Lávový proud
Author
Albert FloresLávový proud je přirozený geologický fenomén, který vzniká při výlevu lávy z vulkánu či sopky. Lávové proudy jsou tvořeny roztavenou horninou, nazývanou láva, která se postupně rozlije přes povrch zemské kůry a vytvoří charakteristické pásy lávových kanálů a lávových polí. Lávové proudy se mohou lišit svým tvarem, složením i velikostí. Mohou být pomalé, svislé proudy, které lze pozorovat při sopečné erupci, nebo rychlé, horizontální proudy, které se mohou rozlévat po široké oblasti. Množství vylité lávy i její struktura ovlivňuje tvar a velikost lávového proudu. V různých částech světa se nacházejí různé druhy lávových proudů. Například lávové proudy na Havajských ostrovech jsou často složené z lávy s vysokým obsahem tratičnosti, což jim dává tekutou a proudící konzistenci. Naopak lávové proudy v oblastech se sopečnou činností typu stratovulkán jsou často složené z andezitu nebo dacitu, které jsou hluboce zkrystalizované a mohou vytvářet viskóznější a pomaleji se pohybující lávové proudy. Lávové proudy mají významný vliv na krajinu i ekosystémy v okolí. Mohou efektivně zavalit a zničit vesnice, polí či lesů, stejně jako vytvářet nové území při postupném přeměňování lávy na zem. Lávové proudy také přispívají k obohacení půdy o minerály a živiny. Lávové proudy jsou často studovány geology a vulkanology, kteří se snaží porozumět jejich vzniku, pohybu a vlivu na okolí. Díky tomu lze lépe předpovědět a připravit se na případné sopečné erupce a vylití lávy v blízkosti osídlených oblastí.
lávovou fontánou
Lávový proud je výlevný projev sopečné aktivity na povrchu tělesa tvořený lávou. Nejčastěji vzniká, když magma vystoupí na povrch tělesa a vylije se ze sopečného kráteru do okolí, odkud se vlivem gravitace začne šířit z vyšších poloh do nižších. +more Samotný proud může dosahovat různé délky od několika metrů až po stovky kilometrů a různé tloušťky. Proudy se často vzájemně překrývají, jak dochází k opakování sopečné činnosti, čímž může vznikat kuželovité těleso sopky (charakteristický příklad je štítová sopka či stratovulkán). Známá jsou z celé řady vesmírných těles; například ze Země, Mars, Venuše, Měsíc či pravděpodobně i Merkuru. Staré lávové proudy se vyskytují i na území Česka a to např. v lokalitě Mezina.
V závislosti na chemickém složení taveniny a obsahu volatilií mají lávové proudy různé vlastnosti a mobilitu. S rostoucím obsahem tetraedrů křemíku (Si2O) v lávě dochází k nárůstu viskozity a tím zmenšování schopnosti lávy téci. +more Viskozitu taktéž ovlivňuje postupná ztráta tepla proudu a tedy jeho ochlazování, čímž narůstá množství krystalů v tavenině a nárůstu její viskozity. Tuhnutí proudu se většinou odehrává od povrchu a spodní strany proudu (v případě, že se proud chová laminárně), takže proud může být uprostřed stále žhavý umožňující pohyb lávy. Tím mohou vznikat lávová koryta či lávové tunely. Rozdílné chemické vlastnosti proudů se taktéž odrážejí na jejich vzhledu. U bazické lávy se tak v závislosti na chemismu můžeme setkat s charakteristickou strukturou provazovité lávy (tzv. pāhoehoe), či blokovitou strukturou (tzv. ʻaʻa).
Předpokládá se, že v některých případech je množství vyvrhované lávy natolik velké, že se láva nepohybuje laminárně, ale turbulentně. Podobným mechanismem turbulentního proudění lávových proudů pravděpodobně vznikly útvary známé jako sinuous rilles popsané z povrchu Měsíce či Marsu.
Vznik
Vystupující magma je většinou do určité míry obohaceno sopečnými plyny, které se začnou s klesajícím tlakem z magmatu uvolňovat. Jak magma vystupuje dále k povrchu, bubliny plynu se slučují dohromady a s pokračujícím poklesem tlaku zvětšují svůj objem. +more Pokud jejich hodnota dosáhne přibližně 70 až 80 % celkového objemu v tavenině, dojde k fragmentaci magmatu a explozivní erupci. Nicméně, pokud je objem bublin sopečných plynů v magmatu menší, k jeho fragmentaci nedochází v takové míře a magma se dostává na povrch v tekuté podobě. Magma, na povrchu označované jako láva, se tak vylévá či stříká z trhliny či kráteru do okolí a začíná se z místa výstupu postupně šířit. Tím vzniká lávový proud, který se následně dle gravitace šíří z vyšších oblastí do nižších, obdobně jako se chová voda na povrchu tělesa.
Nicméně lávový proud může vzniknout i v případě, kdy dochází k fragmentaci magmatu a jeho vyvrhování do okolí. Může nastat situace, že vyvrhovaná pyroklastika nestihnou zcela vychladnout během letu ze sopečného kráteru a po dopadu jsou stále zčásti roztavená. +more Pokud mají dostatečnou teplotu, mohou se opět roztavit a vytvořit znova taveninu. Vzniká tak lávový proud bez jasného spojení se sopečným kráterem či trhlinou, ze které na povrchu vystupuje láva.
Galerie
Soubor:Aa channel flow from Mauna Loa. jpg|AA láva odtékající korytem; na stranách koryta jsou dobře patrné malé lávové výlevy Soubor:Kalapana house destroyed by lava. +morejpg|Lávový proud může téci až na vzdálenost desítek kilometrů. Během cesty způsobuje značné škody jak na vegetaci, tak i na infrastruktuře.