Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka

Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka, též Matouš Zoubek O.S.B. (19. září 1618, Rajhrad - 29. dubna 1675, Praha) byl benediktinský mnich a opat u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském a ve sv. Janu pod Skalou. První biskup královéhradecký (1659-1668) a arcibiskup pražský (1668-1675).

Stručný životopis

Matouš Ferdinand Sobek se narodil v domě čp. 7 v městečku Rajhrad v rodině Václava Sobka (též Zoubka), vrchnostenského purkrabího, a jeho ženy Salomeny. +more Měl tři sourozence: starší sestru Anežku (* 1613), která vstoupila do cisterciáckého opatství v Předklášteří u Tišnova, a dva mladší bratry: Bohuslava (* 1621) a Benedikta Ferdinanda (* 1625).

Díky studijním předpokladům po absolvování rajhradské klášterní školy pod vedením samotného probošta Daniela Benedikta Kornelia Kavky O. S. +moreB. směl ve studiu pokračovat na broumovském gymnáziu, kde se také stal novicem a roku 1638 vstoupil do řádu. Následně studoval filozofii a teologii na olomoucké univerzitě.

Kněžské svěcení přijal roku 1639 v Olomouci) působil, dříve než se stal převorem kláštera v Broumově a později v rodném Rajhradě, v duchovní správě v Broumově a v nedaleké Polici nad Metují. - Od roku 1649 pobýval v Praze, kde se stal opatem benediktinské komunity u sv. +more Mikuláše na Starém Městě pražském a od roku 1652 zároveň opatem benediktinské komunity u sv. Jana pod Skalou, kde společně s císařem Ferdinandem III. , Ferdinandem IV. , broumovským opatem Augustinem Seifertem a převorem Tomášem Sartoriem slavnostně položili základní kámen k novému klášteru, jehož stavbu broumovští v letech 1654-1663 uskutečnili. Díky této aktivitě a sepsání životopisu sv. poustevníka Ivana, který věnoval roku 1656 u příležitosti korunovace novému českému králi Leopoldovi I. , byl Sobek téhož roku povýšen do šlechtického stavu s predikátem „z Bílenberka“.

Biskupem nové diecéze v Hradci Králové

Po založení královéhradeckého biskupství se stal Sobek jeho prvním biskupem: papež Alexandr VII. +more potvrdil jeho jmenování 10. listopadu 1664, a tak jej mohl pražský arcibiskup Arnošt Vojtěch kardinál Harrach dne 15. března 1665 v pražské katedrále vysvětit na biskupa.

Pražským arcibiskupem

Po smrti Arnošta Vojtěcha kardinála Harracha a jeho nástupce Jana Viléma Libštejnského z Kolovrat, který se ani nestačil ujmout funkce, byl císařem Leopoldem I. +more jmenován pražským arcibiskupem. Pallium převzal dne 28. dubna 1669 z rukou olomouckého biskupa Karla z Lichtenštejna-Kastelkornu v poutním kostele v Tuřanech u Brna a 4. května se ujal svého úřadu v Praze. Jako pražský arcibiskup pokračoval v konsolidaci hospodaření a správy arcidiecéze, na podnět Bohuslava Balbína vymohl pro pražské arcibiskupy knížecí titul. Došlo k reformě liturgie, opravě katedrály (stavba kaple sv. Vojtěcha), založení Dědictví svatováclavského a znovuzískání příbramského arcibiskupského zámku. Díky šlechtickým dárcům byly založeny františkánský klášter v Hájku u Hostivic a klášter v Havlíčkově Brodě. Arcibiskup se snažil o založení plzeňského biskupství, ale tento záměr neprosadil kvůli odporu místních samospráv, které se obávaly omezení svých pravomocí.

Pohřeb a hrob

Zemřel 29. dubna 1675 v Praze. +more Na základě jeho přání bylo jeho mumifikované tělo (bez srdce, které bylo uloženo před oltářem ve Svatováclavské kapli pražské katedrály, a ostatních orgánů, které byly uloženy v kryptě opatského chrámu sv. Mikuláše na Starém Městě pražském v blízkosti těla jeho matky Salomeny) převezeno do opatského kostela kostela sv. Vojtěcha v Broumově, pro nějž získal roku 1651 vzácnou kopii Turínského plátna.

Jeho kosterní pozůstatky byly objeveny v roce 1994 při uspořádání kosterních ostatků v kryptě pod kapitulní síní, které sem byly přeneseny v roce 1940 z krypty pod kaplí Judy Tadeáše. Tehdy byly přeneseny a za přítomnosti pražského arcibiskupa Miloslava kardinála Vlka a královéhradeckého biskupa Karla Otčenáška uloženy do nového sarkofágu, krytého původním barokním kenotafem v severní boční kapli sv. +more Rodiny opatského kostela sv. Vojtěcha.

Odkazy

Reference

Literatura

Kettner Jiří, Dějiny pražské arcidiecéze v datech, Praha, Zvon 1993, s. 224-225. +more * Uhl Karel, Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka, in: Bárta, Josef (red. ), Tuřany ve Svornosti, Tuřany, Katolická vzdělávací beseda Svornost 1948, 44-49. * Macková, Marie: První královéhradecký biskup. In: Rekatolizace v českých zemích. Sborník příspěvků z konference v Jičíně, konané 10. září 1993. Jičín, Městský úřad 1995, s. 95-100. * Kokošková, Zdeňka : Pokusy o zřízení biskupství v západních Čechách v rámci rekatolizačních snah v 17. století. In: Z archivních depozitářů. Praha, Státní ústřední archiv 1998, s. 46-56. * Jarešová, Anna : Zpráva o nálezu cínové schránky ze svatováclavské kaple chrámu sv. Víta na Pražském hradě. In: Studies in Postmediaeval Archaeology. = Postmedievální archeologie. [Sv. ] 1. Praha, Archeologický ústav AV ČR 1990, s. 263-268.

Externí odkazy

[url=http://actapublica. eu/matriky/brno/prohlizec/4297/. +morestrana=27]Záznam o křtu v matrice[/url] farnosti Rajhrad z Moravského zemského archivu * [url=http://www. catholic-hierarchy. org/bishop/bsobek. html]Údaje na catholic-hierarchy. org[/url] *.

Kategorie:Pražští arcibiskupové Kategorie:Královéhradečtí biskupové Kategorie:Osobnosti Broumovského kláštera Kategorie:Čeští benediktini Kategorie:Narození 1618 Kategorie:Úmrtí 1675 Kategorie:Pohřbení v Broumově Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 29. +more dubna Kategorie:Narození 19. září.