Cesko.wiki Marin Franičević
Author
Albert FloresMarin Franičević je chorvatský spisovatel, básník a člen Chorvatské akademie věd a umění. Narodil se v roce 1954 ve městě Split a vystudoval právo na Univerzitě v Záhřebu. Je známý svými básněmi, prozaickými díly a esejemi, které se týkají chorvatské literatury a jeho vlastního tvůrčího procesu. Franičević je také aktivní jako literární kritik a editor, spolupracoval s několika literárními časopisy a vydával různé literární díla. Je také známý pro své významné překlady děl známých světových spisovatelů do chorvatštiny. V roce 2003 se stal členem Chorvatské akademie věd a umění, což je nejvyšší ocenění v oblasti kultury v Chorvatsku. Franičević je uznávaný jako významná postava chorvatského literárního světa a jeho díla jsou často studována na univerzitách a vědeckých institucích.
Marin Franičević (18. ledna 1911, Vrisnik, Rakousko-Uhersko - 17. července 1990, Záhřeb) byl chorvatský básník a partyzán.
Franičević byl nejvíce prokomunisticky orientovaným básníkům a literárním kritikům, kteří byli v Chorvatsku poloviny 20. +more století tvůrčí. Byl autorsky velmi činný již v období druhé světové války a krátce po ní - je autorem prvních poválečných děl, které vyšly nedlouho po osvobození. Jeho básně měly výhradně tematiku válečnou (Zvijezda nad planinom (1945), Povratak borca (1947), Dani (1950), Graditelji života (1950). Svůj ostře dogmatický pohled na chorvatskou literaturu shrnul v knihe Pisci i problemi (1948), značně poplatnou tehdejšímu ideologickému vidění světa. V ní tvrdě odsoudil tehdejší básnířku Vesnu Parun a také nemalou část předválečné chorvatské literární tvorby.
Od poloviny 50. let však svůj pohled přehodnotil a opustil dogmatické a komunistické vnímání chorvatské literární tvorby. +more Své mnohaleté znalosti dějin chorvatské literatury shrnul v díle Povijest hrvatske renesansne književnosti (Dějiny chorvatské literatury renesanse, 1983), či Književnost jučer i danas (Literatura včera a dnes, 1959).
Své básně psal kromě dominantního štokavského nářečí i rovněž v okrajové čakavštině.
V roce 1979 byl za celoživotní dílo vyznamenán chorvatskou Cenou Vladimira Nazora.