Dopravní podnik města Brna

Dopravní podnik města Brna, a.s. (DPMB) je akciová společnost, která je hlavním dopravcem v městské hromadné dopravě na území statutárního města Brna. Jejím jediným akcionářem je město Brno. Všechny provozované linky jsou zapojeny do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK), jehož jádro vzniklo v roce 2004 právě v Brně a okolí.

V roce 2022 provozoval Dopravní podnik města Brna dopravu na 13 tramvajových, 50 městských autobusových (z toho bylo 30 běžných denních, čtyři expresní, dvě určené především pro tělesně postižené, tři školní a 11 nočních) a 13 trolejbusových pravidelných linkách v Brně a jeho nejbližším okolí. Rovněž je provozovatelem linky lodní dopravy na Brněnské přehradě, komerční regionální autobusové linky, sezónní historické (nostalgické) tramvajové linky, seniorbusu a pravidelných vyhlídkových jízd turistického minibusu. +more Některé městské linky DPMB zajíždějí z Brna i do okolních měst (Kuřim, Modřice a Šlapanice) a obcí (Bílovice nad Svitavou, Česká, Kobylnice, Lelekovice, Moravany, Ostopovice, Popůvky, Prace, Sokolnice, Troubsko a Vranov). Příměstská autobusová doprava DPMB, tedy spoje zajišťované dopravním podnikem na regionálních linkách IDS JMK, obsluhuje několik dalších obcí (např. Hvozdec a Veverskou Bítýšku).

Brno se v roce 1869 stalo prvním městem na území dnešního Česka, kde byla zavedena tramvajová doprava, tehdy koněspřežná. Současná brněnská trolejbusová síť je největší v České republice, tramvajová síť je druhá největší po pražské.

Historie podniku

Elektrické tramvaje začaly jezdit v Brně dne 21. června 1900, jejich provozovatelem byla vídeňská elektrotechnická firma Oesterreichische Union Elektrizitäts-Gesellschaft (OeUEG), a to na základě koncese, kterou získalo město Brno od ministerstva železnic 3. +more února 1900. Přímý předchůdce Dopravního podniku města Brna, společnost Gesellschaft der Brünner elektrischen Strassenbahnen (GBES, česky Společnost brněnských elektrických pouličních drah), byla založena 22. září 1900 a převzala provoz brněnských tramvají. Jednalo se o akciovou společnost, v níž město drželo menšinu akcií, zatímco větší část akcií byla v majetku vídeňské OeUEG a berlínské AEG.

Hospodářský stav GBES se po roce 1910 zhoršil, městu se však podařilo vykoupit všechny akcie. Provoz GBES byl v roce 1914 pronajat vídeňské společnosti Oesterreichische Elektrizitäts-Lieferungs-Aktiengesellschaft (OeLAG), která slibovala modernizaci dráhy. +more K té však nedošlo a firma koncem první světové války ztratila o Brno zcela zájem. Od roku 1918 provozovalo město tramvaje samo prostřednictvím své akciové společnosti, nyní už s počeštěným názvem Společnost brněnských pouličních drah elektrických (SBPD, často uváděno i jako Společnost brněnských elektrických pouličních drah). K zahájení provozu autobusů SBPD došlo roku 1930. V letech 1939-1945 byl v souvislosti s existencí protektorátu Čechy a Morava používán německý název společnosti: Gesellschaft der Brünner elektrischen Strassenbahnen Aktiengesellschaft in Brünn (česky Společnost brněnských elektrických pouličních drah, akciová společnost v Brně). Od roku 1942 měla Společnost koncesi na provozování dráhy Brno-Líšeň, kterou získala od soukromé akciové Společnost místní dráhy Brno-Líšeň, jejíž akcie v roce 1941 koupila Spořitelna města Brna. Po druhé světové válce byl název společnosti změněn na Dopravní podniky zemského hlavního města Brna a od roku 1947 začal být používán název Elektrické dráhy zemského hlavního města Brna. V poválečném období byl také zahájen provoz lodí na Brněnské přehradě (1946) a prvních trolejbusových linek (1949).

Po komunistickém převratu v roce 1948 byla městská akciová společnost od roku 1949 nahrazena komunálním podnikem s názvem Dopravní podniky města Brna, jehož název byl roku 1951 upraven na jednotné číslo Dopravní podnik města Brna. V roce 1953 bylo z názvu společnosti vypuštěno označení právní formy. +more Roku 1988 došlo k založení státního podniku Dopravní podnik města Brna, který byl od svého počátku řízen městem. Ten byl ke konci roku 1997 zrušen bez likvidace a nahrazen stejnojmennou akciovou společností, jejímž jediným akcionářem je město Brno.

Vývoj názvu společnosti

1900-1918 Gesellschaft der Brünner elektrischen Strassenbahnen * 1918-1939 Společnost brněnských pouličních drah elektrických * 1939-1945 Gesellschaft der Brünner elektrischen Strassenbahnen Aktiengesellschaft in Brünn * 1945-1947 Dopravní podniky zemského hlavního města Brna * 1947-1949 Elektrické dráhy zemského hlavního města Brna * 1949 Elektrické dráhy zemského hlavního města Brna, komunální podnik * 1949-1951 Dopravní podniky města Brna, komunální podnik * 1951-1953 Dopravní podnik města Brna, komunální podnik * 1953-1988 Dopravní podnik města Brna * 1988-1997 Dopravní podnik města Brna, státní podnik * od 1998 Dopravní podnik města Brna, a.s.

Generální ředitelé

Generální ředitel DPMB Miloš Havránek * Josef Nesvadba (1988-1990) * Petr Herzog (1990-1997) * Bedřich Prokeš (1998-2011) * Miloš Havránek (od 2011)

Doprava

Tramvajová doprava

Brno bylo pátým městem v Rakousku-Uhersku, které zavedlo koněspřežnou dráhu, před Brnem byla pouze ve Vídni, Pešti, Budíně a Temešváru. V roce 1869 byl postaven první úsek, který vedl od Kiosku (dnešní Moravské náměstí) do Kartouz (dnešní Semilasso). +more Celá síť byla dokončena o rok později a dosáhla délky 14,5 km. Roku 1874 byl provoz kvůli nerentabilitě zrušen. Představitelé města ovšem chtěli udržet pouliční dráhu, a tak jednali s dalšími zájemci o tramvajovou dopravu. V roce 1876 byl tedy obnoven letní provoz na jedné trati z Pisárek do Králova Pole. Opět z důvodů finančních byla dráha roku 1881 zrušena.

Pomocí inzerce byl vybrán další zájemce a ten zavedl místo koňky parní dráhu. Provoz byl zahájen v roce 1884 opět na trati Pisárky - Královo Pole a nově i na odbočce k Ústřednímu hřbitovu. +more Kolem roku 1898 začaly neshody mezi městem a provozovatelem. Nedlouho poté celý podnik prodal majitel Rakouské elektrárenské společnosti Union.

Nový správce tratí přebudoval tratě na elektrické (provoz zahájen v červnu 1900) a do konce téhož roku byla zprovozněna třetí trať z náměstí Svobody do Zábrdovic, linky byly tehdy označeny barvami. Vznikla také Společnost brněnských elektrických pouličních drah, přímý předchůdce dopravního podniku, jenž byl v roce 1914 převzat městem. +more V následujících třech letech byly vybudovány další úseky, čímž byla síť dokončena a bez výraznějších změn vydržela do první světové války. Od roku 1913 byly linky označeny čísly. Po válce odešli rakouští pracovníci dopravního podniku. Byly změněny názvy mnoha zastávek. Začalo se s prodlužováním tratí a jejich zdvoukolejňováním. Následovalo rozšíření sítě linek do dalších čtvrtí. Např. v roce 1924 byla zahájena doprava do Maloměřic, o dva roky později do Řečkovic.

Padesátá léta přinesla do tramvajové dopravy spoustu inovací, jako třeba regulovaný nástup a výstup cestujících a dálkové ovládání dveří, které zamezilo vyskakování za jízdy. Poprvé došlo ke zrušení tarifních pásem a za jednu cenu se dalo jet buď pouze jednu zastávku nebo až na druhý konec města. +more V roce 1958 byl zahájen provoz nových vozů typu Tatra T2, pro které byla postavena nová vozovna v Medlánkách. V tomto roce byla zrušena doprava ulicí Kobližnou. Stavba tratí nebo jejich prodlužování ale pokračovalo.

V 80. letech probíhala stavba tratí rychlodrážního charakteru do sídlišť na okrajích města. +more Roku 1980 byla zprovozněna trať do Bohunic, v roce 1983 do Bystrce, do Líšně v roce 1986.

Od roku 1963 byly dodávány nové vozy Tatra T3 a od roku 1967 kloubové dvoučlánkové tramvaje Tatra K2; oba typy stále tvoří významnou část vozového parku.

V Brně jsou v provozu tramvaje Tatra T3 a její modifikace, Tatra K2 a její modifikace, Tatra KT8D5 a její modifikace, Tatra T6A5, Škoda 03T, Škoda 13T, Tatra K3R-N, VarioLF a VarioLF2. Od roku 2019 Dopravní podnik kompletuje ve svých dílnách tramvaje EVO2, které mají nahradit vozy typu K2. +more Tramvaje jsou deponovány ve dvou vozovnách, Medlánky a Pisárky.

Autobusová doprava

V roce 1930 se ve městě objevily autobusy. Do konce tohoto roku bylo zprovozněno 7 linek, označených písmeny. +more Jejich provoz byl ztrátový. Autobusová doprava měla v Brně ale až do 50. let spíše doplňkový charakter.

Od konce 50. let však autobusy nabyly na významu. +more Zabezpečovaly dopravu do okrajových částí Brna a do průmyslových podniků, například do líšeňského Zetoru. Význam měly i při výstavbě velkých sídlištních celků - jejich trasa mohla být měněna spolu osídlováním.

DPMB provozuje autobusy typů Karosa B 931, Karosa B 961, Irisbus Citelis 12M, Irisbus Crossway LE, Solaris Urbino 18, SOR NBG 12, Iveco Crossway, Iveco Urbanway 12M a SOR NS 12 a minibusy Mave CiBus ENA, SKD Stratos a Dekstra. V letech 2014 a 2015 proběhla masivní modernizace vozového parku spojená s nákupem 100 ks vozidel na stlačený zemní plyn, kdy byly pořízeny vozy Irisbus Citelis 12M CNG, SOR NBG 12 a Iveco Urbanway 12M CNG, následované kloubovou verzí Iveco Urbanway 18M CNG. +more V červenci 2020 byla zahájena dodávka 20 autobusů Solaris Urbino 18 IV. generace a v srpnu 2020 autobusů SOR NS 12. Autobusy jsou deponovány ve dvou vozovnách, Medlánky a Slatina.

Dne 1. září 2022 zahájil DPMB provoz první komerční regionální autobusové linky z Brna (z nádraží u Grandu) přes Bystřici nad Pernštejnem do Lísku. +more Linka 721335, obsluhovaná vozy Iveco Crossway LE LINE 12M, není součástí IDS JMK ani VDV a platí na ní kilometrický tarif DPMB.

Trolejbusová doprava

V roce 1949 v Brně vyrazil do ulic tehdy moderní trolejbus. První linka vedla od Hlavního nádraží do Slatiny a do konce téhož roku byly uvedeny do provozu ještě další dvě linky. +more Jedna vedla z České (tehdy náměstí Rudé armády) do Králova Pole ulicí Botanickou, druhá od tramvajové smyčky Komárově do Tuřan. Linka 23 k tuřanské točně byla později zrušena a linka 21 do Slatiny prodloužena až do Šlapanic.

Brno bylo jediné město v ČSSR, kde byla budována trolejbusová síť jako doplněk tramvajové. Trolejbusy se začaly zavádět do nově vystavěných sídlišť (Kohoutovice, Slatina, Bystrc, Vinohrady).

Po vozech Škoda 6Tr, 7Tr, 8Tr a 9Tr byly do provozu uvedeny koncepčně odlišné vozy od stejného výrobce 14Tr a jim velmi podobná kloubová verze 15Tr. Dále zde jezdí trolejbusy Škoda 21Tr v různých modifikacích, Škoda 22Tr, Škoda 25Tr, Škoda 31Tr, Škoda 26Tr a Škoda 27Tr. +more Trolejbusy jsou deponovány ve třech vozovnách, Husovice, Komín a Slatina.

Lodní doprava

DPMB provozuje od roku 1946 na Brněnské přehradě vlastní lodní dopravu, trasa je vedena z Bystrce do Veverské Bítýšky. Od roku 2020 používá celkem šest větších dvoupalubových lodí (Lipsko, Vídeň, Utrecht, Dallas, Stuttgart a Morava) a jednu menší jednopalubovou loď (Brno), všechny jsou poháněny elektromotorem. +more Lodě jezdí každoročně od dubna do října. V Bystrci se u přístaviště nachází provozní areál lodní dopravy s hangáry pro přezimování lodí.

Odbavování cestujících

Roku 1977 byli v brněnské MHD zrušeni průvodčí a bylo zavedeno samostatné mechanické odbavování cestujících.

Dne 25. listopadu 2013 zavedl DPMB prodej SMS jízdenek. +more Tato služba byla zavedena se zpožděním roku a půl oproti původnímu plánu, neboť jejího provozovatele se podařilo vybrat teprve ve třetím výběrovém řízení. Od 1. ledna 2017 zavedl DPMB elektronické předplatní jízdenky; jízdní doklad je nahrán přímo na běžné platební kartě. Dne 1. července 2020 byl zprovozněn systém bezhotovostní nákupu jednorázových jízdenek pomocí platební karty přímo ve vozech brněnské MHD (tzv. Pípni a jeď). Na konci roku 2021 ukončil DPMB prodej papírových nepřenosných předplatních jízdenek, tzv. šalinkarty zůstaly od ledna 2022 výhradně v podobě elektronické jízdenky na platební kartě, virtuální kartě či speciálním čipu (pouze pro děti do 15 let).

Vybavení zastávek a vozidel

Od roku 2007 jsou vybrané zastávky brněnské MHD osazovány elektronickými informačními panely, které zobrazují nejbližší odjezdy z dané zastávky. Nejprve byly těmito prvky vybaveny významné přestupní uzly v celém Jihomoravském kraji (v rámci IDS JMK) i Brně, později se tyto prvky dostaly i na další brněnské zastávky, především na tramvajových tratích vedených po vlastním tělese.

V roce 2018 byl na zastávce Mozolky instalován zkušební interaktivní označník s jízdními řády na elektronickém papíru.

Na podzim 2018 bylo zahájeno testování nových informačních panelů ve vozidlech, na kterých je vyznačena kromě následujících zastávek i poloha vozu na mapě města. Prozatím bylo takto vybaveno několik tramvají.

V roce 2019 byl spuštěn řídící informační systém RIS II a zároveň byly do všech vozidel DPMB namontovány palubní počítače od firmy Herman.

Napájení

Kontejnerová měnírna Modřice V letech 1900-1913 byla tramvajová doprava napájena z městské elektrárny na Radlase, roku 1913 začalo město odebírat elektřinu z elektrárny v Oslavanech. +more V budově na Radlase byl tehdy instalován motorgenerátor s dynamem, který sloužil jako usměrňovací stanice (měnírna) pro tramvajovou dráhu. Roku 1924 zde byly osazeny první dva rtuťové usměrňovače a v roce 1926 byla zprovozněna druhá měnírna v ulici Tábor. Postupně následovaly další měnírny podle rozvoje tramvajových a později i trolejbusových tratí. Až do roku 1950 spravovala měnírny společnost městské elektrárny. V roce 1968 byla uvedena do provozu první pojízdná měnírna z ČKD Praha (Černá Pole) a roku 1988 první kontejnerová měnírna z NDR (Slatina). Poslední rtuťové usměrňovače se nacházely v měnírně Královo Pole, kde byl jejich provoz ukončen roku 1982. V letech 2002 a 2003 byly postaveny dvě podzemní měnírny, Údolní a Střed.

Od zahájení elektrického provozu v roce 1900 činilo provozní napětí 550 V stejnosměrných, roku 1939 bylo zvýšeno na 600 V stejnosměrných. Pro napájení trolejového vedení tramvajových a trolejbusových tratí provozoval Dopravní podnik města Brna na konci roku 2019 celkem 30 měníren (v roce 2010 jich bylo 16 stabilních, 10 kontejnerových a 2 podzemní) a sedm trafostanic, které jsou od roku 1993 všechny ovládány dálkově z centrálního energetického dispečinku v ulici Tábor.

Poslední tři pojízdné měnírny byly zlikvidovány na konci první dekády 21. století. +more Roku 2008 byly zrušeny pojízdné měnírny v Modřicích v tramvajové smyčce a v ulici Dornych (měnírna Přízova / Spálená), jako poslední pak v roce 2010 v Žabovřeskách na Přívratu. Všechny tři byly nahrazeny kontejnerovými měnírnami. Na přelomu let 2018/2019 byla místo již nevyhovující měnírny Přehrada (na Rakovci) zprovozněna nová měnírna Páteřní v Bystrci. Na konci roku 2019 zahájily provoz nové měnírny Netroufalky a Jírova.

Zrušené měnírny: * Bašty (dočasná pojízdná měnírna, náhrada za měnírnu Tatranská během její rekonstrukce v letech 1984-1987) * Brněnské Ivanovice (1949-1974) * Jundrov (pojízdná, 1974-. ) * Líšeň (v Holzově ul. +more, v bývalé stanici dráhy Brno-Líšeň, 1953-1974) * Olomoucká (původní měnírna, 1949-1986) * Přehrada (na Rakovci, vybavena i stanicí pro nabíjení lodních akumulátorů, 1963-2019) * Radlas (původní měnírna v městské elektrárně, 1913-1954).

Odkazy

Reference

Související články

Doprava v Brně

Externí odkazy

Kategorie:Doprava v Brně Brno Kategorie:Autobusoví dopravci v Česku Kategorie:České plavební společnosti Kategorie:Akciové společnosti statutárního města Brna Kategorie:Pisárky (Brno-střed) Kategorie:Brno-město