František Táborský

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

František Táborský (16. ledna 1858 Bystřice pod Hostýnem - 21. června 1940 Praha) byl moravský básník, spisovatel, překladatel, historik, kritik, učitel a sběratel umění. Používal pseudonym František Hostivít.

Život

Narodil se v rodině obuvníka Františka Táborského a jeho ženy Rosalie Krůtilové. Měl sestru Amalii (1856). +more Dětství prožil v domku na Kamenci. Z místní dvojtřídky odešel studovat na Slovanské gymnasium (1870-1878) v Olomouci. Dále vystudoval v Praze na Filozofické fakultě Karlovy univerzity učitelské obory čeština a němčina.

Suploval na pražských středních školách, roku 1884 se stal profesorem na Vyšší dívčí škole v Praze, kde také skončil v roce 1921 svou učitelskou dráhu už jako ředitel školy (byl jím od roku 1911) odchodem do důchodu. Do Bystřice pod Hostýnem se rád vracel na letní prázdniny. +more V Praze bydlel na Novém Městě ve Vodičkově ulici čp. 712/II v blízkosti školy. Roku 1898 se přestěhoval na Újezd s výhledem na Kinského zahradu.

Tvorba

Od mládí se orientoval na literaturu a na výtvarné umění slovanských národů. Již na gymnáziu začínal poezií. +more Pod pseudonymem František Hostivít náležel k předním přispěvatelům almanachu moravské omladiny Zora. Patřil tehdy do okruhu tzv. Mladé Moravy, zde spolupracoval hlavně s Hynkem Babičkou. Psal i prózu, různé příspěvky do časopisů a sborníků (např. Vánoční album editorky Vilmy Sokolové nebo Čtyři kapitoly o slovanském umění - ruském, polském, českém, jihoslovanském [Slovanstvo 1912]). Pustil se také do překládání slovanských, především ruských autorů, vykonával také práci redaktora národopisné revue Naše Valašsko a stal se spoluorganizátorem Společnosti Bedřicha Smetany (1917 zvolen předsedou).

Dvakrát navštívil Rusko (1896, 1909-1910) právě kvůli získávání literárních podkladů, které ve svém psaní prózy i příspěvků do novin využíval. Stal se řádným, později dopisujícím členem Spolku ruských architektů. +more V Moskvě zorganizoval výstavku českého umění, materiály získal s pomocí pražského spolku Mánes. Pobýval v Bulharsku, přátelil se s kolegou, prof. Viktorem Šumanem (1882-1933), který o bulharském umění napsal monografii. V Praze a souběžně na rodné Moravě se zapojil do činnosti Ústřední matice školské, byl členem spolků Radhošť, Svatobor, Český bibliofil a zakládajícím členem Matice moravské. V roce 1908 se jako člen společnosti Umělecko-průmyslového musea v Praze profesor Táborský stal prvním předsedou Spolku českých bibliofilů (SČB existuje dodnes). Byl autorem monografií a statí odborné literatury.

Od roku 1926 byl členem Moravského kola spisovatelů. Za jeho celoživotní práci mu brněnská Masarykova univerzita v roce 1938 udělila čestný doktorát. +more Zemřel jako starý mládenec ve věku 82 let v Praze, v bytě domu čp. 602/III na Újezdě, pohřben byl slavnostně v rodném městě, do hrobu svých rodičů.

Sběratel umění

Od studentských let Táborský sbíral umělecké památky, především české, moravské a slovanské provenience, ale nechybí ani francouzské nebo italské. Po svém penzionování sbírku ještě značně rozšířil. +more Shromáždil na 5 000 předmětů, především sbíral malované miniaturní portréty, porcelán, sklo, šperk, galanterii a další umělecké předměty. Svou sbírku odkázal Národnímu muzeu v Praze.

Literární dílo

Poezie

Básně (1884) * Stará komedie (1882), dvě kapitoly z veršovaného románu a satira * Melodie (1883), lyrika a epika * Hrdinné touhy (1903), lyrika a epika * Alleluja (1919), Husovský epos. Zápas gotického ducha s renesančním až na naše dny a do budoucna * Legenda staronová (1927), vítězný boj za vznik Československa * Z baladických (1933) * Sonáty (1933), doplněk lyrických knih * Poutník (1913), veršovaná autobiografická povídka vydaná knižně až roku 1943

Próza a naučná literatura

Našim dětem (1889), kniha pro potěšení mladých srdcí a myslí * Hanuš Schwaiger, pohled do jeho života a díla (1904), monografie * Kronika naší rodiny (1905) * J. A. +more Komenský, Kšaft umírající matky Jednoty bratrské (1908), kritické vydání * Hviezdoslav: (1909), náčrt jeho života a díla * O ruském divadle, (1913) * F. L. Čelakovský: Ohlas písní ruských a českých (1913), kritické vydání * Půlstoletí Vyšší dívčí školy (1913) * Zimní večery v naší veselé republice (1920), výbor světových pohádek se třemi původními * Ruské umění (1921), ve své době ceněná odborná kniha * Rusava (1928), monografie valašské dědiny s kvalitními ilustracemi Adolfa Kašpara. * U kamarádského stolu (1933), cyklus vzpomínek na domov, krajany a přátele * Puškin, pěvec svobody (1937), studie jeho díla * Arthur Grottger, jeho láska a dílo (1933), monografie polského malíře * O ruském divadle (1933) * Adolf Kašpar, ilustrátor, malíř a grafik (1933), monografie * Ivan Meštrovič (1933) monografie jihoslovanského sochaře * Karel Hynek Mácha po sto letech (1936).

Spoluautor

Oslavy Bedřicha Smetany (spoluautor Alfons Waissar), katalog výstavy, vydala Společnost B. Smetany, 1934 * Písně z Rusavy: sbírka valašských písní zapsaných Františkem Táborským a Alfonsem Waisarem v letech 1924-1926 s pozdějšími doplňky. +more Na základě původních zápisů a archivních fondů k vydání připravila Vladislava Bělíková. Muzeum Kroměřížska Kroměříž 2006, ISBN 80-85945-44-4.

Překlady

Básně, tři svazky od ruského básníka Lermontova (1891, 1895, 1918) * A. S. +more Puškin: Pohádka o caru Saltanu (1910) * Gustav Schwab: Doktor Faust (1921), ilustrace J. Mánes * S. K. Makovskij: Silhouetty ruských umělců (1922) * Bohatýr Volga, ruské pohádky (1924), s ilustracemi Ivana Bilibina * Hoře z rozumu, komedie Alexandra Sergejeviče Gribojedova (1932).

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top