M-100 (raketa)

Technology

12 hours ago

Author

Sovětská sondážní raketa M-100 M-100 byly sovětské dvoustupňové sondážní rakety. Mezi lety 1957 a 1990 jich bylo vyrobeno 6 640. To z nich dělá nejčastěji vyráběnou sondážní raketu na světě. Rakety sloužily meteorologickým účelům.

Historie vzniku

Na počátku byla taktická střela 25-2 země-země s doletem 70 km a bojovou hlavicí 50 kg, která nebyla přijata do výzbroje armády. Na jejím základě byla vyvinuta dvoustupňová meteorologická raketa na tuhá paliva s výškou výstupu 100 km. +more První start proběhl v roce 1961 ve vojenském prostoru Kapustin Jar. Další testy byly přeneseny do Kazachstánu, kde byl vývoj dokončen v roce 1963. Ve stejném roce byla zahájena sériová výroba v Iževsku. Komplex byl uveden do provozu v roce 1964 na výzkumných lodích hydrometeorologické služby Akademik Širšov, A. I. Vojejkov a J. M. Šokalskij. Dále pak na raketově výzkumné stanici observatoře Družnaja (Hayesův ostrov, země Františka Josefa), na stanici Molodjožnaja v Antarktidě a na lodi Akademik Koroljov Akademie věd SSSR. V letech 1970-1980 byla na východní polokouli, od severního k jižnímu pólu, vytvořena jedinečná síť deseti raketových sondovacích stanic a k tomu deset výzkumných lodí vybavených raketovými systémy. Jen v roce 1972 bylo vypuštěno 277 raket M-100. Rakety nestartovaly jenom z míst v bývalém Sovětském svazu. Starty se uskutečnily také z ostrova Kerguelen, z Koroni v Řecku a z Akita v Japonsku.

Ve druhé polovině 70. let dvacátého století byla výroba raket přenesena do závodu Stankomaš v Čeljabinsku.

Popis

M-100 je neřízená dvoustupňová raketa na tuhá paliva s aerodynamickými stabilizátory v obou stupních.

Start se prováděl po trajektorii blízké vertikále z odpalovacího zařízení se spirálovým vedením, které zajišťovalo rotaci rakety kolem podélné osy. Otáčení rakety eliminuje vliv asymetrie tahu motoru a aerodynamiky těla rakety na dráhu letu.

Oddělení stupňů nastalo po zapálení paliva druhého stupně rakety. Hlavová část se oddělovala ve výšce 65-70 km. +more Zároveň se otevíral padák, který stabilizoval let na horním úseku trajektorie volného pádu a v hustých vrstvách atmosféry (pod 60 km) prudce zpomaloval rychlost klesání a raketu brzdil podle síly a směru větru.

Základní vybavení tvořily manometry Pirani pro měření tlaku a odporové teploměry pro měření teploty nádoby s dipóly.