Marija Arkaďjevna Vjazemskaja

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Kněžna Marija Arkaďjevna Vjazemskaja, rozená Stolypinová, v prvním manželství Beck (rusky Мария Аркадьевна Столыпина, 12. října 1819, Petrohrad - 23. října 1889, Tiflis) byla ruská šlechtična z rodu Stolypinů. Působila jako dvorní dáma a komorná ruské imperátorky Marie Alexandrovny. Byla manželkou Pavla Petroviče Vjazemského, významné osobnosti ruské kultury.

+more images (3)

Život

Narodila se v Petrohradě jako nejstarší dcera děkabristy a spisovatele Arkadije Alexejeviče Stolypina, bratra J. A. +more Arseněvové, babičky básníka M. J. Lermontova. Její matka, Věra Nikolajevna, byla vnučkou admirála N. S. Mordvinova a Angličanky Henrietty Cobleyové. Byla pokřtěna 22. října 1819 v námořní katedrále Zjevení Páně. Měla další dvě sestry a čtyři bratry, z nichž Alexej (1816-1858), byl blízkým přítelem M. J. Lermontova a sloužil s ním v pluku husarů carské gardy.

Marie byla od dětství obklopena zajímavými osobnostmi, z okruhu přátelil jejího otcem a dědečka. Byli mezi nimi např. +more N. M. Karamzin, Wilhelm Küchelbecker, A. S. Gribojedov, K. F. Rylejev, M. M. Speranskij. V době Speranského vyhnanství v letech 1812-1816 s ním Stolypin a jeho tchán N. S. Mordvinov udržovali korespondenci, vyměňovali si knihy a noviny. Speranského dcera Jelizavěta (1799-1857) se přátelila s Věrou Nikolajevnou a často ji navštěvovala. Ta byla dle vyprávění současníků krásná a velice milá žena.

Mariin otec zemřel 7. května 1825, když jí bylo 6 let.

Matka Věra Nikolajevna zůstala se sedmi dětmi, z nichž nejstaršímu Nikolajovi bylo 9 let a nejmladší dceři Jekatěrině pouhých 8 měsíců. Zimní měsíce trávila s dětmi v Petrohradě a v létě u svého otce na dači poblíž Peterhofu. +more Marija Arkaďjevna v roce 1838 Mariina matka zemřela 4. ledna 1834, když bylo Marii 14 let. Se svými sourozenci pak pobývala u prarodičů Mordvinových.

Zde se dětem dostalo vynikajícího vzdělání a láskyplného zacházení, mohly si volně hrát a bavit se a jen zřídka byly trestány. Byla jim vštěpována láska k literatuře, hudbě a malířství, byli vedeni ke krasopisu, zejména v ruštině, ale také k čistotě a pořádku. +more Jak později psal Pavel Vjazemskij, umělci, básníci a hudebníci nacházeli v tomto domě vždy úkryt. V třípatrové budově na rohu Divadelního náměstí a Nikolské ulice často pobývali S. T. Aksakov, A. F. Vojejkov, Šiškov, G. G. Kušelev, V. A. Žukovskij a mnoho dalších.

V takovéto atmosféře žila Marija Arkaďjevna pod dohledem Agrafeny Vasiljevny Koftyrevové, absolventky Smolného institutu a přítelkyně Naděždy Mordvinové, až do své svatby. V té době si psala deník, který si vedla až do konce svého života.

==== První manželství ==== Marie po svém uvedení do společnosti na sebe okamžitě strhla pozornost dvora. Všiml si jí sám car +more_Pavlovič'>Mikuláš I. a ke konci roku 1836 jí nabídl místo dvorní dámy. Admirál Mordvinov znalý nástrah takové nabídky pro mladou dívku, rozhodl se vnučku co nejdříve provdat. Později v březnu 1839 admirál Mordvinov velmi neochotně dal souhlas ke jmenování své mladší vnučky, krásné Věry Stolypinové (1821-1853), dvorní dámou velkokněžny Alexandry.

K. P. Brjullova. Kolem roku 1839

+more_by_Hau. jpg|vlevo|náhled|239x239pixelů'> Mariina sestra Věra Stolypinová 8. listopadu 1837 se Marija Arkaďjevna provdala za diplomata Ivana Alexandroviče Becka. Svatba se konala v katedrále svatého Izáka. Za svědky šli A. P. Lazarev, a L. V. Dubelt a knížete M. A. Dondukov-Korsakov.

Ivan Beck sloužil v Kolegiu zahraničních věcí, v diplomatických službách v Nizozemsku, společně s knížetem Vjazemským, který se s jeho vdovou později oženil. Byl to mnohostranně nadaný, zabýval se malováním a hudbou, psal lyrické básně a byl jedním z prvních překladatelů Goethova Fausta do ruštiny. +more V roce 1827 se Beck v Drážďanech sblížil s A. I. Turgeněvem, který oceňoval jeho básně a přátelil se také se slepým básníkem I. I. Kozlovem.

Manželství však bylo krátké a nepřineslo mnoho štěstí. Ivan Alexandrovič prudce onemocněl a zešílel a +more_duben'>23. dubna 1842 zemřel. Byl pohřben na Lazarevském hřbitově Alexandrově-Něvské lávry.

Marija Arkaďjevna zůstala se dvěma malými dcerami - Marií a Věrou. Obě dcery zdědily po otci sklony k poezii a umění. +more Ovdovělá 23letá Marija Arkaďjevna se vrátila do domu svého dědečka.

Druhé manželství

Svatba s P. +more P. Vjazemským Po smrti svého manžela zdědila Marija Arkaďjevna velké jmění, což spolu s věnem od svých rodičů představovalo značný kapitál. Vedla společenský život, navštěvovala dvorní i soukromé plesy. V květnu 1847 odjela se svými malými dcerami do zahraničí, aby navštívila Konstantinopol, kde žila její sestra Věra se svým manželem knížetem D. F. Golicynem, sloužícím v ruské misi. Tam se Marija Arkaďjevna setkala s knížetem Pavlem Petrovičem Vjazemským, syn básníka a literárního kritika P. A. Vjazemského, který zde sloužil jako asistent tajemníka asijského oddělení ministerstva zahraničních věcí.

Pavel Vjazemskij a Marija (Becková) byli oddáni v Konstantinopoli 17. října 1848.

Po svatbě se pár usadil na ruské ambasádě nedaleko Konstantinopole, kde se jim v roce 1849 narodilo první dítě, dcera Jekatěrina. Vjazemskij si osvojil také manželčiny děti z prvního manželství Věru a Marii. +more Učil je vědám a rozvíjel jejich přirozený sklon k umění.

Kníže Vjazemskij byl v prosinci 1850 byl služebně převelen do Haagu, později sloužil v Karlsruhe a ve Vídni. V roce 1857 se manželé Vjazemští vrátili do Petrohradu, kde Pavel Petrovič nastoupil do nového úřadu a Marii Arkaďjevně byl udělen titul čestné dvorní dámy carevny Marie Alexandrovny, která na ní velmi lpěla. +more Mladší dcery Vjazemských, Jekatěrina a Alexandra studovaly a přátelily se s princeznou Marií.

Život Marie Arkaďjevny plynul pomalu, nejstarší dcery se povdávaly z lásky. Marija Ivanovna se v roce 1857 provdala za gardistu hraběte Lamsdorfa a Věra Ivanovna v roce 1859 za knížete D. +more S. Gorčakova. Rodinný život Marie Ivanovny byl však neradostný - hrabě Lamsdorf byl tyran a manželství bylo nešťastné. Marija Ivanovna se manželem odjela do zahraničí, kde v roce 1866 náhle zemřela, dříve než ji matka stihla navštívit. Marija Arkaďjevna se svým druhým manželem a dcerami Marií a Věrou V 70. letech 19. století žila Marija Arkaďjevna v Německu, Švýcarsku a Francii. V roce 1874 získala pozici dvorní dámy u velkokněžny Marie Pavlovny. S přijetím dlouho váhala, ale kvůli synovi a nejmladší dceři souhlasila. V roce 1878 jí byl udělen malý kříž Řádu svaté Kateřiny. V roce 1880 se car Alexandr II. obrátil na ni společně s hraběnkou de Moira a kněžnou Gagarinovou, aby jako první z dvorních dam navštívily kněžnu Jurjevskou.

Blízká přítelkyně Marie Arkaďjevny A. A. +more Tolstá ji popsala jako osobu vášnivou, přímočarou a věrnou. L. N. Tolstoj ji nazval "okouzlující představitelkou ruských žen. " Marija Arkaďjevna podporovala charitativní činnosti prostřednictvím Ruského červeného kříže, za což byla vyznamenána odznakem Červeného kříže a byla zvolena „předsedkyní ženského lazaretu“.

V roce 1888 zemřel kníže Pavel Petrovič Vjazemskij. V jednom z nekrologů byl označen jako jeden z nejvzdělanějších lidí Ruska. +more Marija Arkaďjevna zemřela na infarkt o rok později ve Tbilisi. Byla pohřbena v Petrohradě vedle svého manžela na Tichvinském hřbitově v lávře sv. Alexandra Něvského.

Děti

Z prvního manželství měla dvě dcery:

* Marija (3. 1. +more1839 - 5. 9. 1866), provdaná za hraběte Alexandra Nikolajeviče Lamzdorfa (1835-1902), komorník, čestný opatrovník, prezident Palácového úřadu. * Věra (28. 7. 1841 -16. 5. 1912), pokřtěná 8. srpna 1841 v katedrále svatého Izáka, kmotřenka kněžny V. A. Golicynové, provdaná za knížete Dmitrije Sergejeviče Gorčakova (1828-1907). Měli syna Sergeje a vnuka Dmitrije, poté tato rodová linie zanikla. Vlastnili panství Barjatino.

Z druhého manželství, dvě dcery a syn:

* Jekatěrina (20. 9. +more 1849 - 24. 1. 1929), dvorní dáma, od roku 1912 státní dáma; od roku 1868 manželka hraběte Sergeje Dmitrijeviče Šeremetěva. * Alexandra (1. 1. 1851-1929), dvorní dáma, od roku 1894 manželka D. S. Sipjagina (1853-1902). * Pjotr (12. 5. 1854-1931), kníže, pobočník velkoknížete Michaila Nikolajeviče, plukovník, účastník rusko-turecké války.