Marcela Pánková

Marcela Pánková, roz. Häuslerová (16. ledna 1939 Praha - 1. dubna 1997 Praha), byla česká historička umění a kurátorka specializovaná na výtvarné umění 20. století a soudobou tvorbu. Matka Šimona Pánka a partnerka Jiřího Tichého.

Život a dílo

V letech 1961-1966 vystudovala dějiny umění, filozofii a psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (prof. J. +more Pešina) a obhájila diplomovou práci Architektonická malba v díle Ludvíka Kohla (Mgr. ).

Od roku 1960 do roku 1993 byla zaměstnána jako odborná pracovnice Sbírky moderního umění Národní galerie v Praze. Její postavení v Národní galerii se zhoršilo poté, co roku 1977 odmítla podepsat Antichartu a znovu v následujícím roce po uvedení výstavy Konfrontace (MBÚ ČSAV), která byla na zásah ÚV KSČ předčasně ukončena.

V době normalizace a na počátku 90. let působila jako kurátorka výstav v malých neoficiálních a mimopražských galeriích - Mikrobiologický ústav ČSAV v Krči (Konfrontace, 1978), Divadlo v Nerudovce, Ústav makromolekulární chemie na Petřinách, Atrium na Žižkově (Jan Bauch, 1990), Galerie bratří Čapků (L. +more Přibíková, 1993), Galerie ve věži v Mělníku, Galerie na Bidýlku v Brně (S. Klimeš, 1987), Okresní galerie Jičín, Letohrádek Ostrov (Adéla Matasová, 1988), Art Galerie, Žďár nad Sázavou, Galerie Pallas, Praha (Slavoj Kovařík, 1992, Věra Janoušková: Škvárovky a koláže, 1993, Daisy Mrázková, 1993), Galerie MAG (Věra Janoušková, 1995), MKS Třebíč (Daisy Mrázková, 1995) nebo nezvyklých lokalitách (Ivan Žák: Plastiky, keltské oppidum Závist, 1981).

V Ústředním kulturním domě železničářů na Vinohradech nastoupila jako kurátorka výstav po odchodu Jiřího Kohoutka v prosinci roku 1983 a do roku 1991 zde uvedla 21 výstav, převážně umělců, kteří nesměli vystavovat v galeriích kontrolovaných normalizačním SČVU. V 80. +more letech připravila několik výstav v Galerii Opatov (Anežka Kovalová, 1985, Josef Hampl, 1986, Daisy Mrázková, 1986).

Přispívala do časopisu Ateliér, kde byla od roku 1991 i členkou redakční rady. Byla předsedkyní 6. +more ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého. Roku 1995 byla spolu s Milenou Slavickou autorkou publikace Zakázané umění I, která vyšla jako součást periodika Výtvarné umění (1993-1996).

Zásluhou Marcely Pánkové byli po roce 1989 navráceni na českou výtvarnou scénu někteří výtvarníci žijící v emigraci. Výstavu v klatovské galerii U bílého jednorožce provázel sborník Šedá cihla / Exil (1994), který uvedl celkem 66 jmen. +more Odborné práci při pořizování soupisu exilových umělců i studiu jejich díla se věnovala soustavně od počátku devadesátých let, ale nemoc a předčasná smrt jí nedovolily dílo dokončit. Jaromír Zemina ocenil její rozsáhlé vědomosti o moderním výtvarném umění, pronikavou přemýšlivost i nezávislé názory, jiskrné vyjadřování a vysokou profesionální úroveň jejích textů.

Reference

Literatura

Lubomír Slavíček (ed. ): Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. +more 2, s. 1067-1068, Academia Praha 2016, * Viktor Pivovarov a kol. : Z nesbírky Marcely Pánkové, 52 s. , Galerie U Kamene, Cheb 1997 * Jiří David: Věnováno významným pražským kunsthistoričkám, Unie výtvarných umělců, Praha 1991.

Externí odkazy

Kategorie:Čeští historikové umění Kategorie:Čeští kurátoři Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Narození 1939 Kategorie:Narození 16. +more ledna Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 1997 Kategorie:Úmrtí 1. dubna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Ženy.