Příbram

Příbram ( v období protektorátu ; vedle obvyklého genitivu Příbrami je v názvech okolních obcí užíván i starší tvar Příbramě) je město v okrese Příbram ve Středočeském kraji, 54 km jihozápadně od Prahy v oblasti pod Brdy na říčce Litavce. Žije zde obyvatel.

Příbram byla proslulá jako historické hornické město, což nyní připomíná Hornické muzeum Příbram, jedno z největších hornických muzeí v České republice spravující rozsáhlý skanzen. Nyní, po útlumu těžby, je známá hlavně díky poutnímu místu Svaté Hoře, kde je barokní klášterní komplex. +more Ten se nachází na kopci přímo nad centrem města, s ním je spojený krytým schodištěm. Západní dominantu města tvoří zalesněný hřbet hory Třemošná v Brdech.

Historie

Vedle několika poznámek ve staročeských legendách pochází první skutečná zmínka o Příbrami z roku 1216, tehdy byla majetkem pražského biskupství, později arcibiskupství, koncem 13. století se zde už těžilo stříbro. +more Městská práva obdržela Příbram od arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka v roce 1406, potvrzena byla i poté, co se dostala Příbram od roku 1431 do majetku českých králů. Svatá Hora Od roku 1579 byla Příbram královským horním městem. V barokním období vznikl svatohorský komplex - poutní kostel Panny Marie obklopený čtvercovým ambitem s rohovými kaplemi a bývalou rezidencí jezuitů. Rozmach dolování pokračoval od 17. století, v 18. století bylo vybudováno pět hlubinných dolů u Příbrami na Březových Horách. V dole Vojtěch byla v roce 1875 poprvé na světě dosažena hloubka 1 000 m. Požár v Mariánském dole v roce 1892 připravil o život 319 horníků. Příbram byla jedním z nejmodernějších evropských důlních revírů až do 20. let 20. století.

Vydáním dekretu ze dne 23. ledna 1849 v Olomouci císařem +more'>Františkem Josefem I. došlo k založení báňské školy pro severní země císařství se zaměřením na kovohutnictví. K slavnostnímu otevření došlo 12. listopadu téhož roku v budově Zámečku. K povýšení na vysokou školu došlo roku 1904 s názvem Vysoká škola báňská v Příbrami. Vyučovacím jazykem byla němčina, přestože byla Příbram v té době ryze českým městem. Od počátku však docházelo k rozporům s Němci a němečtí profesoři požadovali přesunutí do německé oblasti severních Čech, do Mostu, Ústí n. L. nebo do Liberce, v roce 1913 pak němečtí profesoři žádali rozdělení školy na českou a německou fakultu a jejich přidělení k příslušným technickým vysokým školám v Praze nebo Brně. Po osamocení Československa pro změnu žádali o přesun vysoké školy do Prahy. Tyto snahy přetrvávaly až do uzavření všech vysokých škol v Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939. Po osvobození Příbrami byl proveden 4. června zápis do školního roku 1939/1945, koncem června se však začalo proslýchat o přeložení vysoké školy do Ostravy, ke kterému došlo dekretem prezidenta republiky ze dne 8. září 1945.

Za druhé světové války byla v okolí Příbrami oblast silného partyzánského hnutí. Příbram byla osvobozena sovětskými partyzány kapitána Olesiňského, ale v nedaleké Slivici padly údajné poslední výstřely druhé světové války na evropském kontinentu až 11. +more května 1945, o den později se tam vzdaly poslední jednotky německého wehrmachtu. Za komunistického režimu význam Příbrami vzrostl díky těžbě uranu, zdejší doly byly ale v 50. letech také součástí systému táborů nucených prací. Současný život města ovlivnily obdobnou měrou jak společenské změny po sametové revoluci roku 1989, tak ukončení důlní činnosti. Pohled ze Svaté Hory na Příbram.

Geografie

Příbram I Příbram se nachází na úpatí Brd, jejichž nejvyšší vrchol Tok (865 m) leží jen necelých 10 kilometrů západně od centra města. +more Střední nadmořská výška města je 502 metrů. Celková výměra města je 33,41 km2. Městem protéká říčka Litavka a Příbramský potok, na němž je přímo v centru města několik rybníků, celková rozloha vodních ploch ve městě je 37,7 ha, tedy 1,1 % rozlohy města.

Důlní činnost ovlivnila podobu krajiny okolo města, v níž se tak nyní nachází mnoho hald s vytěženou zeminou, které se daří jen pomalu rekultivovat. Dílčí rekultivací prošly alespoň haldy uvnitř města. +more Zemědělská půda pokrývá bezmála polovinu rozlohy města, z více než čtvrtiny jde o ornou půdu (936 ha). Lesů, zasahujících především z lesnatých brdských porostů, je 618 ha.

Zastavěná plocha obce činí jednu šestnáctinu její rozlohy, přesně 209 ha.

Podnebí

Město a nejbližší okolí náleží do klimatické oblasti mírně teplé - B.

Demografie

Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 104 domech 11 810 obyvatel, z nichž bylo 6 295 žen. 11 536 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 90 k německé a 16 k židovské. +more Žilo zde 10 318 římských katolíků, 137 evangelíků, 432 příslušníků Církve československé husitské a 298 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 199 domech 10 469 obyvatel. 10 146 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 117 k německé. Žilo zde 8 550 římských katolíků, 161 evangelíků, 1 011 příslušníků Církve československé husitské a 235 židů.

Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 539911 Příbram, věková struktura. svg|Věková struktura obyvatel obce Příbram roku 2011 Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 539911 Příbram, rodinný stav. +moresvg|Rodinný stav obyvatel obce Příbram roku 2011 Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 539911 Příbram, vzdělání. svg|Vzdělání obyvatel obce Příbram roku 2011.

Rok 1932

Ve městě Příbram (10468 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: * Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, katastrální měřičský úřad, důchodkový kontrolní úřad, cejchovní úřad, státní báňské ředitelství, zemské četnické velitelství, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, 2 katol. kostely, synagoga, státní reálka, státní gymnázium, vysoká škola báňská, státní ústav učitelský, státní hornická škola, veřejná obchodní škola, klášterní kostel řádu redemptoristů, městské muzeum, okresní všeobecná veřejná nemocnice, chudobinec, sirotčinec. +more * Živnosti: společenstvo obuvníků, společenstvo krejčí, společenstvo řezníků a uzenářů, společenstvo živností stavebních, společenstvo dřevo, papír nebo kov zpracujících živností, společenstvo pekařů, společenstvo cukrářů, společenstvo kovářů a podkovářů, společenstvo kolářů, společenstvo hostinských a výčepníků, společenstvo holičů, společenstvo mlynářů, obchodní grémium, svépomocná družina pro zájmy průmyslu, obchodu a živností, odbočka odborového svazu trhovců. * Průmysl: továrna na alba, baterie elektr. , doly na stříbro - Státní báňské ředitelství - doly Anna, Voltěch, Bohutín II, továrna na domácí a kuchyň. nářadí Reichner, dresiny Wohanka, hračky, kovové zboží, lana drátěná, likéry, motouzy a provaznické zboží Kolařík, náboženské předměty a obrazy, olověné zboží, pivovar, pletárna mechan. , továrna na poutní zboží, továrna na stroje hospodářské Hejhal, cihelna, 4 mlýny, 3 pily, pivovar, Příbramská strojírna a slévárna Šmolík. * Služby (výběr): 11 lékařů, zubní lékař, 2 zvěrolékaři, 5 advokátů, notář, 3 antikvariáty, 10 autodrožek, Agrární banka československá, Česká průmyslová banka, Středočeská banka v Příbrami, Okresní záložna hospodářská v Příbrami, Městská spořitelna příbramská, Svépomocná záložna živnostníků v Příbrami, Příbramská lidová záložna, 2 biografy, 3 fotoateliéry, 3 geometři, 8 hodinářů, 39 hostinců, 4 hotely (grandhotel Brožek, Praha, U modrého hroznu, U nádraží), 8 kožišníků, ladič pian, 2 lékárny, 2 pozlačovači, puškař, 7 řezbářů, 2 stavitelé, 3 zubní ateliéry.

Obecní správa a politika

Katastrální mapa Příbrami

Územní vývoj a členění města

Město Příbram se skládá z 18 evidenčních částí na 11 katastrálních územích, přičemž obě členění jsou navzájem neskladebná.

V roce 1953 bylo připojeno k Příbrami město Březové Hory, v roce 1961 obec Zdaboř, v roce 1975 obce Dubno a Háje, v roce 1976 obec Žežice i s částí Brod, obec Kozičín i s části Lazec, osady Jerusalem a Jesenice z obce Konětopy (jejíž jádrová část se k témž datu stala částí obce Milín). V roce 1980 byly k Příbrami připojeny obce Dubenec včetně osady Bytíz, Lhota, Narysov, Podlesí včetně osady Orlov, Trhové Dušníky a osada Zavržice (která dosud patřila k obci Kamenná, jejíž jádrová část byla k témuž datu připojena k Milínu). +more Zároveň bylo od 1. ledna 1980 zavedeno členění katastrálních území Příbram a Březové Hory na 9 částí číslovaných Příbram I až Příbram IX, vzájemně neskladebných s katastrálním členěním, přičemž evidenčně bylo území Březových Hor osekáno o území na jihovýchodě, určené pro sídlištní výstavbu, a na severu rozšířeno o hornickou a hutní oblast.

Ke dni voleb 24. listopadu 1990 se osamostatnily obce Dubno a Háje, Dubenec (avšak bez osady Bytíz, která k ní před připojením k Příbrami patřila a nově se tak stala příbramskou exklávou), Lhota u Příbramě, Narysov, Podlesí (avšak bez osady Orlov, která k němu před připojením patřila) a Trhové Dušníky. +more Odtržením obce Háje vznikl stav, kdy katastrální území Háje u Příbramě zůstalo rozdělené mezi dvě obce, protože na něm ležely i části Jerusalem a Jesenice, které zůstaly součástí Příbrami. Tento nezákonný stav byl napraven zřízením nového katastrálního území Jerusalem až v únoru 2018, tedy s více než 27letým zpožděním.

* katastrální území Příbram ** Příbram I (celá), severní část města včetně hlavního náměstí ** Příbram II (celá), východní část města kromě Nové Hospody ** Příbram III (= Sázky, celá), jihovýchodní část města ** Příbram IV (mírně přesahuje i do k. ú. +more Březové Hory), pás kolem nádraží ** Příbram V-Zdaboř (ke k. ú. Příbram patří pás zahrnující Drkolnov a komerční zónu) ** Příbram VI-Březové Hory (ke k. ú. Příbram patří severní část kolem Ferdinandky a Huťského lesíka) ** Příbram VII (do k. ú. Příbram zasahuje jen nejjižnější výběžek zakončený areálem firmy ZRUP pod Čertovým pahorkem) ** Příbram VIII (mírně přesahuje i do k. ú. Březové Hory), jižní část města mezi Milínskou a Brodskou ulicí ** Příbram IX (= Nová Hospoda), východní okraj města ** Žežice (pouze malý klín k. ú. Příbram vklíněný do zástavby Žežic) * katastrální území Březové Hory, k Příbrami připojeno 1953 ** Příbram VI-Březové Hory (jižní část včetně centra) ** Příbram IV (pouze malý přesah) ** Příbram V-Zdaboř (pruh severní části) ** Příbram VII (téměř celá) ** Příbram VIII (pouze malý přesah) * Zdaboř (k. ú. Zdaboř tvoří jižní část evidenční části Příbram V-Zdaboř). K Příbrami Zdaboř připojena v roce 1961, předtím od roku 1930 minimálně do roku 1950 samostatná obec, do roku 1921 osada obce Žežice * Žežice (evidenčně je k nim přičleněna i skupina domů z k. ú. Příbram). K Příbrami připojeny k 1. 1. 1976, předtím samostatná obec. * Brod (k. ú. nese název Brod u Příbramě), k Příbrami připojen k 1. 1. 1976, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Žežice * Kozičín, k Příbrami připojen k 1. 1. 1976, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Lazec * Lazec (půl domu se zahradou patří evidenčně k části Příbram VI-Březové Hory). K Příbrami připojen k 1. 1. 1976, předtím od roku 1950 osada obce Kozičín, předtím nejméně do roku 1930 samostatná obec * katastrální území Jerusalem (od února 2018 vyčleněno z katastrálního území Háje u Příbramě, které do té doby bylo rozděleno mezi dvě obce) ** Jerusalem, k Příbrami připojena k 1. 1. 1976, předtím osada obce Konětopy ** Jesenice, k Příbrami připojena k 1. 1. 1976, předtím osada obce Konětopy * Orlov, k Příbrami připojen od 1. 1. 1980, předtím od 1. 1. 1976 část obce Podlesí, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Podlesí * Zavržice (kdysi též Zavřice), k Příbrami připojeny od 1. 1. 1980, předtím osada obce Kamenna či Kamenná * Bytíz (exkláva) - k Příbrami připojena k 1. 1. 1980, předtím od roku 1930 osada obce Dubenec, předtím od roku 1880 osada obce Háje, předtím osada obce Konětopy.

Odloučené části: * Dubno, osamostatněno 24. 11. +more 1990, k Příbrami připojeno 1. 1. 1975, předtím samostatná obec * Háje (kdysi též Háj), osamostatněny 24. 11. 1990, k Příbrami připojeny 1. 1. 1975, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Konětopy * Dubenec, osamostatněn 24. 11. 1990, k Příbrami připojen 1. 1. 1980, předtím samostatná obec * Lhota u Příbramě (před 2. světovou válkou Německá Lhota, do roku 1991 pak střídavě jen Lhota), osamostatněna 24. 11. 1990, k Příbrami připojena 1. 1. 1980, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Dušníky * Narysov (kdysi Narisov), osamostatněn 24. 11. 1990, k Příbrami připojen 1. 1. 1980, předtím samostatná obec * Podlesí, osamostatněno 24. 11. 1990, k Příbrami připojeno 1. 1. 1980, předtím samostatná obec * Trhové Dušníky, osamostatněny 24. 11. 1990, k Příbrami připojeny 1. 1. 1980, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Dušníky.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: * 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Příbram * 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Příbram * 1868 země česká, politický i soudní okres Příbram * 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Příbram * 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Příbram * 1945 země česká, správní i soudní okres Příbram * 1949 Pražský kraj, okres Příbram * 1960 Středočeský kraj, okres Příbram * 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Správa území

Správu nad městem vykonává zastupitelstvo města. Je voleno v komunálních volbách na čtyři roky a má 25 členů. +more Zastupitelstvo ze svých řad volí radu města, která zahrnuje starostu, místostarosty a další radní. V roce 2014 byla zvolena sedmičlenná rada města. Jako bývalé okresní město má nyní Příbram status obce s rozšířenou působností.

V roce 2014 byli zvoleni tito členové rady: Ing. Jindřich Vařeka (ANO 2011), Mgr. +more Alena Ženíšková (ANO 2011), Mgr. Václav Švenda (TOP 09), Ing. Václav Dvořák (ANO 2011), PhDr. Petr Vácha (TOP 09), Ing. Petr Stříbrnský (TOP 09), Věra Kresslová (ANO 2011).

Příbramské území je pro účely přidělování čísel popisných rozděleno do 18 evidenčních částí, devět centrálních je značeno římskými číslicemi, ostatní jsou obvykle vesnice připojené k Příbrami po druhé světové válce (např. Brod, Bytíz, Jerusalém, Lazec, Žežice a další). +more V některých z nich existují tzv. osadní výbory, které slouží jako mezistupeň mezi občany a městským zastupitelstvem. V roce 2018 byly pro dané volební období zřízeny osadní výbory ve 13 částech města, tj. ve všech kromě Příbrami I, II, IV, VII a VIII. Většina osadních výborů je pětičlenných, pouze Bytíz, Jesenice a Zavržice mají třičlenné.

Politika

Od sametové revoluce se uskutečnily v Československu a České republice šestery parlamentní volby. V komunálních volbách v roce 1990 získalo v Příbrami většinu od 50 do 57 procent Občanské fórum. +more V roce 1992 zvítězila v Příbrami pravicová koalice Občanské demokratické strany a Křesťanskodemokratické strany (KDS) se ziskem od 25 do 34,8 % hlasů. V obou případech se volilo do tří různých komor (do Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění a do České národní rady). Od roku 1996 vítězila v Příbrami ČSSD, v roce 1996 získala 30 % hlasů a v dalších volbách v letech 1998, 2002 a 2006 se její zisky pohybovaly od 34,3 do 36,8 % hlasů. ODS se pokaždé umístila na druhém místě.

V roce 2014 vyhrálo komunální volby ANO 2011 se ziskem 30,01 % hlasů (10 mandátů), ČSSD získala 14,8 % (4), TOP 09 12,87 % (4), Šance pro Příbram 9,12 % (3), KSČM 11,92 % (3) a ODS 5,32 % (1). V roce 2018 vyhrálo komunální volby opět hnutí ANO 2011 se ziskem 38,87 % hlasů (a 12 mandátů), druhá TOP 09 získala 15,19 % hlasů (5 mandátů), KSČM 6,91 % (2 mandáty). +more Další mandáty získaly ODS (2), Šance pro Příbram (2), Česká pirátská strana (1) a Příbramáci pro Příbram (1).

Město je centrem volebního obvodu Příbram pro senátní volby. +more Ve druhém kole voleb v roce 1996 získal křeslo sociální demokrat Zdeněk Vojíř, ale v roce 2002 svůj mandát ztratil ve prospěch Jaromíra Volného z ODS. Volební výsledek v samotném městě byl pokaždé srovnatelný s výsledkem v celém volebním obvodě. V říjnu 2008 vyhrál ve druhém kole starosta Josef Řihák (ČSSD) nad stávajícím senátorem Volným. V roce 2014 byl zvolen senátorem Ing. Jiří Burian (ODS), který ve 2. kole vyhrál nad MUDr. Vladimírem Dandou z ANO 2011.

Starostové

Václav Chvál (OF) (1990-1991) * Josef Vacek (KDU-ČSL) (1991-2002) * Ivan Fuksa (ODS) (2002-2006) * Josef Řihák (ČSSD) (2006-2012) * Pavel Pikrt ( ČSSD) (2012-2014) * Jindřich Vařeka (ANO) (2014-2019) * Jan Konvalinka (ANO) (2019-současnost)

Hospodářství

+more2'>Zbytky důlní činnosti v okolí Příbrami Příbramská ekonomika byla dlouhá staletí závislá na hornictví a jeho dodavatelských provozech. Když na konci 80. let 20. století začal útlum důlní činnosti v Příbrami, zahrnovaly hlavní příbramské podniky ČSUP (Český státní uranový průmysl), Rudné doly a pomocné provozy jako ZRUP (Základna rozvoje uranového průmyslu) a další. Význam měla také továrna na výrobu hraček Hamiro.

Po roce 1989 vedly k restrukturalizaci hospodářství v Příbrami hlavně dva faktory, a to uzavření dolů a změny ve vlastnictví podniků (privatizace). V Příbrami sídlí Správa uranových ložisek, klíčové oddělení koncernu Diamo, s. +more p. , pokračovatele ČSUP. Přestože se dostaly do nových rukou, některé dodavatelské podniky pokračují ve své výrobní činnosti. V Příbrami působí následující velké podniky:.

* ZAT, a. s. +more - výroba řídicích a informačních systémů pro energetiku, dopravu a průmysl; * ZRUP, a. s. - výroba obytných buněk, ocelových konstrukcí a stavebních prvků; * Wheelabrator Czech, s. r. o. - výroba tryskacích strojů; * Kovohutě Příbram nástupnická, a. s. - recyklace a výroba olova a drahých kovů; * Halex-Schauenberg - ocelové budovy a konstrukce; * Vibros, s. r. o. - výroba příložných vibrátorů a vibračních strojů; * Průzkum Příbram, s. r. o. - důlní a geologické práce; * RAVAK, a. s. - největší výrobce van a sprchových koutů ve střední a východní Evropě; * Yoko, s. r. o. - plyšové hračky; * Stella Ateliers, s. r. o. - výroba ložního prádla.

V letech 2009-2018 zde měl sídlo i maloobchod s počítači a elektronikou CZC.cz s.r.o.

Nadregionální význam mají také některé podniky nebo pobočky potravinářského průmyslu (pekárna, nápoje, masokombinát). Své sídlo má v Příbrami řada podniků služeb a obchodu.

Okresní hospodářská komora v Příbrami byla založena v roce 1993.

Navzdory rozvoji příbramských podniků zůstává nezaměstnanost ve městě a blízkém okolí vysoká - v září 2007 činila 7,4 %, což překračuje průměr okresu i Středočeského kraje. Okres Příbram je se 4 % nezaměstnaných i v roce 2019 mezi okresy s největší nezaměstnaností v kraji.

Doprava

Silniční doprava

Nejmodernější autobus na páteřní lince městské dopravy č. +more 2 Asi 5 km východně od města se kříží dvě národní komunikace - silnice č. 18 (z Rožmitálu pod Třemšínem do Olbramovic) a Dálnice D4, vedoucí do Prahy. V opačném jižním směru pokračuje jako silnice I/4 (v současnosti se přestavuje na dálnici) do Strakonic a Vimperk a v Německu je spojena se silnicí č. 2 přes Pasov do Mnichova. Třínápravové Iveco Crossway, jeden z nejpoužívanější autobusů na linkách 395 a 393 směr Praha V Příbrami funguje systém autobusového spojení do blízkých obcí a měst, ale také do Prahy a vzdálenějších českých měst. Přímé linky však spojují Příbram také se Slovenskem (např. s Popradem a Košicemi). Spojení s Prahou zajišťuje společnost Arriva Střední Čechy, s. r. o. Velká část místních autobusů je v systému PID. Autobusy do Prahy mají v pracovní dny nepravidelný interval 15 minut a o víkendu 30. Spojení na linkách 392, 393 a 395 je zajišťováno především autobusy značek Setra a Iveco.

Městská autobusová doprava je provozována společností Arriva Střední Čechy, s. r. +moreo. Systém zahrnuje 30 autobusových linek číslovaných od 1A do 10C. Arriva Střední Čechy - provozovna Příbram užívá autobusy Mercedes Connecto, SOR BN 12 a Iveco. Základem systému je linka č. 2A, která má nepravidelný desetiminutový interval, místy proložený spoji linky č. 7 se shodnou trasou, jízdní řády dalších linek se liší až do minima několika spojů denně. Také velice důležitá je linka 3A, která je okružní. Jezdí ze Svaté Hory zpět na Svatou Horu. Jezdí přes ul. Milínskou a Břez. Hory. Pro turisty je nejatraktivnější linka 6A,B která jezdí ze Zdaboře na Svatou horu areál. Od roku 2020 jsou všechny linky MHD Příbram garantově nízkopodlažní.

Autobusové nádraží, které je od 4. ledna 2010 nově rekonstruované se nachází blízko vlakového nádraží, neméně je ale využívané autobusové stanoviště v Jiráskových sadech poblíž Pražské ulice.

Železniční doprava

Dopravce ARRIVA vlaky zajišťuje rychlíkové spojení na trase Praha - Příbram - Písek - České Budějovice. +more Příbramské železniční nádraží se nachází na trati č. 200 Zdice - Protivín, která byla postavena v roce 1875. Z nádraží vede několik vleček do místních strojírenských podniků a zrušených dolů. Vlaková doprava je v současnosti využívána pro nákladní i osobní dopravu včetně rychlíkové. Osobní doprava je vzhledem k poloze trati a konkurenci rychlejších autobusů do Prahy po D4 významná spíše pro místní a turistickou frekvenci. Osobní vlaky nabízejí spojení do Berouna a Březnice, Blatné a Strakonic ve dvouhodinovém intervalu modernizovanými nízkopodlažními jednotkami Regionova a 2 spoje do Rožmitálu pod Třemšínem jednotkami 810, čtyři páry rychlíků do Prahy a Českých Budějovic v režii modernizovaných motorových vozů řady 845 od společnosti ARRIVA vlaky.

Letecká doprava

Příbramské letiště (ICAO kód letiště LKPM) se nachází šest kilometrů severovýchodně od Příbrami v Suchodole a Dlouhé Lhotě s přesahem do Skalky. Je to civilní letiště s denním provozem a runway s vzletovou a přistávací dráhou dlouhou 1,45 km. +more Má především rekreační a sportovní využití.

Společnost

Školství

V Příbrami sídlila od roku 1849 Vysoká škola báňská, existující dodnes v Ostravě, kam byla přesunuta v roce 1945; historie báňského vzdělávání však začala v Příbrami už na začátku 19. století a přetrvávala na nižší úrovni na střední průmyslové škole i do druhé poloviny 20. +more století. Gymnázium Příbram Po odstěhování Vysoké školy báňské Příbram ztratila postavení vysokoškolského města, které měla od roku 1894 (nebo 1895), kdy získala Vysoká škola báňská (tehdy zvaná Báňská akademie) vysokoškolský organizační status. V 90. letech se vedení města snažilo o znovunabytí tohoto postavení. V roce 2005 se podařilo otevřít pobočku Vysoké školy evropských a regionálních studií (VŠERS), která sídlí v Českých Budějovicích. Příbramské kursy navštěvovalo přibližně 30 studentů. Podle internetových zpráv měla na podzim roku 2006 otevřít své dálkové kursy další vysoká škola specializovaná na fyzioterapii.

Mezi střední školy v Příbrami patří dvě gymnázia, waldorfská střední škola, střední průmyslová škola, obchodní akademie, střední zdravotnická škola a Integrovaná střední škola hotelového provozu, obchodu a služeb. Gymnázium Příbram bylo založeno v roce 1871, novější Gymnázium pod Svatou Horou vzniklo v 90. +more letech 20. století. Střední průmyslová škola je pokračovatelem přípravných kursů Vysoké školy báňské, tzv. Báňské školy, která byla založena už v roce 1851. V roce 2006 měla 564 studentů.

V Příbrami je sedm základních škol, z nich šest vyučuje podle běžného programu (v devadesátých letech 20. století byl počet základních škol zredukován o tři). +more Zbývající jedna, která byla založena v roce 1991, vychází z programu waldorfské pedagogiky. Město provozuje třináct mateřských škol včetně waldorfské mateřské školky a dvě základní umělecké školy.

Kultura

Díky vysoké úrovni vzdělání a kulturního života byla Příbram na konci 19. století nazývána Podbrdskými Athénami. +more Kulturní a umělecký život zásadně ovlivňovalo především hornictví, což platilo až do konce 20. století.

Hornický život popisovali básníci a spisovatelé Fráňa Kučera, Quido Maria Vyskočil nebo František Gellner, kteří žili nebo studovali v Příbrami. Také knížky nejznámějšího příbramského spisovatele Jana Drdy byly často inspirovány Příbramí. +more Ve svých pohádkových divadelních hrách využíval jmen okolních vesnic, některé z povídek v knize Němá barikáda jsou zpracováním válečných událostí v Příbrami (zvláště v povídce Vyšší princip - viz Dějiny Příbrami) a jeho kniha Městečko na dlani přímo popisuje život na příbramském maloměstě, i když některé reálie nesouhlasí (město mj. je přejmenováno na Rukapáň a teče jím řeka).

+morejpg|náhled|Dům_kultury_-_Divadlo_Antonína_Dvořáka_(Příbram)|Divadlo_Antonína_Dvořáka_v_Příbrami,_postavený_podle_návrhu_architekta_Václav_Hilský'>Václava Hilského Divadelnictví má v Příbrami dlouhou tradici díky ochotnickým souborům. Navzdory dlouhé snaze o vybudování stálé divadelní scény se představení dlouho musela konat v různých sálech, především v sokolovně. Až v roce 1959 byl vybudován Dům kultury, v němž sídlí příbramské divadlo a kde jsou také společenský sál a kino (jediné další městské kino je kino letní, dva další kinosály byly po roce 1989 uzavřeny). První filmové projekce byly ale v Příbrami uskutečněny už v roce 1914. Divadlo Antonína Dvořáka v Příbrami je stálou divadelní scénou s profesionálním souborem, i když jeho repertoár obohacují pravidelná zájezdní představení souborů z Prahy i odjinud. Posledním celostátně významným činem příbramského souboru bylo nastudování komedie Hrdý Budžes podle knihy příbramské rodačky Ireny Douskové. Barbora Hrzánová byla za herecký výkon v hlavní roli oceněna Cenou Thálie za rok 2004.

Hudební život Příbrami je spojen se jménem Antonína Dvořáka, který měl své letní sídlo v nedaleké Vysoké u Příbramě a často navštěvoval i samo město. V roce 1969 byl v Příbrami založen Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram, který se koná každoročně dodnes a přivádí do města a okolí významné domácí i zahraniční hudebníky a tělesa. +more Jeho součástí se stala i pravidelná klavírní soutěž s tříletou periodicitou. Příbram má vlastní amatérskou filharmonii, své koncerty pravidelně organizuje příbramský Big Band, na každoročních hornických slavnostech vystupují hornické dechové orchestry. Nejnovější formou souboru příbramských hudebníků je Soubor svatohorských trubačů.

Nejvýznamnější formou hudebních aktivit v Příbrami ale je sborový zpěv. Počínaje spolkem Lumír-Dobromila až po současný Příbramský smíšený sbor zanechalo těleso velký vliv na celou řadu generací Příbramáků. +more Nejvýznamnějšími sbormistry byli Antonín Vepřek a jeho syn Vladimír. V roce 1939 založil Antonín Vepřek Příbramský dětský pěvecký sbor, který je jedním z nejstarších dětských pěveckých sborů v České republice. Pěvecké sbory fungují také na řadě příbramských základních a uměleckých škol. Příbram také hostí každoroční mezinárodní přehlídku dětských pěveckých sborů.

Moderní hudba se v Příbrami hraje v několika klubech, z nichž nejdéle fungující je Junior klub. Ze zdejších hudebních skupin má největší reputaci punk rocková skupina +moreE'>E. E.

Hornického muzea Příbram

Horníci a členové jejich rodin si často přivydělávali na živobytí řemesly a ručními pracemi (vyšívání, řezbářství, malování atd. ), často na vysoké umělecké úrovni. +more Dodnes se v okolí Příbrami vyrábějí vánoční betlémy z nejrůznějších materiálů, Hornické muzeum také vlastní několik mechanických modelů dolů. Z profesionálních výtvarníků měl největší význam kreslíř a grafik Karel Hojden, žák Maxe Švabinského.

V Příbrami se také narodil celosvětově proslulý fotograf první poloviny 20. století František Drtikol. +more Městská galerie, která sídlí v Zámečku-Ernestinu, nese Drtikolovo jméno a nabízí stálou expozici z jeho díla.

Příbramské muzeum bylo založeno v roce 1886 a po několika změnách zřizovatele je nyní financováno Středočeským krajem a nese jméno Hornické muzeum Příbram. Jde o největší muzeum svého druhu v České republice. +more Spravuje skanzen hornických objektů, jako jsou historická šachta s funkčním parním těžním strojem, hornická chalupa, Mariánská štola s důlním vláčkem, historická a geologická expozice ad.

Dnešní Knihovna Jana Drdy zahajovala svoji působnost jako lidová knihovna 1. října 1900 ve školní budově na Komenského náměstí. +more V knihovně mělo 255 čtenářů 790 knih. Po dvou letech byla knihovna přestěhována do městského chudobince, po roce 1918 do městského sirotčince. V roce 1945 měla sídlo na městské radnici (bývalá Česká spořitelna) a na počátku 50. let byla přemístěna do domu na kraji náměstí při ústí Pražské ulice, kde sídlila až do roku 1984. Z těchto prostor přesídlila do prostor v nichž je dodnes (náměstí T. G. Masaryka). Budova prošla od té doby několika úpravami a dostavbou. V roce 1948 získala statut okresní knihovny, v roce 1953 byla zřízena první pobočka, bývalá Jiráskova knihovna na Březových Horách, v roce 1959 byla otevřena knihovna pro dospělé i dětské čtenáře na novém sídlišti. V roce 1990 byla knihovna přejmenována na Knihovnu Jana Drdy. Od roku 1993 je knihovna zřizována městem Příbram a otevírá Informační centrum. Od roku 1994 je plně automatizována, v roce 1998 zřizuje veřejnou internetovou stanici. Od roku 1996 knihovna provozuje i vydavatelství, vydává především knihy regionálních autorů a knihy o Brdech a Podbrdsku. Vykonává regionální funkci pro knihovny území okresu Příbram a části okresu Beroun. V roce 2007 byla dokončena automatizace výpůjčního systému v celé knihovně a všech jejích pobočkách (Křížák, Březové Hory, pobočka Škola). V roce 2018 prošla budova, v níž knihovna sídlí, zásadní rekonstrukcí.

Sport

Stadion Na Litavce V Příbrami sídlí fotbalový tým FK Viagem Příbram, následník původního příbramského klubu SK Březové Hory (jež dlouho nesl též název Baník). +more Své domácí zápasy hraje na stadionu Na Litavce, který pojme 9100 diváků. V nejvyšší soutěži klub působil v letech 1997-2007, 2008-2017 a 2018-2021. Strávil v ní 22 sezón, jeho vrcholem bylo čtvrté místo v ročníku 2000/01. To Příbramáky také poslalo poprvé v historii do evropských pohárů. V Poháru UEFA 2001/02 pak v 1. kole vyřadili francouzský klub CS Sedan. Ztroskotali v kole následujícím na řeckém klubu PAOK Soluň. V současnosti hraje Příbram druhou nejvyšší soutěž. Příbramský dres oblékla řada slavných hráčů jako Ivo Knoflíček, Ivan Čabala, Rudolf Otepka, Horst Siegl, Marek Kulič, Martin Hašek, Jaromír Blažek, Daniel Šmejkal, Josef Hušbauer, Luděk Stracený, Petr Švancara, František Rajtoral, Lumír Mistr, Rudolf Skácel, Antonín Barák, Jan Rezek nebo Tomáš Zápotočný. Na trenérské lavičce usedli i reprezentační trenéři Karel Jarolím, Jozef Chovanec a František Straka. Další, historicky starší příbramský fotbalový klub Spartak (také zvaný Horymír), hraje nižší regionální soutěže. Sportovní hala v Příbrami, dějiště domácích zápasů VK Příbram. V pozadí zimní stadionVolejbalovou extraligu hraje od roku 1998 mužský tým klubu VK Příbram, založeného v roce 1935. Má přezdívku "Kocouři", kterou si dal dokonce do znaku. Jeho největšími úspěchy jsou dva ligové bronzy (2001/02, 2011/2012). Domácí zápasy hraje ve Sportovní hale Příbram (Legionářů 539).

Hokejový klub byl v roce 2006 přihlášen do nižší regionální ligy. Město pravidelně hostí městský běh a několik cyklistických závodů včetně Velké ceny. +more Rallye Příbram (někdejší Rallye Vltava) bývala součástí evropského šampionátu v automobilových soutěžích, nyní je nedílnou zastávkou seriálu mistrovství republiky.

Důležitou roli ve sportovním životě města a okolí hraje hnutí malé kopané, v jejích půlročních dlouhodobých soutěžích nastupuje bezmála padesát mužstev.

Kromě stadionu Na Litavce se v Příbrami nacházejí také dva kryté zimní stadiony (hlavní přibližně pro pět tisíc diváků byl otevřen v roce 1978), krytá sportovní hala (otevřena v roce 1978 a výrazně rozšířena při rekonstrukci v roce 2005), moderní plavecký areál, řada hřišť a tenisových center. V několika příbramských základních školách existují specializované sportovní třídy a většina základních i středních škol má moderní sportovní zařízení a vybavení.

Dříve fungoval městský lyžařský areál Padák. Sjezdovka dlouhá 320 m s převýšením 60 m a s jedním dospělým a jedním dětským vlekem je dlouhodobě uzavřena a nejspíš již nebude zprovozněna.

CHKO Brdy v oblasti vrchu Třemošná na západním okraji města umožňuje využití pro turistiku, cyklistiku a v zimě též pro běžecké lyžování.

Festivaly

Hudební festival Antonína Dvořáka

Pamětihodnosti

pražských arcibiskupů v Příbrami +moreJakuba_,_náměstí_TGM. _Příbram_01. jpg|náhled|Gotický_Kostel_svatého_Jakuba_Většího_(Příbram)'>kostel sv. Jakuba a fontána „koule“ na náměstí T. G. Masaryka v Příbrami Barokní areál Svatá Hora v Příbrami Svatá Hora a kostel sv. Jakuba Staršího jsou dominantami městského panoramatu. Ve staré Příbrami lze najít následující památky a další zajímavá místa: * Nad městem je známé poutní místo Svatá Hora - barokní kostel a klášter, spojený s městem krytým schodištěm. * Na náměstí T. G. Masaryka: ** kostel sv. Jakuba Staršího (nebo Většího, založený v první polovině 13. stol. , pevnostní gotická stavba, novogotické zastřešení věže z 19. století), ** budova bývalého soudu (sgrafita podle kreseb Mikoláše Alše s hornickými motivy), ** budova bývalého Báňského ředitelství, postavena v letech 1844-1847, architekt Ludwig Förster ** budova Knihovny Jana Drdy a další historické budovy; * Městský úřad - neorenesanční budova dokončená roku 1893, architekt Vojtěch Ignác Ullmann; * Zámeček (Ernestinum) - původně tvrz z poloviny 14. století postavená zřejmě na místě starší stavby, barokní arcibiskupská rezidence, nyní kulturní středisko s Galerií Františka Drtikola, původní gotický arkýř. ** památník obětí první světové války (akad. sochař Václav Šára, podle návrhu architekta Jana Kotěry a sochaře Jana Štursy), socha arcibiskupa Arnošta z Pardubic (sochař Ivar Kodym); * Pražská ulice - s obchody a restauracemi, na horním konci Václavské náměstí s kašnou a sochou sv. Václava (sochař Stanislav Hanzík); * Jiráskovy sady - park v centru staré Příbrami, obklopený historickými budovami: ** Arcibiskupský konvikt (církevní škola), později budova rektorátu Vysoké školy báňské nebo sídlo Okresního národního výboru, architekt V. I. Ullmann, ** pomník literárnímu dílu Aloise Jiráska (sochař Václav Šára), busta generála Richard Tesaříka; * příbramský hřbitov - hrobky mnoha příbramských osobností, památník obětí požáru v Mariánském dole v roce 1892 (druhý stejný se nachází na zdabořském hřbitově), památník vojáků Rudé armády padlých v okolí města za druhé světové války; * busta Antonína Dvořáka na Dvořákově nábřeží.

Na tzv. sídlišti vybudovaném po roce 1945 se nachází: * Kulturní dům - postavený v roce 1959, architekt Václav Hilský, sídlo příbramského divadla Antonína Dvořáka, ** poblíž socha Antonína Dvořáka (sochař Josef Wagner); * socha Horníka (sochař Ivan Lošák) u příbramského gymnázia; * Muzeum třetího odboje

Na Březových Horách se nacházejí: * pět historických dolů (Ševčinský důl, doly Anna, Vojtěch, Marie a Prokop) a další objekty Hornického muzea Příbram; * kostel sv. Vojtěcha - neorenesanční, dokončen roku 1889; * hornický kostelík sv. +more Prokopa - založen v 18. století na místě staré dřevěné zvonice; * kostel sboru Mistra Jakoubka ze Stříbra - postaven 1936 (architekti Stanislav Vachata a František Bílek).

Zajímavosti

Příbramský meteorit

Město je známé jako místo dopadu Příbramského meteoritu v roce 1959, který byl významný tím, že se u něho poprvé podařilo zaznamenat na fotografiích jeho dopadovou trajektorii. Několik fragmentů meteoritu bylo nalezeno v okolí nedaleké obce Luhy.

Osobnosti

Antonína Dvořáka u příbramského Kulturního domu

Chronologický seznam

Historické osobnosti

Arnošt z Pardubic (1297-1364), arcibiskup pražský, vlastník příbramského panství * Bohuslav Balbín (1621-1688), spisovatel a dějepisec, žil v Příbrami * Jan Karel Škoda (1810-1876), kněz, spisovatel a pedagog, narozen v Příbrami * František Pošepný (1836-1895), geolog, vedl Báňskou akademii v Příbrami * Antonín Dvořák (1841-1904), skladatel, přebýval často v blízké Vysoké u Příbramě, zkomponoval tam svou operu Rusalka * Josef Theurer (1862-1927), fyzik, rektor Vysoké školy báňské v Příbrami * Sigismund Bouška (1867 - 1942), od r. 1887 příslušník benediktinského řádu, ř. +more k. kněz, vysvěcen 1892, čelný představitel a jeden z iniciátorů hnutí Katolické moderny * Hanuš Svoboda (1876-1964), český hudební skladatel a pedagog, narozen v Příbrami * Hanuš Jelínek (1878-1944), básník, překladatel a divadelní kritik, narozen v Příbrami * František Gellner (1881-1914), básník, studoval v Příbrami * František Drtikol (1883-1961), fotograf, narozen v Příbrami * Fráňa Kučera (1897-1929), básník, prozaik a organizátor kulturního života na Příbramsku, narodil se a zemřel v Podlesí * Hermína Týrlová (1900-1993), autorka animovaných filmů, narozena na Březových Horách * Jaroslav Soukup (1902-1989), salesiánský misionář v Peru, botanik, narozen v Příbrami * Adina Mandlová (1910-1991), herečka, zemřela v Příbrami * Jan Drda (1915-1970), spisovatel, narozen v Příbrami * Jan Baptista Bárta (1921-1982), kněz a minorita, vůdčí osobnost katolického disentu za komunistického režimu, narozen v Příbrami * Jan Čáka (1929-2018), výtvarník, spisovatel a skaut * Pavel Juráček (1935-1989), filmový scenárista a režisér, signatář Charty 77, narozen v Příbrami * Antonín Máša (1935-2001), filmový scenárista, režisér a dramatik, narozen ve Višňové, zemřel v Příbrami.

Současné osobnosti

Irena Dousková (* 1964), spisovatelka, narodila se v Příbrami * Tomáš Zápotočný (* 1980), český fotbalový obránce, narozen v Příbrami * Pavel Nový (* 1948), český herec, žijící v Příbrami * Karel Felt (* 1957), český žurnalista, autor několika publikací a renomovaný novinář

Partnerská města

Partnerskými městy jsou: * Anor, Francie (2005) * Hoorn, Nizozemsko (1992) * Kežmarok, Slovensko (1997) * Königs Wusterhausen, Německo (1974) * Ledro, Italy (2008) (bývalý Svaz obcí Valle di Ledro) * Villerupt, Francie (1988)

Příbram dále spolupracuje s městy Altötting (Německo), které je jejím bývalým partnerským městem, a s městem Leśnica (Polsko). V letech 1994-2022 patřilo k partnerským městům i ruské město Čechov.

Odkazy

Reference

Literatura

FRYŠ, Josef. Hornická Příbram v proměnách času. +more Plzeň: Starý most, 2018. 208 s. * FRYŠ, Josef, PODLAHA, Josef. PŘÍBRAM přítomná minulost. Příbram: J. Fryš, J. Podlaha, 2004. 207 s. * * Knihovny Středočeského kraje. Kladno: Středočeská vědecká knihovna, 2004. 119 s. .

Související články

Okresní soud v Příbrami

Externí odkazy

Obecné

[url=https://web.archive.org/web/20131118105313/http://pribram-city.cz/]Oficiální stránky města[/url] * [url=http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:539911]Statistické údaje[/url]

Hospodářství a doprava

[url=http://www. ohkpb. +morecz]Okresní hospodářská komora Příbram[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20070104233830/http://www. connex. info/PortalPage____6530. aspx]Connex Příbram[/url] - provozovatel MHD * [url=https://web. archive. org/web/20061112084916/http://www. piper. cz/piper/sluzby/letiste_Pribram. html]Provozovatel příbramského letiště[/url].

Kultura a sport

[url=http://www. divadlopribram. +moreeu/]Divadlo A. Dvořáka[/url] * [url=http://www. hfad. cz/]Hudební festival A. Dvořáka[/url] * [url=http://www. muzeum-pribram. cz/]Hornické muzeum Příbram[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20061107072242/http://www. fkmarila. cz/]FK Marila Příbram[/url] * [url=http://www. svata-hora. cz/]Svatá Hora[/url] * [url=http://www. pribramskesoubory. czweb. org/]Příbramská filharmonie a příbramské pěvecké sbory[/url] * [url=http://www. noccsh-pribram. estranky. cz/]Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra - Náboženská obec Církve československé husitské v Příbrami[/url].

Vzdělání

[url=http://www. vsers. +morecz]Vysoká škola evropských a regionálních studií[/url] * [url=http://waldorf. pb. cz]Waldorfská škola Příbram - mateřská škola, základní škola a střední škola[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20061209225825/http://www. gym. pb. cz/]Gymnázium Příbram[/url] * [url=http://www. gshpb. cz/]Gymnázium Pod Svatou Horou[/url].

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Příbram Kategorie:Města v okrese Příbram Kategorie:Okresní města v Česku Kategorie:Obce s rozšířenou působností Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Sídla v Brdské vrchovině Kategorie:Svazek obcí Podbrdského regionu Kategorie:Horní města v Česku Kategorie:Těžba stříbra ve Středočeském kraji Kategorie:Těžba v okrese Příbram