Městské opevnění (Bělehrad)
Author
Albert FloresMěstské opevnění v Bělehradě oddělovalo původní středověké (a raně novověké město) od okolní krajiny a zajišťovalo jeho bezpečnost před případnými nájezdy. Opevněné město bývalo nazýváno jako šanac nebo také Prinz-eugenova linie.
V dějinách města byl hlavním opevněným bodem především Kalemegdan, pevnost nacházející se na soutoku Dunaje a Sávy v samotném středu metropole. Opevnění existovalo pro dolní i horní pevnost (do současné doby se dochovala pouze pevnost horní). +more Samotné město, které se rozkládalo nicméně dále od pevnosti bylo také obehnáno hradbami. Chráněna byla především oblast dnešního tzv. dunajského amfiteátru, tedy současný Dorćol a dále část přiléhající k sávskému břehu. Jednalo se o oblasti, které byly do značné míry obývány tureckým obyvatelstvem, zatímco předměstí slovanské (srbské) se nacházelo částečně již za hradbami.
Hradby jsou zaznamenány na mapě prvního vojenského mapování z konce 18. +more století i vojenského mapování druhého z poloviny 19. století. Procházely přibližně (od sávského břehu k dunajskému) od dnešní ulice Kosančićev venac dále na východ v trase ulic Maršala Birjuzova a Obilićev venac. Poté pokračovaly prostorem dnešního Náměstí republiky a Francouzskou ulicí k dunajskému břehu.
Hradby překonávalo několik bran. Tzv. +more Městská brána dala nakonec název i celé městské části. Mimo to zde existovaly další, např. Vidinská, Istanbulská nebo Temešvárská brána.
Opevnění bylo v souvislosti s modernizací a rozšiřováním města celé zbořeno. Dodnes jej připomíná kromě místních názvů pouze vedení některých ulic, které kopíruje původní bastiony. +more Zásluhu na likvidaci původního opevnění měl Emilijan Josimović a jeho plán přestavby města z roku 1867, který počítal s přestavbou oblasti do několika promenád ale i zastavěním a odstraněním většiny původních opevnění. Práce byla později využita pro modernizaci a odstranění turecké podoby dalších měst v centrálním Srbsku.