Alexandr Sergejevič Gribojedov

Alexandr Sergejevič Gribojedov, rusky Александр Сергеевич Грибоедов (15. ledna 1795 Moskva - 11. února 1829 Teherán, Persie) byl ruský diplomat, překladatel a dramatik období romantismu. Jeho jediným významným samostatným dílem je veršovaná komedie Hoře z rozumu (1824, Горе от ума), vyznačující se krutou, smutnou a hořkou satirou na mravně devastovanou a podlézavou společnost bez pevného vnitřního přesvědčení a postoje, která dodnes patří k nejvýznamnějším hrám světového, evropského a ruského dramatu 19. století.

Život

Alexandr Sergejevič Gribojedov se narodil roku 1795 v Moskvě v bohaté a urozené šlechtické rodině. Již od dětství se projevoval jako geniální dítě a získal znamenité vzdělání, které plně rozvinulo jeho rozumové vlohy. +more Po studiu v elitní šlechtické škole při Moskevské univerzitě v letech 1802-1805 vystudoval v následujících šesti letech tři fakulty (právnickou, filozofickou a přírodovědnou). Roku 1812 pak nastoupil jako dobrovolník k husarskému pluku, ale na válečných operacích proti napoleonské armádě se přímo nezúčastnil. Z této doby pochází také jeho první dramatický pokus, komedie o jednom dějství Mladí manželé (1815, Молодые супруги), která vznikla jako velmi volný překlad veselohry Rodinné tajemství (1809, Le secret du ménage) francouzského spisovatele Creuzé de Lessera (1771-1839).

Roku 1816 ukončil Gribojedov své působení v armádě, usadil se v Petrohradě a začal pracovat na ministerstvu zahraničních věcí jako překladatel. Ovládal několik evropských a orientálních jazyků (mimo jiné např. +more francouzštinu, angličtinu, němčinu, italštinu, řečtinu, latinu, perštinu a turečtinu), studoval přírodní vědy a matematiku, byl i nadaným hudebníkem (hrál na flétnu, klavír a varhany). Byl výborný klavírista a složil i několik drobných klavírních skladeb. Záhy se seznámil s tehdejší pokrokovou mládeží (Puškin, Odojevskij, Čaadajev, Rylejev a další), jejichž diskuzí a besed se aktivně účastnil. Nejvíce se však i nadále zajímal o divadlo. S Pavlem Alexandrovičem Kateninem (1792-1853) napsal komedii Student (1817, Студент), kritizující sentimentálnost a přemrštěný romantismus, s Alexandrem Alexandrovičem Šachovským (1777-1846) a Nikolajem Ivanovičem Chmelnickým (1789-1845) komedii Naše rodinka (1817, Своя семья) a s Andrejem Andrejevičem Žandrem (1789-1873) volně přeložili pod názvem Předstíraná nevěra (1818, Притворная неверность) komedii francouzského dramatika Nicolase Thomase Bartha (1737-1785) Falešné nevěrnice (1768, Les fausses infidélités).

Po roce služby na ministerstvu byl Gribojedov pro účast v souboji, který vznikl na základě zákulisních intrik, poslán do Persie jako tajemník tamějšího vyslance, kam dorazil v únoru roku 1819. Usadil se v Tabrízu, studoval perštinu a arabštinu a přispěl k osvobození ruských zajatců z poslední rusko-perské války. +more Události z působení a cest po Persii zaznamenával do svého deníku. Zároveň začal pracovat na své divadelní hře Hoře z rozumu. Odloučení od přátel v Rusku však velmi těžce nesl.

Roku 1822 se Gribojedovi podařilo přesídlit do Tiflisu (dnes Tbilisi) ke generálu Jermolovovi jako jeho tajemník pro věci východní, kde získal roku 1823 delší dovolenou a vrátil se do Moskvy. Zde pod vlivem nových dojmů ze života vyšší ruské aristokratické společnosti pokračoval v literární práci. +more Nejprve napsal s Petrem Andrejevičen Vjazemským (1792-1878) veselohru Kdo je bratr a kdo sestra (1823, Кто брат, кто сестра) a v létě roku 1824 dokončil své mistrovské dílo, satirickou komedii Hoře z rozumu. Hra se stala brzy známou, v opisech se šířila po celém Rusku a především u mladší generace vyvolala neobyčejný dojem. Představitelé vyšší společnosti se však cítili dotčeni nelítostnou satirou a úspěšně bránili připuštění hry na jeviště (došlo k tomu až roku 1831, dva roky po autorově smrti).

Nina Čavčavadze, Gribojedova manželka Z Moskvy odcestoval Gribojedov do Petrohradu, kde pobýval téměř jeden rok. +more Poté navštívil Kyjev a Krym, roku 1825 se vrátil do Gruzie a své dojmy pěkně vylíčil v cestovních zápiscích. Když však v prosinci roku 1825 proběhlo neúspěšné děkabristické povstání, padlo při vyšetřování i Gribojedovo jméno. Gribojedov byl na Kavkaze zatčen a eskortován do Petrohradu. Po delší vyšetřovací vazbě byl však pro nedostatek důkazů propuštěn roku 1826 na svobodu. Vrátil se na Kavkaz a během rusko-perské války v letech 1826-1828 vykonal jako znalec Orientu platné služby při vyjednávání o mír. Byl poslán s návrhem výhodné mírové smlouvy k carovi, který jej za jeho služby jmenoval zplnomocněným velvyslancem na perském dvoře. Před svým odjezdem četl Gribojedov v Petrohradě svým přátelům úryvky z tragédie Gruzínská noc (Грузинская ночь), z níž se ale zachovaly jen dvě scény.

Při cestě do Persie se Gribojedov v Tiflisu v srpnu roku 1828 oženil s kněžnou Ninou Čavčavadze (1812-1857), dcerou známého gruzínského básníka Alexandra Gersevanoviče Čavčavadzeho. +morejpg|vlevo|náhled'>náhrobek A. S. Gribojedova (vpravo) a manželky Niny v Tbilisi (Mtacminda) V Teheránu se měl Gribojedov starat o naplnění podmínek Turkmenčajské mírové dohody, speciální pokyny dostal především k návratu ruských, arménských a gruzínských zajatců. Ujal se mimo jiné také osvobozování zajatých křesťanských žen, které byly přinuceny konvertovat a posléze se dostaly do perských rodin. Některé ženy nebyly ani trochu nadšené ze své záchrany a ruské zasahování do privátních záležitostí perských domácností vyvolalo mezi obyvatelstvem nelibost. Dne 30. ledna 1829 se kolem ruské ambasády shromáždily davy nespokojenců. Demonstrující vtrhli do ambasády a zabili zde arménského eunucha Mirzu Jákúba, sloužícího dříve šáhovi jako pokladní harému, který chtěl odejít žít do Ruska. Odvlečeny byly také dvě arménské manželky z harému vysokého perského úředníka a několik protestujících bylo přitom zastřeleno kozáckou stráží, která se snažila bránit budovu. Těla zabitých byla odnesena do mešit, ale dav se vrátil, znovu vtrhl do budovy a zmasakroval všechny Rusy až tajemníka Malceva, který se ukryl v sousedství a pak v převleku za Peršana utekl. Sám Alexandr Gribojedov byl zfanatizovaným davem, který v něm viděl nenáviděný symbol ruské moci, také zavražděn. Jako odškodnění za tuto tragickou událost poslal perský šáh caru Mikulášovi I. datem vzácný diamant Šáh o hmotnosti 88, 7 karátů, který je nyní součástí ruského pokladu uloženého v Kremlu.

Zohavené Gribojedovovo tělo bylo v červnu 1829 převezeno do Tiflisu a pochováno v jeskyni pod kostelem sv. Davida na svahu hory Mtacminda. +more V roce 1929, ke stému výročí jeho smrti, bylo na tomto místě oficiálně otevřeno čestné pohřebiště významných osobností Gruzie.

Gribojedov patří ke spisovatelům, jejichž všechna tvůrčí síla se projevila v jediném význačném uměleckém díle. Jeho básně i ostatní divadelní hry upadly v zapomenutí, ale jeho Hoře z rozumu je dodnes na repertoáru ruských i zahraničních divadelních scén.

Dílo

Mladí manželé (1815, Молодые супруги), komedie o jednom dějství ve verších, která vznikla jako velmi volný překlad veselohry Rodinné tajemství (1809, Le secret du ménage) francouzského spisovatele Creuzé de Lessera (1771-1839). * Student (1817, Студент), komedie o třech dějstvích napsaná společně s Pavlem Alexandrovičem Kateninem (1792-1853), kritizující sentimentálnost a přemrštěný romantismus. +more * Naše rodinka anebo Vdaná nevěsta (1817, Своя семья, или замужняя невеста"), komedie napsaná společně s Alexandrem Alexandrovičem Šachovským (1777-1846) a Nikolajem Ivanovičem Chmelnickým (1789-1845), líčící vydařené spiknutí mladého husarského důstojníka a jeho půvabné ženy Nataši proti svéhlavému a despotickému příbuzenstvu. * Předstíraná nevěra (1818, Притворная неверность), komedie o jednom dějství ve verších napsaná společně s Andrejem Andrejevičem Žandrem (1789-1873). Jde o volný překlad komedie francouzského dramatika Nicolase Thomase Bartha (1737-1785) Falešné nevěrnice (1768, Les fausses infidélités). * Kdo je bratr a kdo sestra (1823, Кто брат, кто сестра), komedie o jednom dějství napsaná společně s Petrem Andrejevičen Vjazemským (1792-1878). * Hoře z rozumu (1824, Горе от ума)), satirická komedie o čtyřech dějstvích ve verších, autorovo mistrovské dílo, zachycující střet vzdělaného a svobodomyslného šlechtice s konzervativní vyšší společností. Ta hájí zachování starých pořádků a vzdělání a osvětu považuje za škodlivé. Hrdina rezignuje a odjíždí, protože ve společnosti prolezlé pokrytectvím a strachem se nedá žít. * Gruzínská noc (1827, Грузинская ночь), tragédie z níž se zachovaly jen dvě scény.

Česká vydání

Hoře z rozumu, Praha 1895, přeložil Boleslav Kalenský, * Hoře z rozumu, Jan Otto, Praha 1905, přeložil J. +more Vevever, znovu 1913. * Hoře z rozumu, Jan Otto, Praha 1932, přeložil František Táborský, * Hoře z rozumu, Svoboda, Praha 1947, přeložili Marie Marčanová, Bohumil Mathesius a Zdenka Niliusová, * Hoře z rozumu, SNKLHU, Praha 1954, přeložil Bohumil Franěk, znovu DILIA, Praha 1972 a Odeon, Praha 1979. * Naše rodinka anebo Vdaná nevěsta, ČDLJ, Praha 1954, přeložil Bohumil Franěk, * Vdaná nevěsta, Orbis, Praha 1957, přeložil Václav Daněk, * Hoře z rozumu, DILIA, Praha 1970, přeložil Václav Renč.

Odkazy

Reference

Literatura

Bohumil Mathesius: Shakespeare ruské komedie, doslov k vydání Svoboda, Praha 1947; * Ladislav Zadražil: Běda rozumu aneb soudnosti navzdory, úvod k vydání Odeon, Praha 1979; * šifra vs (Vsevolod Sato): heslo Gribojedov, in: Slovník spisovatelů, Sovětský svaz, svazek I (A-K), Odeon, Praha 1978, str. 428;

Související články

Hoře z rozumu * Seznam ruských spisovatelů

Externí odkazy

http://www. griboedov. +morenet * [url=https://web. archive. org/web/20081027173016/http://encyklopedie. seznam. cz/heslo/258079-gribojedov-aleksandr-sergejevic-dramatik-a-statnik-rusky]Ottův slovník naučný, heslo Gribojedov[/url] * [url=http://az. lib. ru/g/griboedow_a_s/]Heslo 'Alexandr Sergejevič Gribojedov'[/url] na [url=http://lib. ru/]Lib. ru[/url].

Kategorie:Ruští dramatici Kategorie:Romantičtí spisovatelé Kategorie:Narození 1795 Kategorie:Narození 15. +more ledna Kategorie:Narození v Moskvě Kategorie:Úmrtí 1829 Kategorie:Úmrtí 11. února Kategorie:Úmrtí v Teheránu Kategorie:Zavraždění diplomaté Kategorie:Muži.