Madla Vaculíková

Marie Vaculíková (25. listopadu 1925 Spešov - 16. ledna 2020 Dobřichovice), známá především pod jménem Madla, byla manželkou českého spisovatele Ludvíka Vaculíka a jako postava se objevuje v mnoha jeho knihách, především v Českém snáři. Byla autorkou dvou knih dopisů českému básníkovi a výtvarníkovi Jiřímu Kolářovi a ze svého vztahu s Vaculíkem, který jí býval často nevěrný, se zpovídala v knize rozhovorů s Pavlem Kosatíkem Já jsem oves.

Osobní život

Narodila se ve Spešově u Blanska. Její maminka zemřela, když jí bylo sedm let. +more Vystudovala měšťanskou školu. Poté byla poslána do učení do Baťových závodů ve Zlíně, kde se seznámila s Ludvíkem Vaculíkem. Zde se starala o mládež. Po náletu na Zlín v roce 1944 přešla do závodu ve Zruči nad Sázavou. Poté pracovala jako vychovatelka v příhraniční oblasti ve Františkově, kam za ní přijel Ludvík Vaculík. V prosinci 1949 si Ludvíka Vaculíka vzala za muže. Postupně se jim narodili tři synové - Martin, Ondřej a Jan. V padesátých letech se věnovala zejména výchově dětí. Syn Martin emigroval do Francie.

Profesionální život

Na počátku 60. let byla zaměstnána jako poslechářka pořadů Českého rozhlasu, na které psala hodnocení. +more Spolupodílela se na zavedení pořadu o antické knihovně. Stála u zrodu Klub spřízněných duší při divadle Semafor. Pomáhala organizovat debatní večery, na kterých vystupovali například Jaroslav Seifert, Jan Procházka, Vilém Stanovský aj. Pomáhala vydávat klubový zpravodaj, jehož poslední číslo vyšlo v prosinci 1971. Klub pod tlakem změnil název a Madla Vaculíková musela v roce 1972 v Klubu z politických důvodů ukončit činnost. Následně získala práci v manželské poradně ve Slezské ulici na pražských Vinohradech, kde zůstala až do důchodu, do kterého odešla v roce 1973. Nejprve byla zaměstnána jako administrativní pracovnice, později povýšila na vedoucí příjmu. Po Chartě 77 měla zakázáno být v místnosti s klienty sama.

Chartu 77 nepodepsala z důvodu ochrany rodiny, zajištění živobytí a pojištění pro děti i manžela. V Dobřichovicích, kde žila, hostila četné disidentské sešlosti.

Dílo

Drahý pane Kolář… Mladá fronta, Praha, 1994, * Drahý pane Kolář… Kniha druhá, 1993-1999. Mladá fronta, Praha 1999, * Pavel Kosatík a Madla Vaculíková: Já jsem oves: Rozhovor s Madlou Vaculíkovou. +more Dokořán, Máj, Praha 2002, ([url=https://web. archive. org/web/20050411231158/http://sweb. cz/nakladatelstvi. maj/Madla. htm]ukázka z knihy[/url]).

Odkazy

Reference

Literatura

Daňa Horáková, O Pavlovi, Torst 2020, str. 378, ISBN 9788072155927

Externí odkazy

Karel Hvížďala: [url=https://plus. rozhlas. +morecz/karel-hvizdala-marie-aneb-madla-vaculikova-8139712]Marie aneb Madla Vaculíková [/url], Český rozhlas Plus, 24. leden 2020 * Břetislav Rychlík: [url=https://nazory. aktualne. cz/zemrela-marie-vaculikova/r~3627c7183b9b11ea82ef0cc47ab5f122/]Láska je to, co je na konci. Ohlédnutí za Madlou Vaculíkovou [/url], Aktuálně. cz, 20. 1. 2020 * [url=https://dvojka. rozhlas. cz/pevnou-pudou-pod-nohama-manzela-bourlivaka-osudove-zeny-madla-vaculikova-8521775]Pevnou půdou pod nohama manžela-bouřliváka. Osudové ženy: Madla Vaculíková[/url], Český rozhlas Dvojka, 26. červen 2021.

Kategorie:České spisovatelky Kategorie:Lidé z Dobřichovic Kategorie:Narození v roce 1925 Kategorie:Narození 25. +more listopadu Kategorie:Narození ve Spešově Kategorie:Úmrtí v roce 2020 Kategorie:Úmrtí 17. ledna Kategorie:Úmrtí v Dobřichovicích Kategorie:Ženy.