Malokurilskoje
Author
Albert FloresMalokurilskoje je vesnice v Južnokurilském rajónu, v Sachalinské oblasti na pobřeží Malokurilské zátoky na kurilském ostrově Šikotan v Rusku. Podle sčítání obyvatel v roce 2010 zde žilo 1 873 obyvatel. Malokurilskoje je nejvzdálenější ruskou osadou od Moskvy.
Historie
Japonské období
Dne 11. července 1884 byli na dosud neobydlený ostrov Šikotan sestěhováni domorodí Ainuové ze všech Kurilských ostrovů, aby mohla být lépe prováděna japonská kolonizace a Ainuové pojaponštováni. +more Centrem ostrova se stala nově založená osada Šakotan. Od roku 1892 začalo japonské přistěhovalectví z japonských ostrovů do Šakotanu a v tomto roce byla v osadě také založena první základní škola.
Roku 1914 otevřela v Šakotanu svou pobočku japonská velrybářská společnost Tosa Whaling Co. , Ltd. +more a o dva roky později se zde objevila Toyo Whaling Co. , Ltd. V roce 1927 byla osada spojena silnicí s 24 km vzdálenou osadou Notoro a o tři roky později silnice propojila Šakotan s 9 km vzdálenou vesnicí Inemoširi. V roce 1933 došlo k přejmenování vesnice na Šikotan. Podle sčítání obyvatel zde žilo v roce 1940 1 499 obyvatel. Japonci se zde věnovali rybolovu, sběru mořských řas, pastvě koní, hornictví a lesnictví.
Sovětské období
Dne 1. září 1945 se v Šikotanu vylodilo 600 sovětských vojáků pod velením nadporučíka Vostrikova a obsadilo osadu a celý ostrov. +more V důsledku výsledku druhé světové války SSSR anektoval Kurilské ostrovy. Japonské obyvatelstvo bylo vysídleno do Japonska a začalo se řešit přejmenování osady. Jako nejvhodnější jméno bylo vybráno Spanberg, podle ruského objevitele Martina Petroviče Spanberga, který v rámci ruské Velké severní expedice v roce 1739 objevil pro Evropany ostrov Šikotan. Ale podle dekretu Nejvyššího sovětu RSFSR z 15. října 1947 bylo rozhodnuto použít název Malokurilskoje, který odkazoval na geografickou polohu osady na hřebeni Malých Kuril.
Spolu s přejmenováním byla osada také v roce 1947 povýšena na sídlo městského typu. V Malokurilském byly budovány nové rybí závody, konzervárny a sestěhováni z pevniny především Rusové a Ukrajinci. +more V letech 1964 až 1966 byl vybudován námořní terminál s velkým nákladním molem. V dobách největší slávy zde žilo 3 800 obyvatel a existovalo sedm konzerváren.
Ruské období
Po rozpadu SSSR došlo k bankrotu většiny místních továren, v roce 1994 byl ostrov Šikotan zasažen silnou vlnou tsunami díky nedalekému zemětřesení na volném moři. Většina pobřežních budov v Malokurislkém byla poničena. +more Malokorulské se začalo vylidňovat, stejně jako celý Šikotan.
V roce 2003 byl v Malokurilském vysvěcen pravoslavný dřevěný kostelík Daniela Moskevského. Chrám postupně chátral, proto bylo v roce 2022 rozhodnuto o stavbě nového kostela, který nahradí původní. +more V září 2022 byl vysvěcen nový pozemek arcibiskupem Nikanorem z Južno-Sachalinsku.
V důsledku poklesu obyvatel v Malokurilském došlo v roce 2004 k odnětí práv sídla městského typu a degradaci na vesnici.
Hospodářství
Ve vesnici je velká továrna na zpracování rybích produktů Ostrovnoj.
Doprava
Malokurilskoje je spojeno 9 km dlouhou asfaltovou silnicí s osadou Krabozavodskoje. Od 1. +more ledna 2016 poprvé v historii ostrova Šikotana začala mezi oběma osadami jezdit pravidelná městská hromadná doprava. Spoj je obsluhován dvěma autobusy PAZ, které vlastní dopravní společnost Šikotan Vodokanal.
Pamětihodnosti
Hrob Jakova Storoževa, posledního ainuského náčelníka, který byl v roce 1884 přesídlen japonskými úřady na Šikotan. * Chátrající kostelík Daniela Moskevského. +more * Trosky šintoistické svatyně Šikotan-džindža. * V roce 2005, na počest 60. výročí osvobození Kurilských ostrovů, byl instalován v osadě monument se sovětským tankem IS-2. * V roce 1989 byla v Malokurilském instalována pamětní cedule na počest 250. výročí objevení ostrova Šikotan Spanbergovou expedicí. Cedule byla v roce 2019 rekonstruována.
Galerie
Soubor:Shikotan. jpg|Pohled na Malokurilskoje (2006) Soubor:Шикотан 008. +morejpg|Malokurilskoje (2007) Soubor:Shikotan Shrine. JPG|Šintoistická svatyně (před rokem 1945) Soubor:Шикотан4. jpg|Pohled na maják v Malokurilském (2004).