Marsové (Itálie)

Dějiny

z roku v 89 př. n. +more l. z ražby marsické konfederace během spojenecké války. Zrcadlově obrácený text na pravém okraji mince je v oskičtině a zní UILETIV (víteliú = Italia). ]] Marsové jsou poprvé zmíněni jako členové konfederace se sousedními kmeny Vestiny, Paeligny a Marruciny. V roce 308 př. n. l. se připojili k Samnitům a po jejich podrobení se v roce 304 př. n. l. stali spojenci expandujícího Říma. Po krátkém povstání o dva roky později, za které byli potrestáni ztrátou území, byli znovu přijati za spojence Říma a zůstali mu věrni až do spojenecké války, přičemž jejich vojenský kontingent byl vždy považován za výkvět italických sil. V této válce, která se díky bojovým kvalitám marsických povstalců často označuje také jako Marsická válka, bojovali pod vedením svého vůdce Quinta Poppaedia Silona statečně proti přesile, a přestože byli často poraženi, bylo výsledkem války přiznání římského občanství povstalým spojencům.

V roce 303 př. n. +more l. byla poblíž severozápadního cípu Fucinského jezera na přilehlém aequijském území založena latinská kolonie Alba Fucens, takže od počátku 3. století př. n. l. byli Marsové v kontaktu s latinsky mluvícími sousedy; další latinská kolonie dále na západ byla založena roku 298 př. n. l. v Carsioli. Nejstaršími čistě latinskými nápisy v oblasti se zdají být ty z okolí Supina; svým charakterem spadají obecně do období bratrů Gracchů, ačkoli by mohly být i poněkud staršího data.

Historik Mommsen poukázal na to, že všechny mince ražené za spojenecké války Poppaediem Silonem mají latinský nápis Italia, zatímco vůdcové ostatních vzbouřených italických kmenů - s jedinou výjimkou - používali na mincích nápisy v oskičtině.

Jazyk

Korpus

Marsické nápisy jsou podle stylu abecedy datovány do období asi mezi lety 300-150 př. n. +more l. Filolog Robert Conway uvádí devět nápisů, jeden z Ortony a po dvou z Marruvia, Lecce, Trasakka a Luka. Kromě toho se dochovalo v latinské podobě několik glos, místních jmen a několik desítek osobních jmen.

Fonologie

Jazyk Marsů se od soudobé římské latiny lišil jen velmi mírně, neboť zdánlivě stažené tvary, jako je marsické Fougno místo latinského Fucino, mohou být ve skutečnosti pouze záležitostí pravopisu. V závěrečných slabikách se všechny dvojhlásky ai, ei a oi objevují jako jednoduché e. +more Na druhé straně starší forma jména kmene (dativ plurálu Martses = = Marsům) dokládá jeho původ a vykazuje asibilaci skupiny -tio- na -tso- vlastní oskičtině a naopak cizí klasické latině.

Bronzová plaketa z Fucinského jezera

Reprodukce nápisu na plaketě Popsaná bronzová plaketa byla nalezena v roce 1877 na dně Fucinského jezera během jeho úplného odvodňování poblíž dnešní obce Luco dei Marsi. +more Plaketa byla vystavena v Muzeu knížete Alessandara Torlonii, kde byla před zveřejněním fotografována. V roce 1894 se odtud ztratila a od té doby ji již nikdo neviděl. Na fotografii plakety je následující text:.

:caso cantouio | s aprufclano cei | p apur finem e.. | salicom :en ur | bid casontonio | socieque dono | m ato.er.a[n]ctia | pro :le[gio]nibus mar | tses.

Nápis pravděpodobně hovoři o votivní oběti (donom) - snad kanců (apruf) - místní bohyni Angitii (a[n]tia) jménem marsických legií (pro le[gio]nibus martses).

Náboženství

Hlavní chrám a háj bohyně Angitie stál poblíž jihozápadním cípu Fucinského jezera nedaleko vyústění odvodňovacího tunelu, který nechal prokopat císař Claudius (obnovil ho kníže Torlonia), a vesnice Luco dei Marsi. Byla (nebo byly, protože jméno je v latinském nápisu v množném čísle) byla široce uctívána v horách střední Itálie jako bohyně léčení, obzvláště hadího kousnutí, pomocí bylin z marsických lesů a zaklínání, které provozovali místní obyvatelé až do novověku. +more Jejich zemi považovali Římané za domov čarodějnictví.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Související články

Italikové * Umberština

Externí odkazy

Kategorie:Nepřátelé a spojenci Římanů Kategorie:Italikové Kategorie:Starověké národy Kategorie:Národy a etnika Kategorie:Vymřelé etnické skupiny