Cesko.wiki Maxmilián I. Habsburský
Author
Albert FloresMaxmilián I., v české literatuře též jako Maximilián I. (německy Maximilian I., 22. března 1459, Vídeňské Nové Město - 12. ledna 1519, Wels) byl rakouský arcivévoda z rodu Habsburků, syn císaře Fridricha III. a Eleonory Portugalské. V letech 1493 - 1519 byl římským králem (zvolen ve Frankfurtu 12. února 1486 6/7 kurfiřtů, vládl od 1493), který se od roku 1508 tituloval jako zvolený císař římský (k římské korunovaci se nikdy nedostavil). Byl dvakrát ženat, nejprve s dědičkou Burgundska Marií a později s bohatou Blankou Marií z rodu Sforza. Po prvním ovdovění se oženil per procurationem ještě s Annou Bretaňskou, dědičkou bretaňského vévodství, ale manželství, které nestačil konzumovat, bylo později prohlášeno za neplatné.
Maxmilián a jeho rodiče
Maxmiliánovi rodiče měli málo společného. Fridrich byl nemluvný starý muž s pevnými a veskrze počestnými zásadami, zabývající se astrologií, sbíráním vzácných kamenů a listin. +more Jeho žena, mladší o jedenadvacet let, vyrostla na portugalském královském dvoře v přepychu a nádheře. Měla laskavou povahu a příjemný vzhled. Navzdory svému mládí byla kultivovaná a vzdělaná. Eleonora císaři porodila za patnáct let manželství celkem šest dětí, z nichž první roky života přežili pouze Maxmilián a Kunhuta (Kunigunda). Císařovna zemřela, když bylo Maxmiliánovi osm let, což ho velmi zasáhlo, protože se cítil v blízkosti matky v bezpečí, starala se jak o jeho fyzický, tak psychický rozvoj. Hlubší vztah s otcem navázal až později, oba se snažili proniknout do tajů světa.
V ohrožení života se Maxmilián ocitl už v raném dětství, když se císař rozhodl přesídlit z Vídeňského Nového Města do Vídně. Tam císaře v důsledku intrik jeho bratra +more_Habsburský'>Albrechta uvěznili i s celou rodinou na hradě. Fridrich se rozhodně odmítl vzdát, a tak rodina v obleženém hradě trpěla hladem. V této době překonala mladá císařovna samu sebe, dodávala odvahu svému deprimovanému manželovi a vedla rozhovory se vzbouřenci. Zajetí císařovy rodiny trvalo téměř rok (1463-1464). Vysvobození jim přinesla až Albrechtova smrt.
Matka vedla své děti ke křesťanskému životu a kladla si za cíl vychovat ze svých dětí upřímné lidí a dobré křesťany. Měla jasné představy, jak by se měl budoucí císař chovat, což její muž nesplňoval (oblékal se obyčejně, stačilo mu skromné jídlo, nebyl příliš reprezentativním typem). +more Císař byl naopak toho názoru, že jeho žena syna příliš rozmazluje, což vedlo k mnohým dohadům mezi manželi. Fridrich za synova učitele vybral Petra Engelbrechta, jenž k dítěti rozhodně nepřistupoval láskyplně a s pochopením, měl dokonce od císaře svolení k tělesným trestům. Eleonora svého chotě přesvědčila, že je třeba nalézt pro Maxmiliána lepšího vychovatele. Syn měl po matce nadání pro jazyky, ovládal němčinu, španělštinu, italštinu, částečně angličtinu a později rychle ovládl na burgundském dvoře francouzštinu a vlámštinu. Byl nesmírně tělesně zdatný, o jeho hrdinských činech se později šířily fascinující historky (např. prý strčil hlavu do tlamy lvice). Princ ovládal lov se sokoly, což byl jeden z mála společných zájmů jeho rodičů. Proslul také jako vynikající tanečník a společník, dokonale ovládající umění konverzace, navzdory tomu, že v mládí měl určité problémy s řečí.
Západní politika: boj o burgundské dědictví
| align ="right" | Maxmiliánova mince s | burgundským Zlatým rounem |
|---|
V roce 1495 se jako spojenec Ferdinanda II. +more Aragonského a papeže Alexandra VI. připojil k Benátské lize - alianci protivníků francouzského vlivu v Itálii. První italská válka skončila úspěšným vypuzením vojsk Karla VIII. z Itálie.
Švýcarské vítězství nad Maxmiliánem u Dornachu roku 1499 přispělo k faktické nezávislosti Švýcarska na Svaté říši římské.
Východní politika - za uherskou korunou
Maxmilián v rytířské zbroji na koni před obleženým městem * 1477-1488 rakousko-uherská válka, během níž byla roku 1485 okupována Vídeň Černou armádou uherského krále Matyáše Korvína * 1490-1491 osvobození rakouských zemí a zápas o uherskou korunu po smrti Matyáše Korvína * 1490-1491 uzavření spojenecké smlouvy s velikým knížetem, moskevským +more'>Ivanem III. proti polskému králi Kazimíru IV. Jagellonskému * 1491 prešpurský mír s Vladislavem Jagellonským * 1506 sňatkové dohody s Vladislavem Jagellonským * 1515 vídeňské smlouvy - nové potvrzení vzájemných sňatků Vladislavových dětí s vnuky Maximiliána I.
Křížová výprava
Maximilián byl velkým politickým fantastou a snílkem. Spřádal grandiózní politické plány, jež mu především měly zajistit územní zisky bez jeho osobní vojenské účasti. +more Celý život pomýšlel na uspořádání křížové výpravy proti Osmanským Turkům a jejich expanzi na Balkáně. Nikdy ji však nerealizoval, neboť mu to nedovolilo zaneprázdnění jinými naléhavými úkoly a také nedostatek peněz a vojska, se kterým se potýkal po celou svoji vládu. Výjev z bitvy u Schönbergu Posmrtný portrét.
Bitva u Schönbergu
V bitvě u Schönbergu, ke které došlo v závěru války o landshutské dědictví v roce 1504, Maxmilián toužící po boji v čele svých lancknechtů a rytířské jízdy napadl a porazil české žoldnéře vracející se domů z Německa. Byla to poslední bitva, ve které čeští válečníci použili husitskou bojovou taktiku včetně tzv. +more vozových hradeb, které ovšem nemohli v této bitvě plně využít. V bitvě zahynulo na 1600 Čechů, ale Maxmilián ocenil statečnost nepřítele a 700 přeživších zajatců nechal okamžitě po bitvě propustit, aniž by požadoval zaplacení výkupného. Maxmilián si vítězství nad obávanými českými kacíři velmi cenil a výjev z této bitvy se nachází na čestném místě na jeho sarkofágu v Innsbrucku.
Vláda
Na Říšském sněmu ve Wormsu, který byl svolaný roku 1495, došlo ke snaze Maxmiliána o posílení pozice císaře tzv. Maxmiliánovými reformami, který zesílily centralizaci říše a zřídily stálé celoněmecké instituce jako např. +more Říšskou kancelář, Říšskou dvorní radu a Říšský komorní soud. Byl vyhlášen tzv. „věčný zemský mír“, který omezil vedení soukromých válek mezi šlechtou.
V roce 1496 nařídil Maximilián I. vyhnání všech Židů ze Štýrska a Vídeňského Nového Města.
Smrt a hrob
Maxmilián I. zemřel na hradě Wels, ale podle svého testamentu chtěl být pohřben bez balzamování těla v kapli sv. +more Jiří svého hradu ve Vídeňském Novém Městě, a to pod stupni hlavního oltáře, oblečen prostě do rytířského oděvu člena Řádu sv. Jiří (černý plášť s křížem). Podle posmrtného portrétu byla jeho závěť splněna. Nedokončený Vischerův mnohafigurový náhrobek v dvorním kostele v Innsbrucku tak zůstal pouhým kenotafem a památníkem dynastie.
Potomci
Filip Sličný se narodil v Bruggách z manželství Maxmiliána a vévodkyně Marie Burgundské. +more Od roku 1504 byl spoluvládcem své manželky Jany Kastilské ve španělské Kastilii.
Maxmiliánův vnuk Karel V. +more byl císařem římským, vévodou burgundským a prvním králem španělským z dynastie Habsburků.
Maxmiliánův druhý vnuk Ferdinand I. +more Habsburský byl rakouský arcivévoda a od roku 1526 český a uherský král.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
Literatura
WIESFLECKER H. , Kaiser Maximilian I. +more Das Reich, Österreich und Europa and der Wende zur Neuzeit, 4 díly, Wien 1971 - 1981 * LEITNER Thea, Zlaté nevěsty Habsburků, 1. vyd. , Praha 2002, * GRÖSSING Sigrid-Maria, Maxmilián I. : zakladatel habsburské světové říše, 1. vyd. , Praha 2004, * GRÖSSING Sigrid-Maria, Lásky trůnu habsburského, Praha 1992, * WEISSENSTEINER Friedrich, Velcí panovníci rodu habsburského, 1. vyd. , Praha 1996,.
Externí odkazy
[url=http://mdz10.bib-bvb.de/~db/bsb00008378/images/index.html?seite=727]Maximilian I. röm. K. u. K.[/url] na ADB
Kategorie:Arcivévodové Kategorie:Císaři Svaté říše římské Kategorie:Lucemburští vévodové Kategorie:Kraňští vévodové Kategorie:Rytíři Řádu zlatého rouna Kategorie:Katoličtí panovníci Kategorie:Narození ve Vídeňském Novém Městě Kategorie:Úmrtí ve Welsu Kategorie:Pohřbení ve Vídeňském Novém Městě Kategorie:Narození 22. +more března Kategorie:Narození 1459 Kategorie:Úmrtí 12. ledna Kategorie:Úmrtí 1519 Kategorie:Muži Kategorie:Habsburkové v 15. století Kategorie:Habsburkové v 16. století.