Magdaléna Grambová z Grambu

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Magdaléna Grambová z Grambu (rozená Reichlin von Meidegg, okolo 1600 - 24. července 1671 Vamberk) byla česká-belgická šlechtična a filantropka, manželka Kašpara Gramba z Grambu, spoluzakladatelka tradice umělecké krajky na Vamberku.

Život

Erb rodu Reichlin von Miedegg

Mládí

Narodila se do šlechtické rodiny Reichlin von Meidegg, podle názoru historiků ve 21. +more století, v okolí Bodamského jezera. V mládí byla provádan za flanderského šlechtice Kašpara Gramba z Grambu. Ten sloužil jakožto plukovník v císařské habsburské armádě při potlačení stavovského povstání v armádě císaře Ferdinanda II. a po jeho porážce pak levně získal panství Vamberk ve východních Čechách, v rámci pobělohorských konfiskací původně odejmuté rodu Percingarů z Bydžína, kam roku 1627 s manželkou přesídlili. Gramb pak na panství proslul neúprosným vybíráním robotních povinností.

Majitelkou panství

Poté, co její manžel roku 1633 zemřel, mj. na následky bojového nasazení ve třicetileté válce, stala se Magdaléna majitelkou panství Vamberk, Potštejn a Kostelec nad Orlicí. +more Dne 21. září 1637 vydala privilegium, jímž svým poddaným zmírnila robotní povinnosti a nebránila svobodnému provozování řemesel. Roku 1639 se podruhé provdala za Ottu Jindřicha Štose z Kounic. Panstvím vládla až do své smrti.

Paličkovaná krajka

Podle zdejší tradice to měla být právě ona, která z Flander, kde s prvním manželem žili, přivezla umění paličkované krajky. Naučila prý řemeslu vamberské ženy, které je rozšířily v celém regionu. +more Podle jiné legendy to byly řeholnice řádu voršilek z belgického Lutychu, které po roce 1655 začaly v Čechách dívky vyučovat mimo jiné i paličkování. Jisté je, že díky jejímu vlivu se do této východočeské oblasti dostaly a zlidověly zde motivy jinak typické pro oblast pozdější Belgie a Nizozemí.

Úmrtí

Magdaléna Grambová z Grambu zemřela 24. července 1671 ve Vamberku ve věku přibližně 70 let. +more Pohřbena byla v kryptě vambereckého kostela sv. Prokopa, spolu s dalšími významnými měšťany.

Příznivé podmínky dopomohly ke konzervaci ostatků v kryptě a vzniku tzv. Vambereckých mumií. +more Její ostatky byly znovuidentifikovány roku 1890 a posléze spolu s dalšími vystaveny v rámci muzejní expozice. V roce 2000 byly ostatky kvůli nevyhovujícímu prostředí dočasně přemístěny do útrob Broumovského kláštera. V roce 2023 provedli archeologové díky studování lebky rekonstrukci její tváře.

Odkazy

Reference

Literatura

Hradecký kraj: illustrovaný měsíčník věnovaný kulturně-historickému životu : věstník museí kraje Králové-hradeckého. Jaroměř: V. +more Nejedlý, 01. 08. 1912, 7(2), s. 63. [url=https://www. digitalniknihovna. cz/svkhk/uuid/uuid:d06ed535-85d5-11e4-a39c-00155d010f03]Dostupné online[/url].