Maďarsko-německá sociálně demokratická strana

Technology

12 hours ago

Author

Maďarsko-německá sociálně demokratická strana (MaNDS), původně známa jako Maďarsko-německá sociálně demokratická dělnická strana (Magyar-Német Szociáldemokrata Munkáspárt), byla politická strana působící v první polovině 20. století na území Československa. Vznikla v roce 1909 spojením Maďarské sociálně demokratické strany a Německé sociálně demokratické strany dělnické. MaNDS se zasloužila o ochranu práv a zájmů maďarské a německé menšiny na území Československa a bojovala za sociální spravedlnost a rovnost. Byla výrazně ovlivněna myšlenkami marxismu a proletářského internacionalismu. Strana vytvořila vlastní orgány a instituce, jako byly noviny Szocialista, středisko pro kulturní a literární aktivity a další. V letech 1918-1920 zasahovala aktívně do politických událostí na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Po rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku Československa se strana stala jednou z hlavních politických sil na území Podkarpatské Rusi a obdržela značný počet mandátů v československém parlamentu. MaNDS se také podílela na vytvoření autonomie Podkarpatské Rusi a později zastávala významné posty ve vládě autonomní oblasti. Během druhé světové války byla MaNDS postupně omezována a omezována Německem a Maďarskem. Po válce byla strana rozpuštěna a její členové byli pronásledováni komunistickým režimem. Maďarsko-německá sociálně demokratická strana zanechala významný odkaz pro menšinové politické hnutí v Československu.

Maďarsko-německá sociálně demokratická strana (maďarsky Magyar és Német Szocialdemokrata Párt, německy Ungarisch-Deutsche Partei der Sozialdemokraten) byla politická strana na území prvorepublikového Československa, respektive Slovenska a Podkarpatské Rusi, která reprezentovala maďarskou národnostní menšinu (a část Karpatských Němců).

Dějiny

Navazovala na sociálnědemokratickou stranu, která v Uhersku působila již počátkem 20. století. +more Odmítala koncept autonomie Slovenska a oceňovala sociální zákonodárství československého státu. Podporovala kulturní samosprávu maďarské menšiny. Samostatně kandidovala v parlamentních volbách v roce 1920, kdy uspěla a několik jejích politiků zaujalo křesla v Národním shromáždění. Po rozkolu v sociálnědemokratickém hnutí a vzniku Komunistické strany Československa se ale demografická základna strany rozpadla. V parlamentních volbách v roce 1925 již z hlediska nastavení volebního systému strana nemohla kandidovat samostatně a očekávat vstup do parlamentu. Na sjezdu v Nových Zámcích v listopadu 1926 přešli zbylí maďarští sociální demokraté do Československé sociálně demokratické strany dělnické, kde pak tvořili maďarskou sekci.

Za příklonem k československým sociálním demokratům stál Ignác Schulcz, který v rámci strany pak předsedal maďarské sekci. Udržoval dobré vztahy s Ivanem Dérerem.