Marie Tumlířová

Marie Tumlířová, rozená Kuklová (9. června 1889 Hradec Králové - 8. srpna 1973 Lugano), byla československá agronomka a politička, meziválečná poslankyně Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky).

Biografie

Narodila v Hradci Králové se jako jedno ze šesti děti JUDr. Matěje Kukly, advokáta v Žamberku a Hradci Králové, a jeho ženy Boženy, rozené Srdínkové. +more Po ukončení základní školy se privátně doučovala cizím jazykům. Roku 1909 složila státní zkoušku z francouzštiny. V letech 1911-1912 vyučovala francouzštinu na soukromém učitelském ústavu v Kladně. Poté nastoupila na reálné gymnázium ve Vršovicích u Prahy. Maturovala roku 1917.

Roku 1917 zahájila studium na Českém vysokém učení technickém v Praze, obor zemědělské inženýrství. 28. +more června 1921 získala na ČVUT jako první žena diplom zemědělské inženýrky a téhož roku získala po rigorózu na Univerzitě Karlově jako první žena v českých zemích i v celé Evropě titul doktor technických věd. Její rigorózní práce měla téma Číselné poměry krevních tělísek kura domácího a byla kladně přijata v odborných kruzích. Během studií působila po dva roky, v období let 1919-1921 coby asistentka u profesora MUDr. Aloise Velicha (1869-1952) na katedře anatomie a fysiologie domácích zvířat a bakteriologie zemědělské na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství při ČVUT.

Byla činná v zemědělských výzkumných ústavech a na ministerstvu školství, kam nastoupila roku 1921. Stala se referentkou pro věci vysokých škol zemědělských. +more Později zodpovídala za studijní otázky posluchačů vysokých škol technických a nostrifikaci zahraničních inženýrských studií, od roku 1935 do roku 1938 měla na ministerstvu titul odborové radové. Účastnila se mezinárodních kongresů. Po více než deset let byla zástupkyní ministerstva školství v poradním sboru při ministerstvu veřejných prací pro přiznávání titulu inženýr.

V září 1921 ji jmenovali inspektorkou zemědělských výzkumných ústavů v oboru živočišné produkce ve Výzkumném ústavu pro živočišnou biologii. Zaměřovala se především na obor drůbežnictví. +more Přednášela, prováděla výzkum a vydala řadu odborných prací. Dalším oborem jejího působení byla sociologie venkova a otázky postavení žen v zemědělství. Psala do odborných, ženských a politických periodik (Brázda, Československý zemědělec, Naše drůbež, Venkov, Zemědělská jednota atd. ). Často její příspěvky vycházely v časopisu Ústředí československých hospodyň Práce v domácnosti, později nazvaný Žena a domov. Tumlířová byla členkou jeho redakce a měla na starosti rubriku Technika v domácnosti. Od roku 1935 zodpovídala v redakční radě za otázky venkova a s kolektivemn spolupracovnic i tematiku o řízení práce v domácnosti.

Byla aktivní v četných spolcích jako Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen, Ústředí československých hospodyň, Ústředí odborů československých venkovských žen, Drůbežnická jednota nebo Zemědělská jednota. Byla členkou Národohospodářského odboru Masarykovy akademie práce. +more Jako první žena se stala radou Patentního soudu pro obor živočišné produkce.

Působila i v politice. V parlamentních volbách v roce 1929 získala poslanecké křeslo za agrárníky v Národním shromáždění. +more Mandát ovšem získala až dodatečně roku 1934 jako náhradnice poté, co zemřel poslanec Adolf Prokůpek. Mandát obhájila v parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecký post si oficiálně podržela do zrušení parlamentu roku 1939, přičemž v prosinci 1938 ještě přestoupil do poslaneckého klubu nově ustavené Strany národní jednoty.

Profesí byla dle údajů z roku 1935 rolnicí v Předboji. V letech 1925-1938 byla předsedkyní Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen.

6. března 1940 byla členkou delegace, v níž se účastnila i Milena Šmejcová, která jednala s prezidentem Protektorátu Čechy a Morava Emilem Háchou o roli žen v Národním souručenství. +more Za německé okupace se ovšem jinak Tumlířová stáhla z politického života.

Spolu s manželem Bohuslavem Tumlířem (pracoval ve Státním statistickém úřadě) vlastnila statek v Předboji. Měli dvě děti - Jana Vladimíra a Marii Olgu.

Po válce již nebyla agrární strana obnovena. Manželé Tumlířovi odešli po únoru 1948 do emigrace. +more Žili v Paříži, později v Mnichově, kde Marie Tumlířová byla v období let 1951-1957 zemědělskou redaktorkou stanice Svobodná Evropa (vystupovala zde pod jménem Maria Chaloupecká). Přispívala do exilových časopisů (revue Novina) a angažovala se v exilových spolcích. Byla členkou stálé československé delegace organizace porobených národů při Radě Evropy ve Štrasburku. J. Pejskar ve své studii o československém exilu Poslední pocta uvádí, že v roce 1957 se komunistický režim neúspěšně pokusil o únos Tumlířové. Roku 1957 odešla do penze. Žila v Paříži s manželem Bohuslavem, který měl mezinárodní renomé v oblasti statistiky zemědělské výroby a obchodu. Zde bydlela i jejich dcera. Syn Jan byla roku 1948 zatčen při pokusu o přechod hranic. Po útěku z vězení se mu v roce 1952 podařilo setkat se s rodinou. Byl národohospodářským odborníkem.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. psp. +morecz/eknih/1935ns/ps/stenprot/070schuz/s070004. htm]Projev Marie Tumlířové v Národním shromáždění roku 1936[/url] * UHROVÁ, Eva: České ženy známé a neznámé, Praha 2008, s. 37-38.

Kategorie:Čeští emigranti a exulanti Kategorie:České pedagožky Kategorie:Čeští agronomové Kategorie:Čeští úředníci Kategorie:Absolventi ČVUT Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti Kategorie:Členové Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu Kategorie:Osobnosti československého protikomunistického odboje Kategorie:Narození 1889 Kategorie:Narození 9. +more června Kategorie:Úmrtí 1973 Kategorie:Úmrtí 8. srpna Kategorie:Ženy.