Megido

Megido (hebrejsky מגידו) bylo starověké město a v letech 1800-600 př. n. l. významné středisko Galileje. Bylo umístěno na strategickém místě v Jizre'elském údolí, stála zde mohutná pevnost a stáje, díky kterým se město stalo centrem chovu koní pro vojsko. Megido bývá také ztotožňováno s místem zvaným Armagedon (od Har Megido, dosl. „Hora Megido“), kde se mají podle knihy Zjevení shromáždit všechna vojska k poslední bitvě na konci světa.

Dnes je místo důležitou archeologickou lokalitou Tel Megido (arab. Tel el-Mutesillim), jednou z nejvýznamnějších a nejpůsobivějších v Izraeli. +more Roku 2005 byla lokalita zapsána spolu s dalšími dvěma tely zmíněnými v Bibli (Chacor a Be'er Ševa) jako památka světového dědictví na seznam UNESCO. Nedaleko se nachází kibuc Megido a vojenské vězení, kde jsou drženi palestinští Arabové obžalovaní z terorismu.

Historie Megida

Lokalizace Megida

Vznik Megida

Megido se nachází na strategickém místě v Jizre'elském údolí, ze kterého bylo možné kontrolovat jediný velký průsmyk mezi pohořím Karmel a Menaše, kudy procházela Via Maris, nejvýznamnější obchodní stezka mezi Egyptem a Mezopotámií. Z Megida tak bylo možné zároveň ovlivňovat jak obchod, tak i mocenské zájmy. +more Pláň v údolí, které se rozkládalo pod Megidem, se proto stávala místem, kde se odehrávaly strategicky významné bitvy.

Megido bylo poprvé osídleno již v chalkolitu ve 4. tisíciletí př. +more n. l. , kdy zde vyrostla malá vesnice se svatyní. Počátkem 3. tisíciletí př. n. l. (doba bronzová) již bylo Megido městem, obklopeným silnými hradbami. Domy byly řazeny do ulic, někdy dlážděných a opatřenými stokami. Město bylo v následujících staletích několikrát zničeno a obnoveno, až se v 1. polovině 2. tisíciletí př. n. l. stalo jedním z center správy egyptské říše, která o tuto oblast měla velký zájem. V polovině 2. tisíciletí však koalice Kenaanců, která měla podporu mittanské říše, povstala roku 1478 př. n. l. proti egyptské nadvládě. Okolo roku 1350 př. n. l. bylo město znovu zničeno a vzápětí obnoveno. V polovině 12. století však do oblasti začali pronikat Pelištejci (jeden z tzv. mořských národů), kteří Megido zpustošili natolik, že dalších sto let zůstalo opuštěné.

Pohled z Megida do Jizre'elského údolí

Období izraelského království

Poté, co se situace po vpádu mořských národů uklidnila, začal se do kenaanských měst opět vracet život. Megido nebylo výjimkou, a tak zhruba v polovině 11. +more století bylo osídleno Pelištejci. V druhé polovině 10. století však bylo město vypleněno egyptským králem Šešonkem I. , který zde sice zanechal na oslavu vítězství svou stélu, ale brzy se z oblasti stáhl. Kenaanští obyvatelé se nicméně z této rány již nevzpamatovali, čehož využili Omríjovci, vládcové rodícího se izraelského království, kteří Megido a celé Jizre'elské údolí obsadili.

Za jejich vlády bylo v polovině 9. století město o rozloze 6 ha obehnáno mohutnými kasematovými hradbami o šířce 3,5 m a výšce 6 m. +more Komorovitá konstrukce hradeb je činila pevnějšími a odolnějšími vůči nepřátelskému obléhání. Dutý prostor uvnitř hradeb navíc sloužil k ubytování vojska a jako skladiště. Na severní straně vrcholu nechali Omríjovci navíc postavit šestikomorovou vstupní bránu, která byla typickým prvkem tehdejších pevností.

Trosky šestikomorové brány Roku 835 př. +more n. l. však do izraelského království vpadl Chazael, král sousedního Aram-Damašku, který Megido zničil a severní oblast izraelského království zabral. Ke konci 9. století byl však Aram-Damašek napaden Asýrií, a byl proto nucen se z Izraele stáhnout a bránit své vlastní území na východě. Izraelští králové (zejména Jeroboám II. ) toho hbitě využili, získali zpět ztracená území a začali s obnovou poničených pevností. Izrael se navíc začal zapojovat do mezinárodního obchodu.

V této době byly v Megidu vybudovány stáje, ve kterých mohlo být ustájeno až několik set koní. O kvalitě megidského chovu hovoří i fakt, že když byla pevnost později obsazena Asyřany, stala se z megidské jízdy elitní vojenská jednotka asyrského krále.

Podzemní tunel v Megidu Protože však Megido stálo na vrcholu kopce, bylo velmi problematické jeho zásobování vodou. +more Nejbližší pramen se nacházel v úbočí kopce a pevnost od něj mohla být při obležení snadno odříznuta. V době budování stáje byl proto vyhlouben i hluboký podzemní tunel, do kterého se sestupovalo 25 m hlubokou šachtou a dále se pokračovalo 80 m horizontálně až ke zmíněnému prameni, kolem kterého byla zvenčí postavena silná zamaskovaná zeď.

Po smrti Jeroboáma II. se však v izraelském království rozpoutal boj o moc, čehož Asýrie využila a celkem snadno obsadila sever Izraele, Megido roku 734 př. +more n. l. Město však tentokrát nebylo zničeno, ale stalo se centrem nové asyrské provincie.

Model Megida, modrá: 9. stol., žlutá: 8. stol.

Zánik

Když začala moc asyrské říše upadat, začali spolu o vládu nad městem bojovat egyptský faraon a judský král Jóšijáš. V následné bitvě v roce +more_n. _l. '>609 př. n. l. Jóšijáš zahynul. Tato bitva pro Megido znamenala zkázu - ze správního města oblasti se stala ubohá vesnice, která již nikdy nedosáhla původní slávy. Ke konci 4. století př. n. l. sice s Alexandrem Velikým přišlo i množství přistěhovalců, ti však nové město založili mimo pahorek.

Megido v moderních dějinách

Dějištěm bitvy se Megido stalo ještě jednou - roku 1918 zde v bitvě u Megida vojska Trojdohody, vedená generálem Edmundem Allenbym, zlomila osmanský odpor v regionu.

Když byl roku 1964 Pavel VI. +more na vůbec první papežské návštěvě ve Svaté zemi, bylo Megido pro svůj význam pro judaismus i křesťanství vybráno jako místo setkání papeže s izraelským prezidentem Zalmanem Šazarem a premiérem Levim Eškolem.

Současné Megido

Trosky Megida, v pozadí Jizre'elské údolí

Archeologický průzkum

Po zničení na konci 7. století př. +more n. l. bylo Megido na dlouhou dobu zapomenuto. V Bibli se nachází o Megidu jen pár nepatrných zmínek, a tak se archeologové zprvu soustředili na mnohem významnější biblická místa. Teprve v letech 1903-1905 provedla Deutsche Orientgesellschaft pod vedením Gottlieba Schumachera první vykopávky. Mezi lety 1925-1939 pokračovala ve vykopávkách expedice z University of Chicago, která chronologicky zařadila jednotlivé vrstvy města a opevnění Megida spojila s králem Šalomounem, zejména pod vlivem biblického vyprávění.

Sýpka V letech 1960, 1966 a 1967 však Megido prozkoumal Jigael Jadin a začalo se ukazovat, že tzv. +more „Šalomounovy stáje“ byly postaveny až o několik století později, než se zprvu předpokládalo. Další výzkum, který probíhá pod vedením Israela Finkelsteina a Davida Usiškina dodnes, však ukázal, že i Jadinova chronologie byla chybná a že mohutné opevnění bylo vystaveno až několik staletí po Šalomounovi.

Archeologický průzkum Megida náhle získal nový rozměr. Biblické knihy totiž úspěchy nenáviděných izraelských králů zamlčují, jejich slavné činy připisují Šalomounovi, a archeologický materiál z Megida se tak stal významným pramenem nejen pro historii Megida samotného, ale i pro rekonstrukci dějin izraelského království.

Kibuc Megido, v pozadí starověké sídliště

UNESCO

Roku 2005 bylo Megido spolu s dalšími dvěma tely zmíněnými v Bibli (Chacor a Be'er Ševa) zapsáno na seznam světového dědictví, a to zejména z důvodu, že tyto tely vydávají svým opevněním a vodními systémy jedinečné svědectví o rozvinuté kultuře doby železné v oblasti Levanty a kulturních kontaktech mezi Egyptem, Mezopotámií a Foinikií. Neposledním důvodem pak jistě byla i pozice Megida v biblických dějinách a jeho význam pro judaismus i křesťanství.

Dnešní okolí

Pod Megidem dnes již neputují karavany po Via Maris, průsmyk v Megidu je však stále pro dopravu výhodnou cestou, a tak přímo pod Megidem dodnes vede silnice, která zhruba kopíruje trasu starobylé cesty.

V těsné blízkosti Megida se dnes také nachází kibuc Megido a věznice, kde jsou zadržováni Arabové obžalovaní z terorismu. Ve věznici byla objevena byzantská mozaika.

Odkazy

Reference

Související články

Starověké dějiny Židů * Biblická archeologie * Seznam světového dědictví

Externí odkazy

[url=http://www. tau. +moreac. il/humanities/archaeology/megiddo/ia_introduction. html]Expedice Megido[/url] (aktuální informace o probíhajícím archeologickém průzkumu) * [url=http://whc. unesco. org/en/list/1108/]Megido na stránkách UNESCO[/url] * [url=http://www. antiquities. org. il/home_eng. asp]Israel Antiquities Authority[/url].

Kategorie:Hebrejská slova a fráze Kategorie:Archeologické lokality v Izraeli Kategorie:Biblická místa Kategorie:Národní parky v Izraeli Kategorie:Světové dědictví (Izrael) Kategorie:Kanaán