Buk lesní

Buk lesní (Fagus sylvatica) je statný opadavý listnatý strom se štíhlým kmenem a pravidelnou vejčitou korunou, který může dorůstat výšky i přes 40 metrů. Jeho přirozený areál zahrnuje většinu Evropy, od jižní Itálie po Švédsko a od Portugalska po Turecko. Je jednou z nejvýznamnějších lesních dřevin v Evropě a dominantou přirozených středoevropských lesů od pahorkatin až do horských poloh. Má vysoce ceněné středně tvrdé a snadno štípatelné dřevo hnědé až narůžovělé barvy.

Synonyma

Fagus silvatica Linné, 1753 (jiná gramatická forma) * Fagus sylvatica L. var. +more moesiaca (K. Malý) Hjelmquist (podle některých autorů kříženec F. sylvatica × orientalis) * Fagus sylvatica L. subsp. moesiaca (K. Malý) Szafer, 1935 * Fagus moesiaca (K. Malý) Domin 1932 ex Czeczott, 1933.

Někteří taxonomové považují Fagus orientalis Lipsky, 1898 pouze za poddruh nebo varietu Fagus sylvestris, např. Fagus sylvatica subsp. orientalis (Lipsky) Greuter & Burdet, 1981.

V některých jiných jazycích se Fagus sylvatica překládá jako buk evropský, buk obecný nebo buk červený.

Vzhled

Koruna je mohutná, pravidelného vejčitého tvaru. Kmen je štíhlý, pokrytý tenkou hladkou borkou bělošedé barvy, někdy s mírným namodralým nádechem. +more Srdcovitý kořenový systém s mohutnými kořeny do všech stran dobře ukotvuje strom v zemi a chrání před vývraty. Dožívá se 200-400 let.

Pupeny jsou úzce kuželovité a pichlavě zašpičatělé, červenohnědé a pokryté brvitými šupinami. Listy jsou řapíkaté, velmi mírně nepravidelně laločnaté (téměř celokrajné), široce vejčité, zašpičatělé, lysé, jen při kraji brvité. +more Kvete v dubnu a květnu. Samčí květy rostou ve vztyčených svazečcích, samičí po dvou na konci letorostů.

Plody jsou bukvice - trojboké nažky v číšce pokryté měkkými ostny. Plody jsou jedlé, avšak ve velkém množství mírně toxické, kvůli svému obsahu tříslovin.

Vzhledem k vysoké variabilitě zejména ve tvaru listů je značná nejednotnost v taxonomii infraspecifických taxonomických jednotek (poddruhů, variet a forem). +morejpg|náhled|250px'>Buk lesní - naučná ilustrace Vzorek bukového dřeva.

Rozšíření a ekologie

Buk lesní roste téměř v celé Evropě mírných zeměpisných šířek, ve vyšších polohách je rozšířen i v Evropě jižní. V jihovýchodní Evropě na něj navazuje buk východní (Fagus orientalis). +more Buk se přirozeně vyskytuje především v biotopech bučin, v Česku tedy v nadmořských výškách 300 až 1 000 m. Současný výskyt je oproti přirozenému výrazně omezen; přirozené zastoupení buku v českých lesích by tvořilo 40 %, vlivem masivní těžby a přeměny většiny bučin na převážně smrkové monokultury během 19. a 20. století pokleslo až na jednotky procent. Teprve v poslední letech se podíl buku díky výsadbám v Česku zvyšuje; k roku 2020 zaujímá plochu 235 755 ha, což je 9 %. Na území Česka se buk dostal po poslední době ledové až poměrně pozdě, cca 3 000 až 4 000 let př. n. l. Z větší části vytlačil jedli bělokorou. Do střední Evropy se dostal jak z jihozápadu, tak z jihovýchodu (šíření z jihu bránily Alpy). Někteří taxonomové spekulují o tom, že západní a východní buk jsou dokonce dva různé druhy (byly od sebe po celou poslední dobu ledovou a významnou část holocénu geograficky odděleny).

Patří mezi dřeviny snášející značné zastínění; po jedli a tisu je prakticky nejstinnější lesní dřevinou. Nejlépe roste na vlhkých, dobře provzdušněných a minerálně bohatých humózních půdách.

Otravy

Plody jsou pro člověka za syrova mírně jedovaté, a to kvůli vyšší koncentraci taninů, tepelnou úpravou však jejich toxicita značně klesá. Při požití většího množství syrových semen dochází k zažívacím obtížím (nevolnost, průjem, případně zvracení), křečím, otupělosti a případně i ke známkám ochrnutí. +more Záleží ovšem na (velmi kolísajícím) obsahu jedovatých látek v rostlině i na citlivosti daného jedince, mnozí lidé konzumují syrové bukvice bez jakýchkoliv následků. První pomocí je vyvolání zvracení a podání dávky živočišného uhlí.

Využití

Řada kultivarů se vysazuje v parcích jako okrasné stromy nebo masově pro dřevo. Bukové dřevo je velmi kvalitní, a proto se používá v nábytkářství (využívá se jeho dobré ohebnosti po ohřátí párou), truhlářství, na výrobu parket, železničních pražců či kuchyňského nářadí. +more Je velmi výhřevné. Dříve se suchou destilací bukového dřeva vyráběl methanol (dřevný líh) a bylo i materiálem pro výrobu dřevoplynu.

Kultivary

Památné stromy

* ostatní památné buky lesní

Odkazy

Reference

Literatura

Květena České republiky, díl 2 / S. Hejný, B. +more Slavík (Eds. ). - Praha : Academia, 1990. - S. 17. -20. * Horst Altmann: Jedovaté rostliny. Jedovatí živočichové, 2004 * Buky u Vysokého Chvojna - původní prales, druhá nejstarší rezervace v ČR.

Související články

Bučina

* Květnatá bučina * Acidofilní bučina * Vápnomilná bučina * Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy

Externí odkazy

[url=http://prirodakarlovarska. cz/clanky/613-buk-lesni-fagus-sylvatica-l]Buk lesní na prirodakarlovarska. +morecz[/url] * [url=http://www. biolib. cz/cz/taxon/id3452]Buk lesní na biolibu[/url] * [url=http://botanika. wendys. cz/kytky/K693. php]Buk lesní na botanika. wendys. cz[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20041116123537/http://fyzika. ft. utb. cz/podzamka/karta. php. id=26]Buk lesní v Podzámecké zahradě v Kroměříži[/url] * [url=http://www. garten. cz/e/cz/332-buk-lesni-fagus-sylvatica]Buk lesní[/url] (fotografie) * [url=http://www. botanickafotogalerie. cz/fotogalerie. php. lng=cz&latName=Fagus%20sylvatica&title=Fagus%20sylvatica%20|%20buk%20lesn%C3%AD&showPhoto_variant=photo_description&show_sp_descr=true&spec_syntax=species&sortby=cz]Buk lesní v Botanické fotogalerii[/url].

Kategorie:Buk Kategorie:Jedovaté rostliny Kategorie:Okrasné stromy Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Málo dotčené stromy