Cesko.wiki Marie Tereza Rakouská-Este (1849–1919)
Author
Albert FloresMariána Terezie Rakouská-Este (20. listopadu 1849 Modena – 29. ledna 1919 Merano) byla členkou rakouské císařské rodiny a česká arcivévodkyně. Mariána Terezie se narodila v italské Modeně jako dcera arcivévody Ferdinanda Karla Rakouského-Este a jeho manželky, arcivévodkyně Alžběty Františky Marie Rakouské. Byla sestrou císaře Františka Josefa I. Jejími prarodiči byli rakouský arcivévoda Josef Antonín Rakouský-Este, vévoda modenský a kralevický, rakouská arcivévodkyně Marie Beatrice Modenská, poslední modenská vévodkyně a arcivévoda František IV. Habsbursko-Lotrinský, modenský vévoda. Mariána Terezie se provdala za arcivévodu Ludvíka Víta Rakouského, který byl synem arcivévody Josefa Antonína Rakouského-Este a jeho ženy, arcivévodkyně Marie Terezie Nachodské. Po svatbě se usadila v Praze a stala se jedním z nejdůležitějších členů rakouského císařského dvora v Čechách. Mariána Terezie měla s manželem pět dětí, včetně arcivévody Karla I., který se stal posledním rakouským císařem. Manželé měli také čtyři dcery, z nichž jedna se provdala za makedonského šlechtice. Mariána Terezie zemřela v roce 1919 ve věku 69 let v italském Meranu. Je pohřbena v hrobce rakouské císařské rodiny ve Vídni.
Marie Tereza Rakouská (2. července 1849, Brno - 3. února 1919, zámek Wildenwart, Německo) byla rakouská arcivévodkyně, princezna modenská a bavorská královna v letech 1913 - 1918, manželka posledního bavorského krále Ludvíka III.
Život na Moravě
Marie Tereza Rakouská se narodila roku 1849 v Brně. Byla dcerou rakouského arcivévody a modenského prince Ferdinanda Karla Rakouského-Este (z vedlejší habsbursko-lotrinské linie Rakouských d'Este) a jeho manželky Alžběty Františky Rakouské. +more Vyrůstala v Brně a kromě německého jazyka ovládala i češtinu a maďarštinu. Její budoucností se měl stát sňatek s ovdovělým toskánským velkovévodou Ferdinandem IV. .
Nakonec se však zasnoubila s princem Ludvíkem Bavorským, což byl syn prince Luitpolda Bavorského a vnuk bavorského krále +more_Bavorský'>Ludvíka I. K zásnubám došlo na zámku v Židlochovicích. Věnem nevěsty Marie Terezy Rakouské se stal kromě finančního obnosu rovněž zámek v Ivanovicích na Hané a uherský zámek Sárvár u města Szombathely. Svatba arcivévodkyně Marie Terezy a prince Ludvíka se konala 20. 2. 1868 ve vídeňském Hofburgu za osobní přítomnosti císaře Františka Josefa I. .
Život v Bavorsku
Mladí manželé se usídlili v Mnichově v Leuchtenberském paláci a většinu času trávili na zámku Wildenwart v Chiemgau nebo ve vile v Lindau u Bodamského jezera. Od roku 1875 trávili část roku i v zámečku na břehu Starnberského jezera. +more Marie Tereza se věnovala charitativní činnosti, botanice, zoologii a byla náruživou milovnicí horské turistiky. Botaniku a zoologii studovala na královské univerzitě v Mnichově. V průběhu manželství se stala matkou třinácti dětí. Její dcery byly provdány za prince z rodu Hohenzolernského, Sasko-Koburského a Bourbonsko-Sicilského, vévodu z Urachu a hraběte z Preysingu-Lichtenecku-Moosu.
Bavorská královna
Po smrti prince regenta Luitpolda, v roce 1912, se stal manžel Marie Terezy regentem a vládl za duševně nemocného krále Otu I. +more O rok později, roku 1913, se po změně ústavy stal jako Ludvík III. bavorským králem a jeho manželka Marie Tereza královnou. V té době jí bylo již čtyřiašedesát let. Královský titul byl ale již jen formální, jelikož Bavorské království se stalo roku 1871 součástí Německého císařství a veškerá výkonná moc byla soustředěna v Berlíně. Královna Marie Tereza se i nadále věnovala charitativní činnosti, podílela se na založení ženské kliniky a školy pro porodní báby, byla protektorkou Spolku mnichovských umělkyň a bavorského Červeného kříže a velmistryní několika ženských řádů.
Útěk z Bavorska
Těsně před koncem první světové války, 7. 11. +more 1918, bylo v Mnichově vyhlášeno stanné právo a královská rodina město opustila. Při útěku do bezpečí sjelo auto s králem a královnou ve tmě a mlze ze silnice, ale nikdo nebyl při této nehodě zraněn. Král s královnou však díky tomu dorazili do bezpečí na zámek Wildenwart v Chiemgau jako poslední z prchající skupiny. V Bavorsku mezitím vypukla revoluce a byla vyhlášena republika. Po několika dnech pobytu se královská rodina rozdělila a pokračovala v útěku. Král Ludvík s královnou a dcerou Helmtrud uprchli do Rakouska, kde Ludvík 13. 11. 1918 podepsal prohlášení, že mu vnější okolnosti neumožňují vykonávat vládu. Toto Ludvíkovo prohlášení bylo tiskem v Bavorsku označeno jako „zřeknutí se trůnu“. Po několika dnech se král s královnou vrátili zpět na zámek Wildenwart, kde Marie Tereza 3. 2. 1919 zemřela na následky rakoviny, kterou trpěla již delší čas.
Poslední bavorská královna Marie Tereza byla pochována v zámecké kapli a v roce 1921 byly její ostatky převezeny do Mnichova, kde je dnes pohřbena i se svým manželem Ludvíkem III. +more v dómě Zur unseren lieben Frau. Po převozu ostatků posledního královského páru do Mnichova byl bavorskou vládou vyhlášen 5. 11. 1921 státní smutek a pohřbu se zúčastnily desetitisíce obyvatel.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Habsbursko-lotrinská dynastie Kategorie:Rakouští-Este Kategorie:Arcivévodkyně Kategorie:Modenské princezny Kategorie:Bavorské princezny Kategorie:Bavorské královny Kategorie:Pohřbení ve Frauenkirche v Mnichově Kategorie:Narození 1849 Kategorie:Úmrtí 1919 Kategorie:Ženy Kategorie:Narození 2. +more července Kategorie:Úmrtí 3. února Kategorie:Narození v Brně Kategorie:Jakobitští pretendenti.