Koroni

Koroni (řecky Κορώνη) je přístavní město a současně i správní jednotka v jihovýchodní Messénii v Řecku. Od roku 2011 patří do okresu Pylos-Nestoras.

Geografie

Město se nachází v zátoce na východním pobřeží Messénského poloostrova asi 50 kilometrů jižně od Kalamaty a 30 kilometrů východně od Methoni. Leží na zadní straně ostrohu, který vyčnívá do Messénského zálivu. +more Na západ od města je krajina mírně kopcovitá. Charakterizují ji plantáže olivovníků. Na náhorní plošině ostrohu je pevnost Koroni. Město leží za ní ve vnitrozemí, centrum a přístav je severně od pevnosti. V okolí města je několik písečných pláží, známé jsou zejména pláže Zaga a Memi (Παραλία Ζάγκα, Παραλία Μέμι) na jižní straně pevnosti.

Historie

Vchod na hrad Koronis (Řecko) v roce 1831 Antické město Koroni, nebo v té době Korone, bylo pravděpodobně založeno v roce 369 před Kristem, v souvislosti s osvobozením Messenie ze spartské nadvlády. +more Nacházelo se v blízkosti dnešního Petalidi. Jsou zachovány pozůstatky zdí z doby římské a staré přístavní molo pod vodou. Římský cestovatel Pausaniás píše o starověké Korone. Město, které bylo od 4. století sídlem biskupství, bylo v 9. století opuštěno a přemístěno na své současné místo, kde tehdy bylo antické město Asine. Z této doby jsou dodnes zachovány pozůstatky Apollónova chrámu, který byl přeměněn na byzantskou baziliku a na jehož místě dnes stojí kostel Agia Sophia. V 6. až 7. století byl na troskách města postaven hradní komplex, který se používá dodnes. Hrad se rozprostírá nad strategicky výhodným výběžkem země u vchodu do Messénského zálivu a byl ze tří stran přirozeně chráněn strmými útesy svažujícími se do moře.

Město v roce 1200 dobyl janovský pirát Leo Vetrano († 1206). V roce 1205 padlo do rukou účastníka čtvrté křížové výpravy Wilhelma I. +more z Champlitte a v roce 1206 je Benátčanům postoupil Geoffroy z Villehardouinu.

V 11. století hrálo přístavní město Koroni spolu s Methoni klíčovou roli v historii obchodu a benátsko-byzantských vztahů.

Obě města ležela na západním jižním cípu poloostrova Peloponés a byla to pozorovací stanoviště, která jako „venetiarum ocellae“ (oči Benátské republiky) po celá staletí sledovala trasy galér na Krétu, do Konstantinopole a do Svaté země. Všechny lodě, které se vracely z východu, zde měly povinnost zastavit a podávat zprávy o pirátech a konvojích. +moreBenátská republika chránila své námořní základny a opevněné majetky na východě všemi obrannými prostředky. Jako příklad lze uvést dva výňatky z opatření Senátu Benátské republiky pro dodávky zbraní a střeliva na námořní základnu Koroni:.

V Koroni žila od 12. +more/13. století velká albánská menšina řecké pravoslavné víry, místními nazývaná Arvanité. V 15. století zde našlo útočiště velké množství albánských knížat, která uprchla ze své vlasti před Osmany.

Na konci srpna 1500 si hrad a město podmanil sultán Báyezid II. A tak spadly do Osmanské říše, kde zůstaly s přerušením až do roku 1828. +more Když se Osmané pod vedením sultána Sulejmana I. v roce 1532 pokusili o dobytí Vídně, navrhl italský admirál Doria císaři provést manévr k odvrácení pozornosti řecké strany. Císař přijal a dal Doriovi pověření pro tuto expedici. 18. srpna opustila flotila Andrea Dorii se 48 galérami a 30 velkými loděmi přístav Messini východním směrem. Uvádí se, Doria měl být Benátčany upozorněn, že se Osmané nacházejí u ostrova Kefalonia s nevýznamnou flotilou. Současně Benátčané varovali osmanského admirála před Doriou a jeho velkou flotilou. Když tedy Doria připlul na uvedené místo, osmanská flotila se stáhla do Konstantinopole. Doria zpustošil pláže Peloponésu a rozhodl se zaútočit na Koroni.

Když Doria dorazil do Koroni, místní lidé mu tajně posílali zprávy, že ho vítají a informovali ho o vnitřním stavu města. Andrea Doria nechal velkou část své španělské a italské posádky vyložit na břeh, aby oblehli město. +more Italům velel Girolamo (nebo Geronimo) Tuttavilla a Španělům Girolamo Mendoza.

Po třech dnech tvrdých bojů se Doria 21. září 1532 zmocnil tehdejší metropole Morei. +more Měšťané  se postavili na jeho stranu, jak bylo dříve dohodnuto, a vyhlásili svrchovanost císaři Karlu V. Osmané byli nuceni opustit město, stáhnout se a nemohli uspokojit svůj hněv na občanech. Následujícího dne se však jeden z osmanských generálů vrátil se 700 koňmi, aby osmanským vojákům pomohl.

Španělé a obyvatelé Koroni však velké množství z nich zabili, nasadili hlavy zabitých na svá kopí a přeživší se pak admirálu Doriovi vzdali. Po tomto vítězství, ve kterém se obyvatelé Koroni (v italštině nazývané „Coronei“) vyznamenali odvahou, doprovodili admirála a Španěly nekonečným potleskem.

Doria pak opustil město, aby dobyl Patras a vládu města svěřil Donu Girolamovi Mendozovi. Když se zprávy o dobytí Koroni a o masakru vysokého počtu osmanské armády dostaly k +more'>Sulejmanu I. , ten přísahal pomstu všem autorům tohoto neštěstí, kteří se připojili ke španělské koruně.

8. listopadu 1532 nechal císař Karel V. +more odvolat admirála Doriu z východu, aby ho doprovodil do Španělska. Nejvýznamnější rodiny se nalodily do Doriových lodí a dorazily s ním 24. prosince do Neapole, kde Doria získal velkou chválu. Karel V. také poctil Albánce z Koroni a Patrasu několika doklady s novými výsadami.

Od roku 1686 do roku 1715 dokázali Benátčané znovu dobýt město a hrad.V roce 1828 se oblasti zmocnila expedice Morea pod francouzským generálem Maisonem a později ji předala novému řeckému státu.

V roce 1896 žilo v Koroni 2956 obyvatel. Město se vyznačuje budovami z doby kolem roku 1900 a rozvíjelo se podél pobřeží, počínaje zátokou pod hradem s malým přístavem. +more Dnes je cestovní ruch důležitým zdrojem příjmů města, přičemž dominuje individuální turistika. Plány na masovou turistiky skončily v troskách. Pevnost Koroni, pohled z přístavu.

Pamětihodnosti

Hlavním lákadlem místa je původně byzantská pevnost, později rozšířená Benátčany a Osmany, ve které je klášter založený v roce 1918, částečně přístupný. Ve  hradním komplexu se nachází byzantský kostel Agia Sophia s pozoruhodnou křížovou klenbou a pobyzantský kostel Agios Charalambos.

Na plošině jižně pod hradem se nachází kostel Panagia Eleistria z 19. století. +more Na plošině mysu byly po obou stranách věžovité kruhové bašty, jejichž klenba byla podepřena středovým sloupem. Věž obrácená k městu sloužila při německé okupaci za druhé světové války jako muniční sklad. Když se v roce 1944 okupanti stáhli, vyhodili do povětří munici a s ní i věž. Druhá věž je stále přístupná.

Startovací plocha sondážních raket

Koroni bylo v letech 1966 až 1989 odpalovacím místem výzkumných raket se dvěma odpalovacími rampami. Uskutečnilo se 371 startů. +more První starty proběhly 20. května 1966, aby se prozkoumalo úplné prstencové zatmění Slunce a byly vypuštěny rakety typu Belier. Dosáhly výšky 114 kilometrů. V letech 1971 až 1989 následoval start ruských raket M-100 s výškami vrcholů 95 kilometrů.

Galerie

Soubor:Koroni - Burgtor 1. JPG|Brána do pevnosti (zevnitř) Soubor:Άγιος Δημήτριος, Κορώνη 1324. +morejpg|Kostel Aghios Dimitrios Soubor:Koroni - Kirche des Nonnenklosters. JPG|Kostel v klášteru řádových sester Soubor:Koroni Agia Sophia. jpg|Agia Sophia.

Reference

Literatura

Giorgos Pathanasopulos, Thanos Pathanasopulous: Pylos - Pylia, Reisebuch in Land und Zeit, ISBN 960-214-197-2. * Pietro Pompilio Rodotà: Dell’Origine, Progresso e Stato presente del Rito Greco in Italia, osservato dai greci, monaci basiliani e albanesi, svazek III, Biblioteca Vaticana, Řím 1763, vyvolané 1. +more prosinec 2016 (italsky).

Externí odkazy

[url=https://books. google. +morede/books. id=dMURgfkxitAC&printsec=frontcover&hl=it#v=onepage&q&f=false]Dell’Origine, Progresso e Stato presente del Rito Greco in Italia, osservato dai greci, monaci basiliani e albanesi[/url] (italsky) * [url=https://www. koroni. gr/]Koroni[/url], oficiální webová stránka.

Kategorie:Sídla na Peloponésu Kategorie:Města v Řecku