Malvína Friedmannová-Fantová

Malvína Friedmannová-Fantová (1. března 1917 Cejkov, Rakousko-Uhersko - 2013 Naharija, Izrael) byla příslušnice Rudé armády a československých pozemních jednotek na východní frontě v letech 1941-1945. Po německé okupaci Čech, Moravy a Slezska v roce 1939 odešla do Polska a následně Sovětského svazu. Po napadení SSSR vstoupila jako zdravotnice do Rudé armády a posléze se stala první ženskou příslušnicí vznikajícího 1. čs. samost. polního praporu. Jako velitelka zdravotní hlídky se účastnila prvního nasazení čs. jednotek v SSSR v bitvě u Sokolova. Za výjimečnou statečnost jí byl jako první československé ženě udělen sovětský Řád rudé hvězdy a současně Československý válečný kříž 1939. Zdravotnicí čs. jednotek byla až do konce války, přičemž se účastnila také Karpatsko-dukelské operace a osvobození Ostravy. Po válce žila v Praze, ale roku 1948 odešla do Izraele a stala se velitelkou zdravotnické čety organizace Hagana. V Izraeli pak žila až do své smrti.

Mládí

Malvína Friedmannová se narodila 1. +more března 1917 v Čekově v okrese Trebišov. Byla židovského původu. Přihlásila se k maďarské národnosti. Vystudovala čtyřletou měšťanku s maďarským vyučovacím jazykem a po absolvování zdravotních kurzů Československého červeného kříže pracovala jako zdravotní sestra v Benešově.

Druhá světové válka

Zlom v životě Malvíny Friedmannové nastal po německé okupaci Československa. V létě roku 1939 odešla do Polska. +more Vypuknutí druhé světové války ji zastihlo v Katovicích. Se skupinou čs. emigrantů odešla do Rovna, které bylo od roku 1939 součástí Sovětského svazu (Ukrajinské SSR). Aby získala statut politického uprchlíka, formálně se provdala za příslušníka Rudé armády Andreje Kaboše. V SSSR pracovala jako zdravotní sestra v nemocnicích ve Stalingradské oblasti. Po přepadení SSSR německou armádou se stala zdravotnicí v lazaretech Rudé armády. Na podzim 1941 byla evakuována do Kustanay v Kazachstánu. Počátkem roku 1942 se v Buzuluku začala formovat československá vojenská jednotka, do které Malvína Friedmannová narukovala 11. února 1942 jako zdravotnice. Stala se tak první ženou ve vojenské jednotce v Buzuluku. Po absolvování základního a polního výcviku se věnovala výcviku ošetřovatelek.

V březnu 1943 se jako velitelka zdravotní hlídky 1. roty +more_československý_armádní_sbor#1. _čs. _samostatný_polní_prapor'>1. čs. samostatného polního praporu účastnila bitvy u Sokolova. Společně s vojáky 1. roty kapitána Otakara Jaroše byla v těžké palbě v první linii, přičemž z boje vynesla desítky raněných vojáků a v kritické chvíli se neváhala bránit pomocí samopalu. Za projevenou statečnost jí byl jako první československé ženě udělen sovětský Řád rudé hvězdy a současně Československý válečný kříž 1939. V roce 1943 byla příslušnicí zdravotní roty 1. čs. samostatné brigády. V letech 1944-1945 patřila ke zdravotnímu praporu 3. čs. samostatné brigády, se kterým účastnila osvobození Československa, včetně Karpatsko-dukelské operace a osvobození Ostravy. Ještě během války se Malvína Fantová rozvedla. Poté se provdala za Kurta Fantu (rodným jménem Kurt Frucht), který byl také příslušníkem čs. vojenské jednotky v SSSR.

Život po válce

Po válce se Fantovi usadili v Praze. Malvína Fantová vystudovala dvouletou zdravotní školu Československého červeného kříže a až do srpna 1948 pracovala v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. +more Oba přitom byli důstojníky československé armády. Sama Malvína Fantová dosáhla hodnosti kapitána zdravotnictva.

Odchod od Izraele

V létě 1948 se manželé Fantovi přihlásili do židovské brigády, která v té době procházela výcvikem ve vojenském újezdu Libavá. V prosinci s brigádou odjeli do Izraele, aby se zapojili do probíhající války za nezávislost. +more Malvína Fantová se stala velitelkou zdravotnické čety organizace Hagana. Plánovali, že se po válce vrátí do Československa, nakonec se ale usadili v Haifě. Malvína Fantová pracovala v tamní nemocnici. Po smrti manžela v roce 1984 se přestěhovala do Naharije. Zemřela roku 2013.

V umění

Ve filmové trilogii Otakara Vávry Dny zrady (1973), Sokolovo (1974) a Osvobození Prahy (1977) vystupuje fiktivní hrdinka Anka Kadlecová (Renáta Doleželová), jejímž předobrazem byla právě Malvína Friedmannová. Z politických důvodů bylo změněno její jméno a zamlčena židovská národnost, která byla nahrazena identitou české vlastenky z dělnické komunistické rodiny.

Vyznamenání

Řád rudé hvězdy (1943), * Československý válečný kříž 1939 (1943) * Československá medaile za zásluhy I. stupně (1944) * Sokolovská pamětní medaile (1948) * Za zásluhy o Československou armádu I. +more stupně (1990).

Odkazy

Reference

Literatura

Kategorie:Rakousko-uherští Židé Kategorie:Příslušníci československé zahraniční armády Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Narození 1. +more března Kategorie:Narození 1917 Kategorie:Narození v Cejkově Kategorie:Úmrtí 19. července Kategorie:Úmrtí 2013 Kategorie:Úmrtí v Izraeli Kategorie:Ženy.