Marie François Sadi Carnot

Sadi Carnotův pomník v Angoulême Marie François Sadi Carnot, běžně jen Sadi Carnot (11. srpen 1837, Limoges - 25. červen 1894, Lyon), byl francouzský politik. Svou kariéru zakončil jako prezident Francouzské republiky. Byl zavražděn italským anarchistou Jeronimem Caseriou při výkonu funkce jen několik měsíců před vypršením mandátu.

Život a politická kariéra

Jeho otcem byl radikální republikánský poslanec Hippolyte Carnot, odpůrce Napoleona III. +more. Jeho strýc Nicolas Léonard Sadi Carnot byl fyzik, objevitel Carnotova cyklu. Mladý Sadi Carnot vystudoval pařížskou École polytechnique a pracoval jako projektant. Jeho jméno dosud nese Pont Carnot, most přes Rhônu v Savojsku. Podílel se také na regulaci řeky Thiou v Annecy. Za prusko-francouzské války organizoval obranu Normandie, po válce získal funkci prefekta v Seine-Inférieure a byl zvolen poslancem za umírněné republikány. Roku 1880 se stal ministrem veřejných prací a roku 1885 ministrem financí.

V roce 1887 byl prezident Jules Grévy donucen odstoupit, protože udělil Řád čestné legie svému zeti, aniž by si ho dotyčný něčím zasloužil. Poté parlament zvolil 3. +more prosince 1887 prezidentem Sadiho Carnota. Za jeho funkčního období proběhla úspěšná Světová výstava 1889, byla podepsána spojenecká smlouva s Ruskem, podařilo se potlačit hnutí generála Boulangera a Panamská aféra vedla k pádu Loubetovy vlády. Dobovým fenoménem byly bombové útoky anarchistů, které vedly v prosinci 1893 k přijetí Lois scélérates, zákonů omezujících některé občanské svobody.

Sadi Carnot vystoupil 24. června 1894 na shromáždění v lyonském Palais de la Bourse u příležitosti tamní koloniální výstavy, kde mimo jiné prohlásil, že po vypršení svého funkčního období nebude usilovat o znovuzvolení. +more Po deváté hodině večer při odchodu z budovy k prezidentovi přistoupil pekař italského původu Santo Geronimo Caserio a několikrát ho bodl nožem. Sadi Carnot v časných ranních hodinách následujícího dne svým zraněním podlehl. Caserio svůj čin vysvětlil jako pomstu za to, že prezident nařídil popravit anarchisty Augusta Vaillanta a Émila Henryho. Caserio byl odsouzen k trestu smrti gilotinou, reakcí na atentát byly četné násilné útoky na italské přistěhovalce na mnoha místech Francie. Sadi Carnot byl pohřben v pařížském Pantheonu, roku 1897 byl v Angoulême odhalen jeho pomník.

Externí odkazy

https://web. archive. +moreorg/web/20150905124351/http://www. elysee. fr/la-presidence/marie-francois-sadi-carnot/ * http://www. larousse. fr/encyclopedie/personnage/Marie_Fran%C3%A7ois_Sadi_Carnot/111813 * http://www. rozhlas. cz/brno/avizoprog/_zprava/ecce-homo-marie-franois-sadi-carnot--122528.

Kategorie:Francouzští politici Kategorie:Francouzští ministři Kategorie:Prezidenti Francie Kategorie:Francouzští inženýři Kategorie:Absolventi École polytechnique Kategorie:Zavražděné hlavy států Kategorie:Oběti vražd ve Francii Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu čestné legie Kategorie:Rytíři Řádu svatého Ondřeje Kategorie:Narození 1837 Kategorie:Úmrtí 1894 Kategorie:Narození 11. +more srpna Kategorie:Úmrtí 25. června Kategorie:Pohřbení v pařížském Pantheonu Kategorie:Muži Kategorie:Nositelé Královského řádu Kambodže Kategorie:Nositelé Řádu annámského draka Kategorie:Narození v Limoges Kategorie:Úmrtí v Lyonu Kategorie:Inženýři 19. století.