Maršov (Studená)

Maršov je malá obec, dříve s velkým počtem českých obyvatel evangelického vyznání. V roce 1850 měla 260 obyvatel. V roce 2011 zde trvale žilo 35 obyvatel. Dříve samostatná obec, nyní část obce Studená v okrese Jindřichův Hradec. Nachází se asi 4,5 km na jih od Studené. Nejbližší železniční zastávka Horní Vilímeč. Nadmořská výška 575 m. Pošta Strmilov.

Poloha

Maršov leží v katastrálním území Maršov u Heřmanče o rozloze 2,5 km2. Obec zaujímá polohu mezi dvěma plochými vyvýšeninami v pahorkatinné krajině severovýchodní části Novobystřické vrchoviny. +more Hlavní evropské rozvodí mezi Dunajem a Labem probíhá východním okolím obce a rozděluje katastr obce na dvě části. Východní leží v povodí Moravské Dyje, západní část je již odvodňována přítoky Lužnice. Mezi rybníky v okolí zaujímá zvláštní místo Tříhrázný rybník, ze kterého normálně odtékají vody k západu, do Studenského potoka, za vysokých vodních stavů ale přetékají i do Bolíkovského potoka v povodí Moravské Dyje. (M. Hrádek).

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1364, kdy Kateřina z Maršova prodala polovinu zdejšího dvora Benediktu z Tučap. Maršov byl dříve samostatným zemanským statkem. +more Od roku 1390 se připomíná na Maršové Bohuněk, pocházející z rodu vladyků ze Štítného. Majitelé se během let často střídali až do roku 1721, kdy Antonín František hrabě z Deblína, majitel Starého Hobzí, prodal Maršov k Dačicím za 36 800 zlatých. Od té doby sdílel Maršov osudy dačického panství až do roku 1849.  .

Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v Maršově 9 usedlostí, z toho zůstala za války osazena 1 a 8 zpustlo. Na katastru vsi byl vrchnostenský dvůr. +more Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 v Maršově 240 obyvatel, z toho 125 mužů a 115 žen ve 30 domech a 57 domácnostech. Z nich se živilo 9 zemědělstvím a 48 bylo nádeníků. Desátky byly odváděny panství Dačice a faře v Olšanech. Na týdenní čtvrteční trhy se z Maršova se jezdilo do Kunžaku.  .

V letech 1850 až 1855 byl Maršov podřízen politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátil se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, což trvalo až do roku 1945. +more Po osvobození v květnu 1945 náležel pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo do poloviny roku 1960, kdy byl po územní reorganizaci Maršov s moravskýrn Dačickem začleněn pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj. V roce 1960 byl Maršov sloučen s Heřmančí a v roce 1980 se Studenou. Po zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002 spadá pod pověřený městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.  .

Vývoj obce do konce 20. století

Ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. +more století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. K roku 1924 se uvádí: dvůr velkostatku Dačice Dalbergů, živnosti: 1 hostinský, 1 trafikant, 5 hosp. rolníků. V obci byla četnická stanice.  Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno až v roce 1947.  .

JZD vzniklo roce 1958, v roce 1960 se sloučilo s JZD Heřmaneč a roku 1978 do JZD Svornost Studená.  Nyní převládajícím zaměstnání je zemědělství. +more Po roce 1945 byl postaven kulturní dům.  .

Památky a pamětihodnosti obce

V obci stojí pomník padlým v první světové válce.  * Na návsi před hasičskou zbrojnicí se nachází kamenný kříž.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Studená (okres Jindřichův Hradec) Kategorie:Sídla v Javořické vrchovině