Pavol Országh Hviezdoslav

Hrob Pavla Országha Hviezdoslava na historickém hřbitově v Dolném Kubíně Pavol Országh Hviezdoslav (vlastním jménem Pavol Országh, pseudonymy Hviezdoslav, Jozef Zbranský, Syn ľudu, Hviezďo a jiné) (2. února 1849, Vyšný Kubín, Uhersko - 8. listopadu 1921, Dolný Kubín, Československo) byl slovenský básník, spisovatel-prozaik, dramatik a překladatel, jedna z vedoucích osobností slovenské literatury a slovenské kultury vůbec.

Životopis

Narodil se na Oravě na severním Slovensku jako třetí dítě chudého zemana. Základní vzdělání nabyl ve svém rodišti, v Jasenové a v Leštinách. +more Jako žák měl velmi dobré studijní výsledky a v roce 1862 se dostal na gymnázium v maďarském Miškovci. Zde bydlel u svého strýčka - krejčovského mistra. Na prázdniny nejezdil domů, ale zůstával v Miškovci, kde prostudoval celou strýčkovu knihovnu. Tak si oblíbil poezii a díla maďarských básníků. Po strýčkově smrti v roce 1865 se vrátil domů na Slovensko a nastoupil na evangelické gymnázium v Kežmarku. Po ukončení gymnaziálních studií se přestěhoval do Prešova, kde studoval na Právnické akademii. V době studií pracoval jako editor studentského almanachu Napred. Studium ukončil v roce 1872 a začal působit jako advokátní koncipient ve slovenských městech Dolný Kubín, Martin nebo Senica. V roce 1875 v Budapešti složil advokátské zkoušky a otevřel si v Námestově (1875 - 1899) samostatnou advokátní praxi. Všechna svá tvůrčí léta tak prožil na Oravě, kde působil také jako člen soudu nebo vedoucí filiálky Tatrabanky. V roce 1876 odjel do Dolného Kubína, kde se stal přísedícím soudcem, v květnu se oženil s Ilonou Novákovou, dcerou místního evangelického seniora. Jejich manželství bylo bezdětné, ale když v roce 1887 zemřela jeho matka, v roce 1888 jeho otec a o rok později i jeho bratr Mikuláš, rozhodl se s manželkou, že adoptují obě Mikulášovy děti, synovce Jaroslava a neteř Sidónii.

V květnu roku 1918 vedl slovenskou delegaci na oslavách 50. výročí vzniku Národního divadla v Praze. +more Do svého projevu vložil náznak možného blízkého spolužití Slováků a Čechů. Proto koncem téhož roku nadšeně přivítal vznik Československa a s ním i vytvoření reálných perspektiv pro svobodný rozvoj slovenského národního života. V letech 1919-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. Krátce na to se v roce 1921 začal rapidně zhoršovat jeho zdravotní stav, a po léčení v Praze a Luhačovicích nakonec zemřel v Dolném Kubíně, kde je i pochován.

Tvorba

Jeho literární začátky nebyly nijak jednoduché. Ještě v době studií začal psát první básně v maďarštině a němčině, které měly úspěch u jeho učitelů a také s nimi získával i různé ceny. +more První pokusy o vydání vlastního díla sahají do 60. let 19. století, kdy oravští národovci vydali vlastním nákladem jeho prvotinu Básnické prviesenky, kterou vydal pod pseudonymem Jozef Zbranský. V roce 1871 zredigoval spolu s Kolomanem Banšellem almanach Napred, ale tento sborník vyvolal u starší generaci (např. Jozef Miloslav Hurban, Andrej Sytniansky a jiní) tak silný odpor, že tomuto mladému básníkovi nebylo umožněno uveřejňovat svá díla v jediném slovenském literárním měsíčníku Orol. Tato situace se změnila až po odchode Andreje Sytnianského z redakce časopisu. Kromě tohoto časopisu uveřejňoval svoje díla též v časopisu Slovenské pohľady.

Jednoslovný pseudonym Hviezdoslav použil poprvé v roce 1877 v básnickém nekrologu za zesnulým Viliamem Pauliny-Tóthem, a důrazně ho používal při podepisování svých děl až do konce svého života. Toto rozhodnutí nebylo náhodné. +more Jménem Hviezdoslav si splnil svůj dětský sen, kdy ho fascinoval pohled na nekonečné prostory noční oblohy, poseté nespočetným množstvím hvězd a souhvězdí.

Ve své tvorbě navázal na tvorbu slovenských romantických básníků, zejména na tvorbu Andreje Sládkoviče. Postupně se zformoval na typ tvůrce vědomě usilujícího dosáhnout vysokou míru univerzálnosti svého díla jakožto celku. +more Svoji tvorbu rozvíjel po linii lyrické (reflexivní lyrika a přírodní lyrika) a epické, které realizoval veršem. V oblasti dramatické se pokoušel kombinovat verše s prozaickou větou. Na jeho dramatickou tvorbu měla vliv díla Williama Shakespeara nebo Friedricha Schillera. Díla však vyznívala pseudoromanticky a nebyla technicky zvládnuta. Samostatný okruh v jeho díle tvoří tzv. biblická epika, společensky a filosoficky aktualizující biblické náměty. Po roce 1900 dominují v jeho tvorbě kratší útvary - balady, historická epika a básně s milostnou tematikou. Pro lyriku jako celek je charakteristické, že projevy intimního života i projevy občanského postoje se v ní prolínají a tvoří jednotný celek, který je zdrojem jeho básnické velikosti.

P. O. +more Hviezdoslav zaujal aktivní formovatelností - kritický vztah k národní realitě. Jeho vztah ke skutečnosti se projevil skrze záměrné úsilí sjednocovat osobní a společenské momenty na základě dramatické konfrontace zkušenosti a ideálu. Lyrika je klíčem k ideové interpretaci celého jeho díla a je stále přítomna v každé etapě jeho tvorby. Trvalým znakem Hviezdoslavovy lyriky je rozpětí od intimních a rodinných motivů k problémům národním a světovým, přičemž se toto rozpětí prohlubovalo o sociální vztahy uvnitř vlastního národa.

Významnou součást Hviezdoslavovy tvorby tvoří jeho překladatelská činnost, kde v širokém rozsahu uplatnil svoji poetiku, ale obsah a smysl překládané poezie a dramat tlumočil věrně a v duchu originálu. Překládal díla ruských básníků (Alexandr Sergejevič Puškin - Cikáni, Boris Godunov, Kavkazský zajatec a jiná, Michail Jurijevič Lermontov - Démon), německých básníků (Johann Wolfgang Goethe - Faust a Friedrich Schiller - Píseň o zvonu), ale též překládal díla z polštiny (Adam Mickiewicz, Juliusz Slowacki). +more Překládal i divadelní hry z angličtiny (William Shakespeare - Hamlet, Macbeth, Sen noci svatojánské), z maďarštiny přeložil verše Sándora Petőfiho a hru Imreho Madácha Tragédie člověka.

Hviezdoslavův jazyk a poetika

Jazyk díla Pavla Országha Hviezdoslava čeká na plné zapojení do slovenského filosofického diskursu. Soustavu Hviezdoslavových filosofických (explicitních a implicitních) významových útvarů by bylo možno označit jako transrealismus - jazyk, kterým je napsáno Hviezdoslavovo dílo, umožňuje „poňať i pomenovať všetky veci i všetky polohy ľudského ducha - od vesmírnych galaxií po najdrobnejšiu rastlinu na zemi, od dejinnej filozofickej reflexie po jednoduchý prejav ľudového myslenia, od najabstraktnejších pojmov vo sfére intelektu po konkrétny inštrumentár roľníkovej práce. +more“.

Tento jazyk umožňuje pochopit i vyslovit tragiku i idylu života, vyjádřit pokoru i revoltu, procítit a prožít zoufalství i naději. „Slovo tohto jazyka "dopadá celou plochou presne tam, kam bolo mierené, (…) je to reč, ktorá si práve pri tomto všadeprenikaní buduje pevný vnútorný poriadok, umelecky opretý o významovú presnosť prehovoru a konštrukčne vyváženú líniu verša. +more“.

Dílo

Lyrické cykly

1882 / 1886 - Sonety * 1885 / 1896 - Letorosty I. , Letorosty II. +more a Letorosty III. * 1885 / 1896 - Žalmy a hymny * 1898 - Prechádzky jarom * 1898 - Prechádzky letom * 1903 - Stesky * 1914 - 1918 - Krvavé sonety.

Básnické sbírky a ostatní poezie

1868 - Básnické prviesenky Jozefa Zbranského * 1879 - Ilona Žltovlas * 1880 - Krb a vatra (jen rukopis, sbírka nevyšla) * 1888 - Čierny rok * 1888 - Mlyn v Tatrách * 1889 - Na obnôcke * 1890 - V žatvu * 1891 - Poludienok * 1892 - Večera * 1909 / 1911 - Dozvuky

Epická díla

1882 - Agar * 1884 / 1886 - Hájnikova žena * 1888 - Bútora a Čútora * 1890 - Ežo Vlkolinský * 1884 / 1886 - Gábor Vlkolinský * 1892 - Ráchel * 1897 - Vianoce * 1900 - Kain * 1900 - Sen Šalamúnov

Dramata

1868 - Vzhledanie * 1869 - Pomsta * 1871 - Otčim * 1879 - Oblaky * 1904 - Na Luciu * 1909 - Herodes a Herodias

Literatura o P. O. Hviezdoslavovi

Stanislav Šmatlák - Hviezdoslav zblízka * Stanislav Šmatlák - Vulkán poezie * Stanislav Šmatlák - Na návštěvě u Hviezdoslava * Ján Sloboda - A pravda tvoje pouta svlékne * Augustín Maťovčík - Herold svítajících časů Hviezdoslav * Nora Baráthová - Student * Hviezdoslav v kritice a vzpomínkách

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://zlatyfond. sme. +moresk/autor/56/Pavol-Orszagh-Hviezdoslav/]Plné texty děl Pavla Országha Hviezdoslava[/url] * [url=http://slachta. kosztolanyi. com/modules. php. name=K88_News&file=article&sid=118]Předkové Pavla Országha Hviezdoslava[/url].

Kategorie:Muži Kategorie:Slovenští spisovatelé Kategorie:Slovenští básníci Kategorie:Slovenští dramatici Kategorie:Narození 1849 Kategorie:Narození 2. +more února Kategorie:Narození ve Vyšném Kubíně Kategorie:Úmrtí 1921 Kategorie:Úmrtí 8. listopadu Kategorie:Úmrtí v Dolném Kubíně Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění Kategorie:Českoslovenští politici slovenské národnosti Kategorie:Osobnosti na československých bankovkách Kategorie:Lidé s dvojitým příjmením Kategorie:Osobnosti na československých poštovních známkách Kategorie:Osobnosti na slovenských poštovních známkách.