Madeira (ostrov)

Hornaté vnitrozemí Madeiry Poloostrov Ponta de São Lourenço Madeira je portugalský ostrov ležící v Atlantském oceánu asi 580 km západně od pobřeží Maroka a 980 km jihozápadně od Lisabonu. Je součástí Madeirského souostroví, jež tvoří součást Makaronésie. Na rozloze 740,7 km² žilo v roce 2019 253 945 stálých obyvatel. Celé souostroví má status portugalské autonomní oblasti (od r. 1976) a jako takové patří do Evropské unie. Administrativně je ostrov rozdělen na 10 okresů (municipios).

Historie

Starověk a středověk

Machicu roku 1419. +more O existenci ostrovů v Atlantiku západně od Gibraltaru se vědělo již ve starověku (Féničané, Řekové, Římané - Plinius Starší). Ve středověku byla Madeira od roku 1351 uváděna na italských mapách. Malé Portugalsko v té době hledalo zdroje svého rozvoje. Nezastupitelnou roli sehrály portugalské zámořské objevy. Jejich vůdčí osobností byl princ Jindřich (1394-1460), dnes známý jako Jindřich Mořeplavec. Přestože byl velmi mladý, shromáždil na počátku 15. století portugalské kartografy a mořeplavce s cílem rozšířit znalosti o západoafrickém pobřeží, ovládnout obchod a najít námořní cestu do Indie. Na první cestě více zapracovala náhoda a štěstí. Lodě, jimž veleli kapitáni João Gonçalves Zarco a Tristão Vaz Teixeira, zanesla bouře až k neobydlenému ostrovu Porto Santo. To byl úplně první výsledek cest organizovaných Jindřichem Mořeplavcem. Psal se rok 1418. Když se o tom Jindřich dozvěděl, vyslal o rok později lodě znovu s cílem ostrov osídlit a prozkoumat jeho okolí. Tak se roku 1419 Portugalci vylodili na Madeiře v zátoce u dnešního Machica. Samotný název ostrova je odvozen z portugalského „ilha da madeira“ - „ostrov dřeva“.

Madeira v té době byla neobydlená, hustě zalesněná (převládaly vavřínové lesy) a její pobřeží bylo až na výjimky nepřístupné kvůli strmým útesům. Po roce 1420 začíná vypalování lesů a osidlování, které skončilo roku 1433.

Hlavním městem bylo původně Machico. Roku 1425 byl ostrov rozdělen na dvě tak zvané kapitánie Machico a Funchal (třetí byla na Porto Santu). +more Po tomto roce začíná na ostrově pěstování cukrové třtiny. Osidlování a zavádění zemědělství neprobíhá živelně, ale je organizováno. Ve zmíněném roce 1425 již na ostrově existuje 150 zemědělských hospodářství a produkce je převážně vyvážena do Portugalska.

Novověk

V roce 1497, kdy počet obyvatel dosáhl 5000, byl hlavním městem vyhlášen Funchal, i když na město byl povýšen až roku 1508. Od roku 1514 je Funchal sídlem biskupa. +more Po roce 1452 se na Madeiru začali dovážet otroci. Cukrovarnictví prosperovalo až do doby, kdy vznikly třtinové plantáže na Svatém Tomáši a v Brazílii, kam řada pěstitelů z Madeiry emigrovala.

Mezi lety 1580 až 1640 vládli Portugalsku španělští Habsburkové, kteří do hospodářství zavedli tvrdá koloniální opatření. Tím trpěla i Madeira. +more V roce 1640 zde žilo 30 000 obyvatel. Tímto rokem nadvláda Španělska končí a rýsují se také dobré vztahy Portugalska s Anglií. Roste vývoz vína z Madeiry, který dosahuje až 45 000 sudů ročně. Přesto Madeira není potravinově soběstačná a řada obyvatel emigruje, zejména do Brazílie.

Nový pohyb obyvatel začal po zrušení otroctví v anglických a francouzských koloniích (1834, resp. 1848), kdy na ostrov přicházejí dělníci z plantáží v Karibiku. +more Někteří původní obyvatelé Madeiry však začínají emigrovat do neportugalských kolonií.

Od roku 1850 se na ostrově datuje krajkářství, dnes jeden ze zdrojů příjmu obyvatel. V té době začínají na ostrov přicházet první turisté.

Podle sčítání z roku 1891 měla Madeira 132 223 obyvatel. Na konci +more_století'>19. století bylo zavedeno pěstování banánů jako doplňkové plodiny. Roku 1897 začíná elektrifikace Madeiry.

20. století

Portugalsko se účastnilo 1. světové války. +more Madeiry se však válka příliš nedotkla. Německé ponorky jednou ostřelovaly funchalský přístav, avšak bez větších škod.

Ve 2. světové válce sice zůstalo Portugalsko neutrální, ale nabídlo Velké Británii k dispozici své přístavy. +more Přestože se na Madeiře nebojovalo, portugalská armáda prováděla opevňovací práce. Zbytky obranných zařízení jsou i dnes viditelné ve skalních dutinách na konci pláže Formosa u Funchalu.

Ekonomika

Zdrojem obživy obyvatel Madeiry jsou cestovní ruch, výroba vína, zemědělství, krajkářství a košíkářství. Z počátku jezdili na Madeiru hlavně Angličané, kteří zde začali kupovat pozemky a podnikat. +more Koncem 19. století byl pro ně vybudován honosný hotel Reid´s. Po roce 1950 až do současnosti byla postavena řada hotelů střední a vyšší cenové kategorie, hlavně ve Funchalu. Madeira je oblíbená mj. pro svoji bujnou vegetaci (říká se jí ostrov květin) a navštěvují ji hojně turisté ze zemí EU, převážně Němci, Angličané, Holanďané a Skandinávci včetně Norů.

Zemědělství produkuje díky úrodné půdě, dostatku vody dodávané levádami a příznivému klimatu kromě vína prakticky všechny potřebné potraviny. Je však založeno převážně na ruční práci s relativně nízkou produktivitou. +more Na náhorní plošině se volně pasou krávy.

Výrobu krajek, převážně domácí, kontroluje krajkářský ústav. Každá ručně vyrobená krajka je zde opatřena značkou původu. +more Centrum košíkářství je v obci Camacha.

Soubor:kráva. jpg|Krávy se v horách pohybují volně a i v husté mlze přecházejí silnice. +more Soubor:pole nad Calhetou. JPG|Bramborové políčko nad Calhetou. Soubor:trh. JPG|Ve funchalské tržnici. Soubor:Camacha_košíkáři. jpg|Výrobky z vrbového proutí jsou nejen užitečné, ale i pěkné.

Elektrifikace

Madeira je plně elektrifikovaná. Hlavním zdrojem energie je tepelná elektrárna Vitória u Câmara de Lobos. +more Její výkon (téměř 100 MW) stabilizuje frekvenci sítě. Od roku 2008 měla elektrárna postupně přejít od nafty ke spalování plynu. Na ostrově je na řekách a levádách řada hydroelektráren. U některých z nich se voda zachytává v pomocné nádrži a elektrárna pracuje jako akumulační. Na náhorní planině a ve východní části ostrova jsou instalovány větrné elektrárny.

Doprava

Machicu +morejpg|náhled|vpravo'>Heliport v Porto Moniz na severním pobřeží. Kromě sítě silnic budovaných v 19. a 20. století dnes na Madeiře existuje moderní dálniční síť. Na dálnicích jsou desítky kilometrů tunelů a odvážné mosty. Ve Funchalu jsou dvě kabinové lanovky. Ta delší dopraví cestující od nábřeží do čtvrti Monte (konečná stanice lanovky 550 m nad mořem), druhá kratší lanovka z Monte překračuje hluboké údolí a končí v blízkosti Botanické zahrady. Počátkem 20. století byl ve Funchalu jediný kolejový spoj na ostrově, a to z přístavu na Monte. Dnes již tato trať neexistuje.

Prvním letadlem, které přiletělo na Madeiru, byl 22. +more března 1921 hydroplán Rolls Royce typu F-3 se čtyřčlennou posádkou. Cesta nad mořem z Lisabonu trvala asi 20 hodin. Hydroplán, jenž přistál na moři u přístavu, byl řízen kapitánem jménem Gago Coutinho. Na pevné zemi přistálo první letadlo až roku 1957. Bylo to na pokusné dráze Santa Catarina a jednalo se o malé sportovní letadlo.

Madeirské letiště Santa Catarina bylo modernizováno s pomocí Evropské unie. Od roku 2000 je jeho přistávací dráha prodloužena na 2781 metrů. +more Kvůli nedostatku místa je na 180 sloupech protažena nad moře. Přestože je letiště moderně vybavené, vyžaduje přistání značnou zručnost pilotů a někdy i pevné nervy cestujících.

Druhé letiště je na nedalekém ostrově Porto Santo. Bylo postaveno v šedesátých letech pro potřeby NATO. +more Pro přistání vrtulníků slouží na Madeiře heliporty.

Pro přepravu cestujících a vozidel mezi Madeirou a Porto Santo slouží moderní přívoz, provozovaný jedenkrát denně v obou směrech (o víkendu i dvakrát). Protože objíždí východní část ostrova, je délka trasy v jednom směru 75 km.

Podnebí a vegetace

Pohled na Funchal V podnebí na ostrově Madeira se silně projevuje tzv. +more výšková pásmovitost. Teplota vody kolem ostrova Madeira (která ani v zimě neklesá pod 18 °C) a jeho poloha na jih od Evropy zde dovoluje do 200 m nad mořem pěstovat tropické plodiny. S narůstající výškou se struktura plodin mění. Od 200 do 400 m je klima subtropické a od 400 do 700 m nad mořem se pěstuje vinná réva, jablka, třešně a obilí. Ve vyšších polohách až do 1000 m nad mořem jsou vřesoviště, rostou zde eukalypty a azorské vavříny. Nad 1000 m nad mořem je pak horské pásmo. Rozdíl mezi průměrnou denní a noční teplotou je asi 4 °C po celý rok. Na suchém východě ostrova, v horách a na náhorní plošině většinou fouká silný vítr. Na severním pobřeží často prší.

Krajina a osídlení

Rabaçalem.

Celý povrch ostrova je hornatý, a proto je vnitrozemí jen málo osídlené. Výjimkou je hluboké uzavřené Údolí jeptišek, nebo údolí procházející od Ribeira Brava na jihu k São Vicente na severu ostrova. +more Většina sídel však vznikla v úzkém pruhu mezi mořem a skalnatým vnitrozemím. Cesty vnitrozemím dříve neexistovaly, spojení bylo pouze po moři. Dnes, kdy je k dispozici hustá síť silnic, jsou osidlovány i vyšší polohy v blízkosti pobřeží.

Hory a moře

Zpočátku cesta z Pico do Arieiro na Pico Ruivo vypadá nenáročně.

Náhorní plošina Paul da Serra (1500 m nad mořem) v západní polovině ostrova přechází v místě zvaném Rabaçal do hlubokého údolí. Řeky tekoucí po plošině padají dolů v několika vodopádech (Risco, 25 fontes).

Nejvyšší vrcholy ostrova se nacházejí v jeho východní polovině. Jsou to Pico Ruivo (1862 m) a Pico do Arieiro (1818 m). +more Jsou od sebe vzdáleny vzdušnou čarou asi 3 km, ale namáhavý přechod mezi nimi trvá v jednom směru více než 2 hodiny kvůli stoupání a klesání po schodech vytesaných do skal a průchodům tunelem. V odpoledních hodinách je cesta obvykle zahalena v mlze.

Pokud jde o koupání v moři, reklamní slogan říká, že „spíše než na koupání je Madeira ke koukání“. Přesto však na jižním pobřeží existují dvě malé přírodní písčité pláže s černým pískem a kilometrová kamenitá pláž Formosa ve Funchalu. +more V městečku Calheta je koupaliště s umělými plážemi, na nichž je dovezený jemný žlutý písek. Na řadě míst jsou mořské lázně tvořené bazénky mezi lávovými skalami a doplněné o betonové stěny. Přes tyto stěny se při přílivu převalují vlny a dochází tak k výměně vody.

Galerie

Soubor:Madeira adlerfelsen Faial Nordostküste 5-07. JPG|Severní pobřeží u Faialu. +more Soubor:Funchal 21. jpg|Pohled na Funchal z Pico da Cruz. Soubor:Madeira nordküste wasserfall brautschleier 5-2007. jpg|Severní pobřeží má strmější břehy a je bohatší na vodu. Soubor:Ponta de Sao Lourenco severní břeh. jpg|Severní břeh Ponta de Săo Lourenço je více rozeklaný než břeh jižní. Soubor:Výhled na výběžek Ponta de São Lourenço. jpg|Výběžek Ponta de São Lourenço, který se nachází na východě ostrova Soubor:Údolí jeptišek. jpg|Pohled do údolí jeptišek s původní přístupovou cestou. Soubor:Porto Moniz lázně. jpg|Mořské lázně s lávovými bazénky v Porto Moniz. Soubor:Zátoka Machico. jpg|Zátoka Machico do roku 2008 - pak byla vybudována umělá pláž. Soubor:Machico. jpg|Pohled na Machico od východu. V pozadí dráha letiště Santa Catarina. Soubor:Ribeira de Janela. jpg|Ribeira de Janela. Soubor:Caniçal Ponta de Sao Lourenco. JPG|Caniçal a poloostrov Ponta de Săo Lourenço. Soubor:Madeira Airport Runway Crop. jpg|Pod přistávací dráhou letiště Madeira je vedena dálnice. Soubor:Letiště Santa Cruz 1. jpg|Náletová strana madeirského letiště. Soubor:Odlétáme-Ponta de Sao Lourenço. jpg|Krátce po startu vidíme východní konec ostrova.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Ostrovy Madeiry Kategorie:Sopečné ostrovy