Macuo Bašó
Author
Albert FloresMacuo Bašó (: 松尾芭蕉; 1644 - 28. listopadu 1694) je nejznámější japonský básník a zakladatel básnické formy později nazvané haiku. Pseudonym bašó (česky pisang - lat. Musa paradisiaca) zvolil podle banánovníku, který mu věnoval v roce 1680 jeden z jeho žáků. Vlastním jménem Macuo Munefusa, zprvu publikoval pod pseudonymem Tósei.
Život
Bašó se narodil ve městě Ueno v rodině chudého samuraje. Když mu bylo devět, vstoupil do knížecích služeb, stal se pážetem. +more Stal se blízkým přítelem knížecího syna Sengina, který byl o dva roky starší než on. Oba spolu studovali poezii, jejich učitelem byl básník Kigin. V roce 1666 Sengin zemřel. Pro Bašóa to znamenalo obrovský otřes a požádal knížete o propuštění ze služeb. Kníže odmítl, ale Bašó nakonec stejně uprchl, a to do Kjóta. Zde v letech 1667-71 studoval japonskou poezii, čínské básnictví a kaligrafii.
V roce 1672 se přestěhoval do Eda, dnešního Tokia, kde přebýval až do konce svého života. Z prvních osmi jeho let v Edu neexistuje mnoho zpráv, ale ví se, že roku 1860 mu jeden z jeho obdivovatelů, kupec Sanpú, daroval domek nedaleko řeky Sumidy. +more V Edu se stal mistrem formy haikai no renga a živil se výukou studentů. Byl také sudím v básnických kláních. Po krátké období studoval zen pod vedením zenového mnicha.
Bašó během života také absolvoval řadu cest po Japonsku po vzoru básníků Saigjó a Sógi. Zážitky z cest ovlivnily jeho poezii a deníkovou tvorbu (viz haibun). +more K nejznámějším jeho cestovním deníkům patří Úzká stezka do vnitrozemí. Nejvíce pak cestoval ke konci života, a to z důvodů vyloženě duchovních. Po vzoru některých mnichů daroval svůj domek jednomu z přátel a cestoval, aby ho útrapy cestování zbavily jeho já.
Dílo
Řazené básně (Haikai no renga) sloužily japonské městské populaci hlavně pro pobavení a nepředstavovaly vážnou poezii. Bašó ve své tvorbě užíval slangové výrazy, výpůjčky z čínštiny, a psal hokku (úvodní verš řazené básně renga) o osmnácti, devatenácti i více slabikách. +more Bašóova hokku reflektují lidské zkušenosti, to co viděl, co si myslel a co cítil. Ve své tvorbě neodmítal hravost haikai a prokázal, že hokku může zachytit i přes střídmou formu různé sentimenty a nálady provázející lidský život. Vytvořil vážnou poezii tam, kde šlo původně jen o zábavnou hru. Bašó je pokládán za objevitele poetického potenciálu této sedmnáctislabičné formy později pojmenované haiku.
Většinou své tvorby se snažil dosáhnout klasických ideálů (např. sabi - samota), přičemž zdůrazňoval, že musí být zachyceny běžnou mluvou a pomocí obrazů aktuálních tady a teď. +more Posledních pět let života se pokoušel vytvořit nový přístup, který nazval karumi (lehkost). Nepodařilo se mu jej do své smrti plně formulovat. Přesto jeho pozdní tvorba naznačuje, že se mohlo jednat o návrat k bezstarostnosti jinošských let smíšené se zkušeností získanou věkem.
1644 | Macuo Bašó se narodil u města Ueno v provincii Iga, třicet kilometrů jihovýchodně od Kjóta. |
---|---|
1656 | Umírá Bašóúv otec. +more Bašó vstupuje do služeb Tódó Jošitady, syna místního vysoko postaveného samuraje. |
1666 | Mladý Jošitada umírá. Bašó opouští samurajovu rodinu, které sloužil, cestuje zřejmě do Kjóta a studuje filozofii, poezii a kaligrafii. |
1672 | Stěhuje se do Eda. Studuje Zen u mnicha Bučóa 1642-1715). Rediguje antologii haikai Hra s lasturami, do které přispělo na třicet básníků, a opatřuje ji komentářem. |
1676 | Nakrátko navštěvuje Ueno. |
1680 | Bašóovi studenti pro něj na břehu řeky Sumidy postavili příbytek. |
1682 | Bašóúv příbytek vyhořel. Uchýlí se na několik měsíců do provincie Kai. |
1683 | Byla publikována první antologie Bašóovy školy Seschlý ořešák s doslovem Bašóa. Jeho matka umírá v Uenu. Je postavena nová Bašóova chatrč. |
1684-85 | Cestuje a sestavuje Cestopis světem umořených kostí. |
1687 | Cestuje do Kašimy a píše Návštěva Kašimské svatyně. Z cesty do Sarašiny pak sestaví Sarašimský cestopis. Navštíví provincii Ise, město Nagoja, provincii Iga, města Jošino a Nara. Záznam z této cesty Poznámky z tlumoku jsou v Japonsku publikovány v roce 1709, deset let po smrti básníka. |
1689 | Cestuje po severních provinciích ostrova Honšú, materiál z této cesty pak zpracuje ve Stezce do vnitrozemí. Vrací se do Uena. |
1690 | Navštěvuje přátele a žáky v oblasti Kjóta. Navštěvuje vesnici Zeze na břehu jezera Biwa; zůstává několik měsíců. |
1692 | Bašó se stěhuje do nového příbytku nedaleko ústí řeky Sumidy. |
1693 | Po smrti svého synovce Tóina propadá depresi. V srpnu je stižen bolestmi hlavy a horečkou; zavírá se ve své chatrči a odmítá se s kýmkoli setkat. |
1694 | V lepším rozpoložení ale stále s podlomeným zdravím se Bašó vydává do Nagoji, Uena, Ócu a Kjóta. Zdraví se mu zhoršuje a v Ósace umírá. |
Bibliografie
Sbírky básní
Sbírka ze Sajo no Nakajama ( Sajo no Nakajama šú), spoluautor, vydal Šigejori Macue, 1664 * Hra s mušlemi ( Kai ooi), spoluautor sbírky, 1672 * Duté kaštany ( Minašiguri), spoluautor sbírky, 1683 * Zimní den , 1684 (nazývá se i Pět kasenů z Owari, Owari go kasen) * Sedm sbírek haikai ( Haikai šičibu šú) či Sedm sbírek Bašóových ( Bašó šičibu šú), 1691, kam patří sbírky: *# Zimní den (冬の日 Fuju no hi) *# Jarní den (春の日 Haru no hi) *# Zpustlé planiny (Arano) *# Dýně (瓢 Hisagi) *# Opičí slaměná pláštěnka (猿蓑 Saru mino), 1691 *# Balík dřevěného uhlí (炭俵 Sumi dawara), 1694 *# Pokračování opičí slaměné pláštěnky (続猿蓑 Zoku saru mino)
Haibun
Zápisky z putování na čerstvém povětří ( Nozaraši kikó), 1685 * Úryvky z poutníkovy kapsy ( Oi no kobumi), 1687 * Úzká stezka do vnitrozemí ( Oku no hosomiči), 1702 * Záznam z Gendžúovy poustevny ( Gendžú-an no ki), 1691
České překlady
Pár much a já. Malý výbor z japonských haiku, Dharmagaia, Praha 1996, * Měsíce květy, SNKLU, Praha 1962; (výbor, spolu s J. +more Vladislavem) * Měsíce květy, Mladá fronta, Praha 1996, * Pouť do vnitrozemí, ČSAV, Praha 1959 * Úzká stezka do vnitrozemí, Dharmagaia, Praha 2000,.
Ukázka
:Buddhistický obřad. :Vycházím z temna chrámu. :Oh! Květy třešní!
:---
:Do staré tůně :skočila žába :žbluňk
(přeložil Antonín Líman)
:---
:Balíc knedlíčky :v bambusu list, vlas svůj :prstem přičísne ...
:---
:Štípán blechou, vší,
:a u mého polštáře
:dlouze močil kůň.
Odkazy
Reference
Literatura
AITKEN, Robert. Vlna zenu - Bašo Haiku a zen. +more Praha: Pragma, 2004. * CARTER, Steven D. (ed. , trans. ). Traditional Japanese Poetry: An Anthology. Stanford: Stanford University Press, 1991. * HAMILL, Sam (transl. ). Matsuo Bashō: Narrow Road to the Interior and Other Writings. Boston & London: Shambhala Classics, 2000.
Externí odkazy
[url=http://www. dharmagaia. +morecz/index. php. pg=knihy&kt=baso#uzka_zt]DharmaGaia - Bašó: Úzká stezka do vnitrozemí[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20050403180303/http://www. uoregon. edu/~kohl/basho/index. html]Basho's World[/url] Bašóův životopis a několik anglických překladů Úzké stezky do vnitrozemí * [url=http://www. big. or. jp/~loupe/links/ehisto/ebasho. shtml]History of Haiku - Basho Matsuo[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20051211015841/http://www. xhrad. cz/content/view/52/47/]Haiku a Bašó na serveru x-hrad. cz[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20061023202028/http://es. geocities. com/bosque_de_bambu/archivos/sendas_de_oku/00. html]Oku no Hosomichi - Matshuo Basho - Bosque de Bambú, Camino del Haiku - Sendas de Oku[/url] *.
Kategorie:Japonští básníci Kategorie:Narození v roce 1644 Kategorie:Úmrtí v roce 1694 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 28. +more listopadu Kategorie:Úmrtí v Ósace.