Cesko.wiki Maloměřice
Author
Albert FloresMaloměřice (německy , v hantecu Majlont) jsou městská čtvrť na severovýchodním okraji statutárního města Brna. Její katastrální území má rozlohu 4,06 km². Původně samostatná obec byla k Brnu připojena v roce 1919, od 24. listopadu 1990 je součástí samosprávné městské části Brno-Maloměřice a Obřany. Malá jižní část katastru náleží městské části Brno-Vinohrady. Žije zde přibližně 3600 obyvatel.
Čtvrť má charakter velké vsi nebo městyse, bez sídlišť. Nachází se v severovýchodní části města v údolí řeky Svitavy, vesměs na levém břehu (kromě Cacovického ostrova), a svým územím zasahuje i na jihozápadní úbočí masivu Hády, kde se nachází rozsáhlá soustava vápencových lomů, těžených do konce +more_století'>20. století pro zpracování ve zdejší cementárně. 218 metrů vysoký komín sousední teplárny je třetí nejvyšší stavbou na Moravě.
V Maloměřicích leží seřaďovací nádraží Brno-Maloměřice a brněnské železniční depo. Na území čtvrti se také nachází viniční trať Na dlouhých.
Katastrální území
Katastrální území Maloměřice je od 24. +more listopadu 1990 rozděleno mezi městské části Brno-Maloměřice a Obřany a Brno-Vinohrady. Před 26. listopadem 1998 mělo rozlohu 407,9143 hektarů a vedle vlastních Maloměřic k němu původně náleželo i několik panelových domů (či jejich částí) v městské částí Brno-Vinohrady. Část k. ú. Maloměřice, náležející k městské části Brno-Maloměřice a Obřany má rozlohu 401,6084 hektarů. Vinohradská část Maloměřického katastru měla před 26. listopadem 1998 rozlohu 407,9143 hektarů. K 26. listopadu 1998 se pak tato vinohradská část Maloměřic zmenšila o 189 m², které byly překatastrovány do židenického katastru, čímž se celková rozloha Maloměřic zmenšila na 407,8954 hektarů. K dalšímu zmenšení maloměřického katastru ve prospěch židenického katastru došlo k 28. březnu 2015, kdy v maloměřickém katastru zůstaly z Vinohrad pouze garáže, zahrádky a úsek silnice v Žarošické ulici.
Charakteristika části katastru náležející k MČ Brno-Maloměřice a Obřany
V této části katastru se nachází celá původní zástavba Maloměřic, která má spíše charakter městečka nebo větší vesnice. K této části Maloměřic náležejí od druhé katastrální reformy Brna z let 1966-1969 také části původních katastrů husovického: část Dolnopolní ulice jižně od ulice Provazníkova; a židenického: ulice Baarovo nábřeží (někdejší exkláva bývalé obce Juliánova) a Markéty Kuncové. +more Nachází se zde i Cacovický ostrov. Od severu k jihu tudy prochází také železniční trasa z Brna do České Třebové, na níž se zde v centrální části maloměřického katastru rozkládá také mamutí komplex zdejšího seřaďovacího nákladového nádraží, které rozděluje zdejší zástavbu na dvě části - větší níže položenou rovinatou západní část, a menší výše položenou východní část.
Západní Maloměřice
Osu západní části tvoří linie ulic Karlova, Selská a Obřanská, po níž je vedena silnice II/374 z Brna do Bílovic nad Svitavou a Adamova. Ulicí Karlovou je napojena na brněnský velký městský okruh, jehož krátký úsek je nejfrekventovanější dopravní tepnou Maloměřic a spojuje je s Židenicemi na jihu a Husovicemi na západě. +more Druhé (starší) spojení s Husovicemi existuje přes Maloměřický most přes Svitavu; tudy jezdí také tramvaj.
Jádrem (celých) Maloměřic je Proškovo náměstí, původní náves a dnes jediné maloměřické náměstí. Zde se nachází kaple, mateřská škola a nedaleko naproti přes ulici Selskou také základní škola. +more Jižněji na Selské ulici je umístěn úřad městské části (ÚMČ) Brno-Maloměřice a Obřany. Severněji podél Obřanské ul. se nachází areál maloměřické teplárny a naproti zrušený maloměřický hřbitov přeměněný na malý park. Před ním se nalézá památník maloměřickým padlým v první světové válce.
Dále na severovýchodě odbočuje z ul. Obřanské Obřanský most, kudy pokračuje hlavní silnice do Obřan (směr Bílovice). +more Ulice Obřanská pak ještě podchází most železniční tratě na Tišnov, za nímž se nachází tramvajová smyčka. Dále zužujícím se údolím Svitavy pokračuje ulice Babická s vilovou zástavbou.
Východní Maloměřice
Počínaje východním okrajem maloměřického nádraží se terén maloměřického katastru začíná směrem k Vinohradům a Hádům zvedat. Zde se na svahu mezi Kulkovou ulicí (osou východních Maloměřic) a hranicí s městskou částí Vinohrady rozkládá lesopark Borky. +more Pod ním severně leží malá kolonie rodinných domů na ulicích Jarní, Zimní a Švestková. Severněji, poblíž vyústění pěší lávky přes seřadiště, se nachází ještě drobná zástavba na ul. Podzimní a několik ubytoven. Zbytek intravilánu je vyplněn areály Českých drah, různých technických a průmyslových firem a zahrádkami.
Jediným přímým spojením západní a východní části Maloměřic je výše zmíněná, 250 m dlouhá pěší lávka přes kolejiště seřaďovacího nádraží, která spojuje ulici Slaměníkova a křižovatku Kulkova/Hády/Podzimní. Spojení pro motorovou dopravu existuje pouze oklikou přes Židenice.
Příroda
evropsky významná lokalita Jižní svahy Hádů, přírodní památky Kavky a Velká Klajdovka (částí), národní přírodní rezervace Hádecká planinka (okrajem), významný krajinný prvek Růženin lom, opuštěný jámový lom s částečně zatopeným dnem, patřící do 60. let 20. +more století do katastru Židenic. Péči o tyto lokality zajišťují sdružení Rezekvítek a Pozemkový spolek Hády provozující v lokalitě Lamacentrum, umístěné v bývalém lomu Džungle.
Historický přehled
Už v období Velkomoravské říše existovalo v prostoru Maloměřic, Obřan a Židenic významnější osídlení. Ves Maloměřice vznikla v říční nivě na levém břehu Svitavy, jako ulicovka na cestě ze Židenic do Obřan, k níž se na jižním konci vsi připojovala cesta ze sousedních Husovic. +more Původně zeměpanská ves byla ve 12. století darována brněnským údělným knížetem Vratislavem benediktinskému klášteru v Třebíči. V letech 1843-1849 byla po východním okraji původní vsi vybudována železniční trať z Brna do České Třebové. 16. dubna 1919 byly Maloměřice připojeny k Brnu.
V roce 1924 navrhl pro Maloměřice obecnou školu slavný architekt Bohuslav Fuchs, který ji později také rozšířil.
Roku 1946 vzniklo v Maloměřicích sběrné středisko pro odsun Němců. Roku 1953 došlo k dokončení nové železniční trasy z Brna do Prahy, vybudování nového seřaďovacího nádraží v Maloměřicích a spolu s tím i ke zrušení původní západněji položené železniční tratě. +more Nové nádraží zároveň odřízlo rodinnou zástavbu, která se nachází východně od něj. Ve druhé polovině 60. let pak při radikální druhé katastrální reformě Brna došlo ke znatelné úpravě hranice s katastrálním územím Židenice, při níž byla mimo jiné k Maloměřicím připojena ulice Baarovo nábřeží, původně náležející k bývalé obci Juliánov.
Ve druhé polovině 80. let 20. +more století zasáhla do jižního okraje tehdejšího maloměřického katastru panelová zástavba sídliště Vinohrady. Ta byla k 28. březnu 2015 převedena do k. ú. Židenice a v katastru Maloměřic zůstaly jen některé přilehlé garáže.
V roce 2016 byla otevřena za ZŠ Hamry sportovní hala s kapacitou 360 osob. Náklady na její stavbu dosáhly 32 miliónů korun, financována Českou obcí sokolskou Maloměřice, z dotačního fondu Evropské unie a příspěvkem od městské části, který činil 2 miliony korun. +more Jednání o výstavbě haly byla započata v roce 2010. V hale se pravidelně konají zápasy florbalu, futsalu a házené.
Vývoj administrativní příslušnosti po druhé světové válce
1947-1949 Maloměřice součástí městského obvodu Brno V. Okrajové části dnešního katastru (patřící tehdy k Židenicím) náležely k městskému obvodu Brno VI. +more * 1949-1954 téměř celý tehdejší katastr Maloměřic tvořil součást městského obvodu Brno VIII s centrem v Husovicích. Do stejného obvodu byly začleněny i tehdy židenické (původně juliánovské) domy v ulici Baarovo nábřeží a tehdy židenická část Dolnopolní ulice. Tehdy maloměřické domy na severní straně Podsednické ulice spolu s tehdy židenickými částmi současného maloměřického katastru byly naopak začleněny k městskému obvodu Brno IX. * 1954-1957 území Maloměřic zůstalo rozděleno stejně jako v předchozím období. Městský obvod Brno VIII byl přejmenován na Brno III, zatímco městský obvod Brno IX se stal součástí nového obvodu Brno VI. * 1957-1960 Území Maloměřic zůstalo rozděleno opět stejně. Většina tehdejšího Maloměřického katastru, která v předchozím období byla v jednom obvodě s Husovicemi, však už nyní Husovicím nepodléhala a spolu s Baarovým nábřežím a celým tehdejším katastrem Obřan tvořila městský obvod Brno XIII. Naopak jižní okraj tehdejšího katastru Maloměřic s ulicí Podsednickou zůstal i nadále součástí městského obvodu Brno VI. * 1960-1964 zůstala administrativní příslušnost stejná, jen došlo k přejmenování obou obvodů na Maloměřice a Židenice. * 1964-1971 administrativní příslušnost zůstala v podstatě stejná, dosavadní městský obvod ŽIDENICE byl připojen k městskému obvodu Brno IV. * 1971-1975 tvořilo celé katastrální území Maloměřice, existující již v současných hranicích, součást městského obvodu Brno XIII. Maloměřice, který se stal k 1. květnu 1972 městskou částí Brno-Maloměřice * 1975-1990 tvořilo zpočátku celé katastrální území Maloměřice součást městského obvodu Brno III, později byly zdejší nově postavené panelové domy sídliště Vinohrady začleněny do městského obvodu Brno IV. * Od roku 1990 je k. ú. Maloměřice rozděleno mezi městské části Brno-Maloměřice a Obřany a Brno-Vinohrady.
Osobnosti
Oto Obůrka - astronom, zakladatel a ředitel brněnské hvězdárny
Doprava
Spojení Maloměřic veřejnou hromadnou dopravou s ostatními částmi Brna zajišťuje Dopravní podnik města Brna prostřednictvím tramvajové linky 4, která vede celou čtvrtí až do blízkosti Obřan, a autobusovými linkami číslo 75 (denní) a 94 (noční) (obě pokračují dále do Obřan).
Oddělenou část Maloměřic východně od seřazovacího nádraží obsluhují autobusové linky 64 a 74. Jihozápadním okrajem Maloměřic, po velkém městském okruhu, bez zastávky projíždějí autobusové linky 44, 53 a 84, a trolejbusové linky 25 a 26.
Jižní okraj maloměřického katastru přiléhající k městské části Vinohrady je obsluhován trolejbusovými linkami 25, 26, 27, zastávka Vlčnovská.
Přestože nemalou část plochy Maloměřic tvoří seřaďovací nádraží Brno-Maloměřice, všechny osobní vlaky tudy jen projíždějí. Nejbližší zastávkou je Brno-Židenice.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Archeologické nálezy v Brně-Maloměřicích
Externí odkazy
Kategorie:Brno-Maloměřice a Obřany Kategorie:Brno-Vinohrady Kategorie:Místní části Brna Kategorie:Katastrální území v Brně