé chaty (upravené jako vyhlídková terasa) a nevelký retranslační stožár na německé straně. Na vrchol vede z jihu Česká cesta, upravená zde pro excísaře Ferdinanda V. +more, který podnikal ze svých Zákup po okolí četné výlety, ze severu v mnoha serpentinách Lužická cesta. Vrcholová návštěvní kniha zaznamenává ročně deset tisíc návštěvníků, převážně z Německa.

Zázemí pro sport a turisty

Občerstvení a ubytování dnes zastávají Chata Pod Luží a sousední Lužická bouda v areálu Horní Světlá - Myslivny, zhruba 1 km jihovýchodně od vrcholu. Odtud nahoru vede červeně značená turistická trasa. +more V okolí běžecké terény (běžecká trasa Lužický hřbet - Lauschekammweg; na české straně letní červené, dálková turistická trasa E3, a zimní oranžové značení, na straně SRN se jedná o modrou turistickou značku) je udržována společnými silami německou (Waltersdorf) i českou turistickou veřejností.

Na německé straně na severním svahu hory bývala obtížností černá sjezdovka s lyžařským vlekem; v současnosti v provozu v její spodní části menší sjezdovka v nadmořské výšce cca 600 metrů v místě zvaném Waltersdorfwache (byvší hraniční přechod do ČR pro pěší turistiku).

Výhled

Z vrcholové plošiny, přístupné z české i z německé strany, je výrazný nádherný rozhled od Krušných hor a Děčínského Sněžníku přes České středohoří, Vlhošť, Ralsko, Bezděz a Trosky až po Ještěd, Jizerské hory a vrcholky Krkonoš, na severu pak na města a kopce Šluknovského výběžku a Horní Lužice v Německu. Výhled k východu dnes znesnadňují vzrostlé stromy.

Na německé straně vrcholu byla vybudována vyhlídková plošina s kruhovým výhledem, která byla otevřena 21. srpna 2020 u příležitosti Dne Horní Lužice.

Soubor:Pohled_z_Luze. JPG|Pohled z Luže na horu Klíč a Nový Bor Soubor:Vrchol_Luže_v_zimě. +morejpg|Luž zdáli v zimě Soubor:Vrchol Luže 5. JPG|Z vrcholu Luže Soubor:Pohled_z_Luze_na_Jedlovou. JPG|Pohled na Jedlovou Soubor:Pohled_na_Waltersdorf. JPG|Německá hraniční obec Waltersdorf Soubor:lausche. jpg|Luž v květnu Soubor:lausche2. jpg|Luž v zimě Soubor:Vrchol Luže 1. JPG|Na vrcholu Luže.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. luzicke-hory. +morecz/mista/index. php. pg=zmluzhc]Článek o Luži na serveru luzicke-hory. cz[/url] * * [url=http://sgi. nahlizenidokn. cuzk. cz/marushka/default. aspx. themeid=3&&MarQueryId=6D2BCEB5&MarQParam0=720071&MarQParamCount=1&MarWindowName=Marushka]Katastrální mapa[/url].

Kategorie:Hory a kopce v zemském okrese Zhořelec Kategorie:Hory a kopce v okrese Česká Lípa Kategorie:Hory a kopce v Lužických horách Kategorie:Žitavské hory Kategorie:Hory a kopce na česko-německé státní hranici Kategorie:Kopce pod 1000 metrů Kategorie:Großschönau (Sasko) Kategorie:Přírodní rezervace v Německu Kategorie:Přírodní rezervace v okrese Česká Lípa