Cesko.wiki Meteorit
Author
Albert FloresMeteorit je kosmický objekt, který přežije průchod atmosférou a dopadne na povrch Země. Na české Wikipedii je věnována stránka, která se zabývá těmito tělesy. Stránka začíná úvodem, ve kterém je definován pojem meteorit a zdůrazněna jeho odlišnost od meteoru a meteoroidu. Dále se stránka věnuje historii studia meteoritů a jejich výzkumu. Zmiňuje se například o prvním potvrzeném nalezení meteoritu v 18. století a jeho zkoumání v pozdějších obdobích. Další část stránky se zabývá charakteristikou meteoritů. Jsou zde uvedeny různé typy meteoritů, zejména železné, kamenité a kamenné meteority. Stránka také popisuje zvláštnosti těchto objektů, jako jsou možnost magnetizace u železných meteoritů nebo přítomnost chondrů u kamenných meteoritů. Další část stránky se věnuje pádu meteoritů a dopadovým kráterům. Jsou zde uvedeny příklady slavných meteoritových kráterů a jejich vzniku. Stránka také pojednává o nebezpečí, které může pád meteoritu představovat, a o opatřeních k monitoringování a předcházení těmto událostem. Poslední část stránky je věnována významu meteoritů. Jsou zde uvedeny informace o využití meteoritů v vědeckém výzkumu, jejich sbírkách a v hodnotě, kterou představují pro poznání vesmíru. Tato část stránky také zmíní meteority, které se proslavily například tím, že dopadly na slavné pamětihodnosti, jako je Karlštejn. Celkově je česká Wikipedie stránky o meteoritech obsáhlá a poskytuje ucelený přehled o tomto zajímavém a důležitém jevu ve vesmíru.
Meteorit (siderit) Meteorit je menší kosmické těleso (původně meteoroid), které díky příznivým podmínkám dopadlo na povrch Země (popřípadě jiné planety). Pokud středně velký nebo větší meteoroid vletí do zemské atmosféry, lze pozorovat světelný jev, který se nazývá meteor, v případě větší jasnosti bolid. Rychlost meteorů v atmosféře dosahuje obvykle od 11 do 72 km/s. Pro malá tělesa se používá označení mikrometeorit.
Většina meteoritů se při průletu zemskou atmosférou roztaví a vypaří. Zda aspoň část tělesa dopadne na zem, závisí na několika okolnostech, z nichž nejdůležitější je hmotnost původního meteoroidu a rychlost, s jakou vstoupil do atmosféry (při rychlosti 11 km/s může na zem dopadnout i meteoroid o původní hmotnosti 10 kg). +more Dalším faktorem je struktura meteoroidu: železné meteoroidy (siderity) při průletu atmosférou méně odtávají, takže s větší pravděpodobností doletí až na zem. Křehčí chondritické meteory se obvykle rozpadnou na menší části, které se snadněji vypaří; proto jen při velké vstupní hmotnosti mohou dopadnout na zem. Posledním podstatným faktorem je výška, v jaké meteor přestal zářit. Je-li to více než 30 km nad zemí, pak je velká pravděpodobnost, že se celé těleso vypařilo v atmosféře.
Zásahy člověka
V roce 2005 bylo odhadnuto, že pravděpodobnost zásahu a usmrcení některého z právě narozených lidí meteoritem je pro každou osobu asi 1 : 200 000. Podle jiných odhadů je to ale spíše 1 : 4000, což je již vyšší pravděpodobnost, než usmrcení z důvodu vdechování karcinogenního trichlorethylenu nebo třeba odpalování světlic. +more Na světě je známo několik případů zásahů člověka meteoritem. Téměř vždy se však o člověka jen otřel a způsobil mu pouze lehčí až středně těžká zranění a neohrozil ho přímo na životě. V jednom případě však meteorit člověka zasáhl přímo. Tento případ se udál v roce 1954, kdy meteorit zasáhl obytnou budovu v USA a následně popálil spící ženu.
Dělení
Chondrule v meteoritu Meteority se dělí na dva základní typy - chondrity a siderity. +more Podle složení lze meteority dělit na železné, kamenoželezné a kamenné, přičemž kamenné jsou nejhojnější. Meteority pocházející přímo z komet neexistují - kometární materiál je příliš křehký na to, aby přežil let atmosférou.
* Chondrit je meteorit složen především z křemičitanů. Na průřezu jsou patrné kulové granule, které se jmenují chondrule. +more Tyto útvary daly tomuto typu meteoritů jeho jméno. Jsou složeny především z olivínu a pyroxenu. V pozemských podmínkách jsou velmi reaktivní a rychle se erodují. * Siderit (nezaměňovat s minerálem siderit) je složen především ze železa a niklu. Na rozdíl od chondritů, které po celé trvání sluneční soustavy neprošly chemickým ani horotvorným procesem, pocházejí siderity pravděpodobně z jader rozbitých planetek. Při leptání železných meteoritů dochází k vzniku tzv. Widmanstättenových obrazců.
Naleziště
Hledání meteoritů na poušti v Libyi
Meteority jsou nacházeny po celém světě. Nejlépe se nacházejí meteority železné, jelikož jsou vůči okolí velmi atypické a tedy snadno rozpoznatelné. +more Dalším důvodem je, že příliš nepodléhají rozrušování okolním prostředím. Chondrity jsou po dopadu málo odolné a při dešti se většinou rozpadají. Navíc se často podobají okolní hornině, což ztěžuje jejich lokalizaci.
Největší koncentrace meteoritů jsou nacházeny v poslední době v Antarktidě, kde jsou pro jejich hledání ideální podmínky. Akumulační činností ledovce se meteority nahromadily na některých místech a díky ablaci ledu (odtávání) se postupně dostávají na povrch, kde jsou se svojí typicky tmavou barvou snadno rozpoznatelné.
Dalším význačným nalezištěm jsou pouště, kde se hledají pomocí moderních terénních vozidel. Z nich se na dálku vyhledávají tmavé kameny, které jsou i zde dobře viditelné.
Nejhmotnější meteority
Seznam nejtěžších meteoritů dle hmotnosti. Protože se některé z nich před dopadem rozpadly na menší fragmenty, je v seznamu uvedeno i více kusů ze stejné lokality.
# Hoba, 60 tun, Namibie - největší přirozený kus železa na Zemi # El Chaco, 37 tun, Argentina - nejhmotnější kus z lokality Campo del Cielo (podle novějších měření váží El Chaco jen 28,8 tun a nejtěžším kusem z lokality je tak s 30,8 tun Gancedo, nalezený později) # Ahnighito, 31 tun, Grónsko - nejhmotnější kus z lokality Cape York # Aletai, 50 tun, Čína - nejtěžší kus 25 tun # Bacubirito, 22 tun, Mexiko # Agpalilik, 20 tun, Grónsko - druhý nejhmotnější kus z lokality Cape York # Mbosi, 16 tun, Tanzanie # La Sopresa, 15 tun, Argentina - druhý nejhmotnější fragment z lokality Campo del Cielo # Willamette, 14 tun, USA
Mars
Meteorit nalezený na Marsu V roce 2005 se podařilo objevit i první meteorit na cizím vesmírném tělesu, a to na Marsu, pomocí pojízdného vozidla Opportunity. +more V roce 2014 byl na povrchu Marsu objeven další meteorit o velikosti 2 metrů, objev si připsal americký rover Curiosity.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://sirrah. troja. +moremff. cuni. cz/~mira/ashk/povetron-2016-01. pdf]Článek o dopadech meteoritů v dějinách (Povětroň, 2016/1)[/url] * [url=http://meteoritesworld. com/]Klasifikace meteoritů[/url].