Madame d’Ora

Madame d’Ora (umělecké jméno od roku 1907) nebo Dora Philippine Kallmusová (nepřechýleně Kallmus; 20. března 1881, Vídeň - 30. října 1963, Frohnleiten) byla rakouská fotografka.

Životopis

Madame d’Ora pocházela z židovské rodiny. Rodina jejího otce, vídeňského dvorního a soudního advokáta Dr. +more Philippa Kallmuse (1842-1918), pocházela z Prahy. Rodina matky Malvine Sonnenbergové (1853-1892) pocházela z Krapiny v Chorvatsku. Poté, co její matka v 39 letech zemřela, byly Madame d’Ora i její sestra Anna Malvina (1878-1941) vychovávány babičkou z otcovy strany. Mnozí příbuzní včetně sestry Anny byli zavražděni v době národního socialismu v koncentračních táborech.

V tehdejší době bylo pro ženu těžké stát se fotografkou. Madame d’Ora získala zkušenosti díky návštěvám v ateliéru společenského fotografa Hanse Makarta a získala jako první žena přístup do teoretických kurzů vídeňského grafického ústavu, nesměla se však účastnit praktických seminářů.

Signatura fotografie atelieru d’Ora +morejpg|náhled'>Výstava ve Vídni (Leopold Museum), 2018.

Aby získala zkušenosti, učila se fotografování a retuši od roku 1906 u Nicoly Perscheida a o rok později si otevřela pod uměleckých jménem Madame d’Ora společně s Arthurem Bendou ateliér d’Ora v prvním vídeňském okrese. Pořizovala portréty „neznámých“ lidí, proslavila se ale především portrétováním vídeňských umělců a intelektuálů. +more Fotografovala tyto osobnosti: Alma Mahler-Werfel, Arthur Schnitzler, Anna Pawlowa, Gustav Klimt, Emilie Flöge, Marie Gutheil-Schoder, Pablo Casals, Berta Zuckerkandl-Szeps a Anita Berber.

Roku 1916 fotografovala korunovaci Karla I. +more na uherského krále a zhotovila sérii portrétů celé císařské rodiny. Byla stále úspěšnější doma i v zahraničí, od roku 1917 fotografovala módu.

Roku 1927 předala ateliér Bendovi a odešla do Paříže, kde už dva roky provozovala svůj vlastní fotoateliér. V Paříži se proslavila jako společenská a umělecká fotografka a stala se hlavní fotografkou herce a zpěváka Maurice Chevaliera. +more Pořizovala i snímky těchto osobností: Josephine Bakerová, Tamara de Lempicka, Fritzi Massary a Coco Chanel. Pokračovala i v práci módní fotografky, mezi jinými i pro časopisy Die Dame, Madame a Officiel de la Couture et de la Mode a velké pařížské módní domy jako Rochas, Patou, Lanvin a Chanel.

Začátek druhé světové války znamenal konec společenské fotografky Madame d’Ora. Roku 1940 při vstupu německých vojsk do Francie spěšně opustila svůj ateliér a ukrývala se jako uprchlík na statku a v klášteře v Ardèche v jižní Francii. +more Její sestra, s níž žila v Paříži, byla deportována a zavražděna. Madame d’Ora se teprve roku 1946 vrátila do Rakouska, fotografovala uprchlické tábory a zničenou Vídeň. Ačkoli se vrátila ke společenské fotografii a vytvořila portréty například Somerset Maugham, Yehudi Menuhin a Marc Chagall, v jejím pozdním díle se nachází i tzv. „jateční série“. Tyto snímky ukazují v drastických barvách např. koňská embrya v popelnici, zabité zajíce či stažená jehňata.

Následkem autonehody roku 1959 ztratila paměť. Poslední léta života strávila u přítelkyně své zavražděné sestry Anny v rakouském městě Frohnleiten, kde roku 1963 zemřela.

Dílo

Mezi lety 1907-1927 vytvořila kolem 90 000 fotografií. Jejich velká část se dnes nalézá v majetku obrazového archivu Rakouské národní knihovny ve Vídni (Bildarchiv und Theatersammlung) a Muzea umění a živností v Hamburku (Museum für Kunst und Gewerbe).

Výstavy

2012/13: Vienna's Shooting Girls - Jüdische Fotografinnen aus Wien, Jewish Museum Vienna, Rakousko * 2018: Madame d’Ora. Machen Sie mich schön. +more, Leopold Museum, Vídeň, Rakousko * 2019/20: Der große Bruch: d'Oras Spätwerk, GrazMuseum, Graz, Rakousko.

Vyznamenání

Císařsko-královská fotografická společnost přijala Madame d’Ora roku 1905 za člena jako první ženu.

Odkazy

Reference

Literatura

Fritz Kempe (vyd. ): Dokumente der Photographie. +more Band 1: Nicola Perscheid, Arthur Benda, Madame d'Ora. Museum für Kunst und Gewerbe, Hamburg 1980, * Monika Faber: Madame d'Ora, Paris. Portraits aus Kunst und Gesellschaft 1907-1957. Edition Christian Brandstätter, Vídeň 1983, . * Claudia Gabriele Philipp: Zu den Schlachthausbildern von Madame d’Ora. In: Fotogeschichte. 12, 1984, s. 55-66. * Anna Auer (vyd. ): Übersee. Flucht und Emigration österreichischer Fotografen 1920-1940. = Exodus from Austria. Kunsthalle Wien, Vídeň 1997, * Das Jahrhundert der Frau. Künstlerinnen in Österreich. 1870 bis heute. Kunstforum Wien, Vídeň 1999. * Sabine Schnakenberg: Dora Kallmus und Arthur Benda. Einblicke in die Arbeitsweise eines fotografischen Ateliers zwischen 1907 und 1938. Univ. Diss. , Kiel 2000. * Monika Faber, Janos Frecot: Portrait im Aufbruch. Fotografie in Deutschland und Österreich 1900-1938. Hatje Cantz Verlag, Ostfildern-Ruit 2005, . * Jutta Dick, Marina Sassenberg (vyd. ): Jüdische Frauen im 19. und 20. Jahrhundert. Lexikon zu Leben und Werk, Reinbek 1993 * The History of European Photography 1900-1938, FOTOFO, 2011,.

Externí odkazy

[url=http://www. bildarchivaustria. +moreat/Pages/Praesentation. aspx. p_iAusstellungID=1206966]Atelier d´Ora v obrazovém archivu Rakouské národní knihovny[/url] * [url=http://www. univie. ac. at/biografiA/daten/text/bio/kallmus. htm]Biografie[/url] (německy) * Lisa Silverman: [url=http://jwa. org/encyclopedia/article/madame-dora]Madame d'Ora[/url] In: Jewish Women's Archive (anglicky).

Kategorie:Rakouští fotografové Kategorie:Fotografové módy Kategorie:Portrétní fotografové Kategorie:Dvorní fotografové Kategorie:Narození v roce 1881 Kategorie:Úmrtí v roce 1963 Kategorie:Ženy