Mark Tajmanov

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Mark Tajmanov (29. února 1926 Leningrad – 6. dubna 2016 Leningrad) byl ruský šachový velmistr a druhý mistr světa v šachu roku 1950. Narodil se v kunstřešťanské židovské rodině. Jako dítě se naučil hrát šachy od svého otce a již ve věku 14 let vyhrál mistrovské utkání svazu armády v roce 1940. Jeho šachový talent byl brzy rozpoznán a od roku 1944 byl členem sovětského šachového týmu. V roce 1950 se stal druhým mistrem světa, když ve finále prohrál až ve třetím utkání s Michajlem Botvinnikem. Mezi jeho nejvýznamnější úspěchy patří také vítězství v Sovětském mistrovství v letech 1952 a 1956. Za svou kariéru se také účastnil mnoha mezinárodních turnajů a dosáhl řady významných pozic. Tajmanov byl velmi aktivní v šachové literatuře a publikoval řadu knih. Byl také uznávaným trenérem a stal se jedním z předních představitelů šachové školy v Sovětském svazu. V roce 1991 získal Tajmanov titul Mezinárodního mistra šachu a v roce 2013 mu byl udělen titul Mezinárodního velmistra. Zemřel 6. dubna 2016 v Leningradě ve věku 90 let.

Mark Jevgeňjevič Tajmanov (: Марк Евгеньевич Тайманов, 7. února 1926 Charkov - 28. listopadu 2016 Petrohrad) byl ruský šachový velmistr a klavírní virtuóz.

Život

Narodil se v Charkově v židovské učitelské rodině, od dětství žil v Leningradě. Projevoval mimořádný hudební talent, v roce 1936 hrál roli malého houslisty Janky ve filmu Beethovenův koncert. +more Vystudoval Petrohradskou konzervatoř, vystupoval jako klavírista, často i s manželkou Ljubov Brukovou, společně vydali také několik desek. Na šachových turnajích doprovázel na klavír šachistu Vasilije Smyslova, který svým barytonem přednášel písně a árie.

Šachová kariéra

Během šachové kariéry vyhrál pětkrát mistrovství Leningradu, startoval na třiadvaceti mistrovstvích SSSR, mistrem se stal v roce 1956. Ve stejném roce byl členem sovětského týmu, který vyhrál šachovou olympiádu v Moskvě.

V letech 1953 a 1971 se zúčastnil Turnaje kandidátů, v roce 1955 byl akademickým mistrem světa. V roce 1961 vyhrál Dortmundské šachové dny, v roce 1970 turnaj ve Wijku aan Zee. +more Byl mezi deseti nejlepšími sovětskými šachisty, nominovanými roku 1970 k Utkání století SSSR - svět, na sedmé šachovnici získal proti Wolfgangu Uhlmannovi 3,5 bodu ze čtyř partií.

V roce 1971 mu byl odebrán titul zasloužilého mistra sportu a nesměl cestovat na Západ. Jeho vysokou prohru ve čtvrtfinále turnaje kandidátů s Bobby Fischerem totiž funkcionáři pokládali za sabotáž mající za cíl poškodit prestiž sovětského šachu. +more Dalším důvodem byla i skutečnost, že u něj byla při celní prohlídce nalezena kniha Alexandra Solženicyna.

Byl členem Klubu Michaila Čigorina jako hráč, který během kariéry dokázal porazit šest mistrů světa: Michaila Botvinnika, Vasilije Smyslova, Michaila Tala, Tigrana Petrosjana, Borise Spasského a Anatolije Karpova.

Byl významným šachovým teoretikem, publikoval řadu odborných knih a vedl šachovou rubriku v časopise Ogoňok. Byl tvůrcem Tajmanovovy varianty Nimcovičovy indické obrany.