Machnovščyna

Machnovščyna/machnovština vzniklo během Ruské občanské války (1917-1922) na jihovýchodě dnešní Ukrajiny v důsledku pokusu o vytvoření bezstátní anarchistické společnosti a existovalo mezi lety 1918 až 1921.

Během těchto čtyř let zde pod ochranou Revoluční povstalecké armády vedené Nestorem Machnem fungovaly „svobodné sověty“ a libertariánské komuny. Počet obyvatel se pohyboval kolem sedmi miliónů lidí.

V březnu 1920 území obsadily jednotky bílé armády pod vedením Antona Děnikina a ustanovily zde dočasnou vládu Jižního Ruska. Ke konci měsíce se však Děnikinovy jednotky pod náporem Rudé armády stáhly. +more Machnovy jednotky podporovaly Rudou armádu partyzánskými útoky za bělogvardějskou linií.

Přestože machnovci bývají označování za formu vlády, Machnovščyna bylo organizováno na základě anarchistických zásad a machnovci hráli čistě vojenskou úlohu. Nestor Machno, označovaný jako „baťko“ (otec), nebyl sám o mnoho více než vojenský stratég a poradce. +more O „moci“ nebo „vládě“ v pravém slova smyslu se tedy nedá mluvit.

Historie

Od listopadu 1918 do června 1919 budovali machnovci na Ukrajině bezstátní anarchistickou společnost zvanou Machnovščyna. Toto území se rozkládalo mezi dnešními městy Berďansk, Doněck, Záporoží a Dněpropetrovsk. +more Většinu obyvatel tvořili rolníci a dělníci a společnost byla založena na rovnosti, solidaritě a vědomí, že práce každého má pro její fungování svůj význam. Na společných záležitostech se domlouvali na setkáních, kterých se mohl účastnit každý a díky kterým každý věděl, co je potřeba dělat.

Společnost Machnovščyna se přizpůsobovala anarchistickým hodnotám a nejvyšší možnou míru sociální spravedlnosti zajišťovala politika svobodných komunit. Systém vzdělávání byl postaven na zásadách katalánského anarchisty Francisca Ferrera a ekonomika na svobodné směně mezi venkovskými a městskými oblastmi podle teorie Petra Kropotkina. +more Předmětem směny bylo veškeré zboží od zemědělských plodin a dobytka po průmyslové výrobky.

Nestor Machno požadoval svobodu „slova, tisku, shromažďování“ a „odborového organizování“, kterou považoval za nezcizitelné právo. Machnovci organizovali sjezdy sovětů, na které vysílaly své zástupce dělnické, rolnické a vojenské rady a kterých se mohly účastnit všechny politické skupiny a strany. +more Přestože Machno bolševiky nazýval diktátory, i oni se mohli těchto sjezdů účastnit. Naproti tomu na území ovládaném bolševiky se národních sjezdů mohli účastnit pouze bolševici, ostatní politické skupiny se mohly účastnit pouze některých místních sjezdů a i na těch měli bolševici právo veta.

Machnovci podle vlastních slov odmítali centralizovanou formu vlády a podporovali „svobodné sověty pracujícího lidu“. Revoluční povstalecká armáda ve svém prohlášení z roku 1920 odmítla autoritářské instituce jakou byla sovětská tajná policie Čeka a mimo to prohlásili státní milice, policii a armádu za zrušené. +more Lid měl místo těchto organizací vytvořit vlastní sebeobranu organizovanou pouze dělníky a rolníky. Historik Heather-Noël Schwartz tvrdí, že Machno netoleroval autoritářské organizace, a proto také rozpustil sovětské revoluční výbory. Bolševici na druhé straně Machna obviňovali z využívání vlastní tajné policie.

Prvním oficiálním pokusem bolševiků o oslabení Machna byl Trockého Rozkaz č. 1824 ze 4. +more června 1919, který zakazoval organizování sjezdů. O machnovcích v rozkazu prohlašoval, že neustále ustupují bílé armádě a vedení hnutí obviňoval z neschopnosti, zločineckých sklonů a zrady.

Komunistická vláda v Petrohradu byla ze začátku Machnovým spojencem a nechávala mu pro jeho libertariánký experiment prostor, postupem času se však Machnovščyna, jako ohnisko anarchistického vlivu a zdroj inspirace pro ostatní volnomyšlenkáře, stala pro bolševiky hrozbou. Bolševici obnovili propagandu označující Machnovščyna za vojenský režim a nakonec začali provádět překvapivé vojenské výpady proti machnovským jednotkám. +more Tyto výpady znamenaly konečný rozpor mezi machnovci a bolševiky.

Bolševický tisk prohlašoval, že vůdci Machnovščyna nejsou voleni demokraticky, ale že jsou jmenováni Machnovou vojenskou klikou. Prohlašoval také, že sám Machno odmítl poskytnout jídlo pro sovětské železničáře a telegrafisty, že v machnovské ústavě jsou zakotveny tajné popravy a mučení a že Machnovy jednotky přepadají konvoje Rudé armády. +more Mimo to byla anarchistická organizace Nabat obviněna z teroristických útoků na ruském území.

Ekonomika

Ekonomika Machnovščyna byla směsicí ekonomik vrámci anarchokomunismu a mutualismu, přičemž továrny, farmy a železnice se staly družstvy a vytvořilo se několik bezpeněžných společenství. Většina území pokračovala ve využívání peněz, ale po ruské občanské válce se měla podle plánů ujat anarchokomunistická ekonomika.

Vlajka

"Smrt všem, kteří stojí v cestě pracujícího lidu. +more" - Vlajka nesprávně asociovaná s Revoluční armádou. Machno sám napsal, že nikdy nebyla použitá. Ukrajinský anarchista Viktor Belaš popsal ve svých pamětech vlajky, které Ukrajinská revoluční povstalecká armáda používala: „[. ] ústředí povstalecké armády bylo obklopeno obrovskými černými transparenty [. ] V sousední budově, kde byly prostory okresního sovětu rolnických a vojenských poslanců, vlály dvě vlajky nesoucí nápisy ‚Moc plodí parazity. Ať žije Anarchie. ‘ a ‚Veškerou moc sovětům hned teď. ‘“.

V knize Židovské pogromy: 1917-1921, kterou napsal Z. S. +more Ostrovský, byla fotografie vlajky s bílou lebkou a zkříženými hnáty s mottem „Smrt všem, kteří stojí v cestě pracujícím lidem. “ v černém poli, která se dnes připisuje Ukrajinské revoluční povstalecké armádě (URPA). Nestor Machno (vůdce URPA) ale popřel, že by jeho vojáci používali tuto vlajku.

Odkazy

Reference

Literatura

Peter Arshinov, [url=http://www. ditext. +morecom/arshinov/makhno. html]History of the Makhnovist Movement (1918-1921)[/url], 1923. * Skirda, Alexandre, Nestor Makhno: Anarchy's Cossack - The struggle for Free Soviets in the Ukraine 1917-1921. AK Press, 2004 * Eikhenbaum, Vsevolod (1947). The Unknown Revolution, 1917 - 1921. Book Three. The Struggle For Real Social Revolution. * FRYNTA, J. Nestor Ivanovyč Machno a bolševismus, Praha, 2022. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav světových dějin. Dostupné z: http://hdl. handle. net/20. 500. 11956/174960.

Související články

Nestor Machno * Ruská občanská válka * Ukrajinská revoluční povstalecká armáda

Kategorie:Anarchismus Kategorie:Zaniklé státy Evropy Kategorie:Historická území Ukrajiny Kategorie:Ruské impérium Kategorie:Sovětský svaz Kategorie:Revoluce ve 20. +more století Kategorie:Státy Post-Ruského impéria Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1918 Kategorie:Státy a území zaniklé roku 1921.